Epidemie onemocnění způsobených stravou přiměla výzkum začít se pořádně zabývat tím, co by lidé měli jíst, aby se těšili ideálnímu zdraví. V roce 1985 byl zveřejněn vlivný článek přinášející myšlenku, že naše chronické nemoci pramení z nesouladu mezi tím, jaké stravě se naše těla přizpůsobila během doby kamenné, tedy během posledních 2 miliónů let, a tím, čím si plníme své žaludky dnes. Obhajují návrat ke stravě lovců a sběračů, tedy jídelníčku složeného z libového masa, ovoce, zeleniny a ořechů. Ačkoli může být rozumné předpokládat, že naše výživové požadavky byly dány již v prehistorické době, otázka je, ve kterém období z naší prehistorické minulosti? Proč se vracet jen o 2 milióny let zpět? Náš druh se po oddělení od našeho společného předka vyvíjel 25 miliónů let. Během této doby byly stanoveny naše požadavky na výživu a trávicí fyziologii. Pravděpodobně tak byly jen nepatrně ovlivněny našim nedávným obdobím lovců a sběračů. Co jsme tedy jedli po 90 % našich dějin? To, co jí dnešní lidoopové – z 95 % rostlinnou stravu. To může vysvětlit, proč jsme tak náchylní k srdečnímu onemocnění. Po většinu lidské evoluce mohl být cholesterol ve stravě prakticky nepřítomný. Žádná slanina, máslo, transmastné kyseliny. Také jsme jedli obrovské množství vlákniny, která pomáhá odvádět cholesterol pryč z těla. To mohlo představovat určitý problém, protože naše těla potřebují určité množství cholesterolu; naučila se jej tedy nejen vytvářet, ale také uchovávat a recyklovat. Naše těla se naučila držet si svůj cholesterol. Pokud tedy pohlédnete na lidské tělo jako na stroj uchovávající cholesterol, které se však ocitlo v moderním světě plném slaniny, vajec, sýru, kuřat, vepřového masa a sladkého pečiva, pak není divu, že je srdeční onemocnění ucpávající naše tepny naším největším zabijákem. To co bylo po 90 % našeho vývoje užitečné, tedy udržovat si za každou cenu dostatek cholesterolu, kterého bylo ve stravě málo, je dnes naší nevýhodou. Nyní je tato schopnost přítěží a vede k ucpávání tepen. Vypadá to, že naše tělo takové množství cholesterolu zkrátka nezvládá. Jak uvedl šéfredaktor amerického časopisu Cardiology před 25 lety, bez ohledu na to, kolik tuku a cholesterolu masožravec sní, nikdy u něj nedojde k rozvoji aterosklerózy. Psovi můžete klidně podat množství cholesterolu odpovídající 500 vejcím a kus másla, a on bude jen spokojeně vrtět ocasem. Psi se vyvinuli z vlků a jsou zvyklí na vysoký příjem cholesterolu a dokáží se přebytečného množství zbavit. U zvířat přizpůsobených více rostlinné stravě už zlomek takového množství během několika měsíců může začít ucpávat tepny. I kdyby naše těla byla prostřednictvím přírodního výběru navržena ke konzumaci převážně ovoce, zeleniny a semen po 90 % naší evoluce, proč jsme se v době paleolitu, těch 10 % evoluce, lépe nepřizpůsobili jedení masa? Měli jsme skoro 2 miliony let na to, abychom si zvykli na všechen ten nadbytečný tuk a cholesterol. Jestliže takové stravování vede k ucpání cév takřka u všech lidí, proč nevymizely geny těch, kteří umírali na infarkty a nebyli nahrazeni těmi, kteří se dožijí požehnaného věku s průchodnými tepnami bez ohledu jídelníček? Je tomu tak proto, že většina z tehdejších lidí se staršího věku nedožila. Lidé kdysi nežili dost dlouho na to, aby se propracovali až k infarktu. Pokud je průměrná délka života 25 let, geny přenesené do další generace pocházejí od těch lidí, kterým se jakýmkoliv způsobem podařilo přežít až do reprodukčního věku. Takoví, kteří se vyhnuli smrti vyhladověním. Čím více kalorií snědli, tím lépe si vedli. Konzumace morku kostí, mozků, ať už lidských nebo zvířecích, by byla selektivní výhodou. Stejně by jim pomohl stroj času, který by jim poskytl zásobu sladkostí Twinkies. Když nám stačí žít jen tak dlouho, abychom stihli vychovat děti do období jejich puberty a předat tak dále své geny, tak nepotřebujeme žádnou ochranu před účinky chronických onemocnění. Abychom nalezli populace se staršími lidmi, neznající chronická onemocnění, nemusíme se nutně vracet o milion let zpět. V 20. století sítě misionářských nemocnic na africkém venkově zjistily, že ischemická choroba srdeční se zde prakticky nevyskytuje. Nešlo pouze o srdeční onemocnění, ale také o mrtvici, cukrovku, běžné druhy rakoviny a tak dále. V určitém smyslu tyto populace lidí žijících na venkově v Číně a v Africe jedly stejný typ stravy, jaký jedl náš druh po 90 % naší asi 20 miliónů let dlouhé evoluce. Šlo o téměř výhradně rostlinnou stravu. Jak víme, že to byla jejich strava, která je chránila, a ne něco jiného? V 25leté aktualizaci původního paleo dokumentu se snažili vyjasnit, že tehdy ani nyní nenavrhují lidem přijmout určitou stravu jen na základě toho, co jedli naši dávní předkové. Doporučení týkající se výživy musejí být podrobena testování. To je důvod, proč je průkopnický výzkum Pritikina, Ornishe a Esselstyna tak důležitý. Ukazuje, že strava založená na rostlinných potravinách dokáže nejen zastavit srdeční onemocnění, ale byla u ní prokázána i schopnost ho u většiny lidí zvrátit. Možná proto, že přesně takovou stravu jsme jedli po většinu našeho vývoje.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to ToM via Flickr.

Afrika / cholesterol / chronická onemocnění / cukrovka / diety / Dr. Caldwell Esselstyn / Dr. Dean Ornish / hypertenze / kardiovaskulární onemocnění / krevní tlak / kuřata / listová zelenina / máslo / maso / mrtvice / mýty ve výživě / nízkosacharidové diety / ořechy / ovoce / paleolitické diety / Pritikin / rakovina / rostlinná strava / semena / slanina / srdeční onemocnění / sýry / trans-tuky / Twinkies / vejce / vepřové maso / vláknina / vysoký krevní tlak / zelenina