Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Proč bývalo srdeční onemocnění ve Středomoří vzácné?
Co bylo na stravě obyvatel řeckého ostrova Kréty v 50. letech minulého století tak jedinečného a zdravého?
Středomořská strava je v dnešní době oblíbeným tématem jak v lékařské literatuře, tak v laických médiích. Pouze za poslední rok bylo v lékařské literatuře publikováno 450 nových vědeckých článků s touto tématikou, to je více než jeden denně. Nekritické vychvalování středomořské stravy je časté, ale detailní informace najdeme zřídka. Jaká je definice této stravy a odkud pochází? Proč je tato strava prospěšná? Přednosti jsou zřídka podrobně popsány a možné nevýhody nejsou nikdy zmíněny. Pojďme se na to zevrubně podívat.
Po druhé světové válce řecká vláda požádala Rockefellerovu nadaci, aby přijela a zhodnotila situaci. Zaujat nízkou mírou výskytu srdečního onemocnění v oblasti, Ancel Keys, vědec zabývající se výživou (po něm je pojmenovaná terénní armádní strava jako K-dávky), zahájil svou slavnou studii sedmi zemí. V této studii zjistil, že výskyt fatálního srdečního onemocnění byl na řeckém ostrově Kréta 20x nižší než v USA. Zdejší obyvatelé měli také nejnižší výskyt rakoviny a nižší celkovou úmrtnost. Co jedli? Jejich strava byla složena z více než 90 % z rostlinných potravin. Tím lze vysvětlit, proč tam byla ischemická choroba srdeční tak vzácná. Byla vzácná, ale ne u malé skupiny bohatých lidí, jejichž strava se lišila od té, jakou konzumovala běžná populace. Tito bohatí lidé jedli maso každý den. Ostatní obyvatelé 1x za týden až za dva týdny. Takže srdce středomořského jídelníčku je převážně vegetariánská strava, s velmi malým podílem masa a mléčných výrobků. Ty také Keys považoval za hlavní záškodníky – kvůli obsahu nasycených tuků.
Naneštěstí se dnes již nikdo ve skutečnosti nestravuje středomořskou stravou, a to ani ve Středomoří. Rozšíření ischemické choroby srdeční na Krétě vzrostlo o celý řád během několika desetiletí. Vina se klade spotřebě masa a sýrů na úkor rostlinných potravin. Všichni mluví o středomořské stravě, ale jen málo z nich ji dodržuje správně. Lidi napadne například pizza nebo špagety s masem a omáčkou, ale přestože se italské restaurace vychloubají nabídkou středomořské zdravé stravy, ve skutečnosti je servírovaná strava jen parodií středomořské stravy. Jestliže se tak už nikdo nestravuje, jak to pak můžeme vůbec studovat?
Výzkumníci přišli s různými systémy na hodnocení míry přiblížení se skutečné středomořské stravě. Mohou tak zjistit, jestli lidé, kteří se této stravě alespoň přibližují, mají lepší zdraví. Maximální počet bodů získáte tím, že budete jíst hodně rostlinných jídel. Za každou denní porci masa nebo mléčných výrobků vám naopak bude bod stržen. Není tedy překvapením, že lidé s relativně vysokým umístěním na stupnici mají nižší riziko onemocnění srdce, nižší riziko rakoviny a nižší celkové riziko úmrtí. Koneckonců, středomořská strava může být považována za téměř vegetariánskou stravu. V takovém případě by se očekávalo, že přinese stejné, dobře známé zdravotní přínosy jako vegetariánská strava. Takže méně srdečních onemocnění, rakoviny, zánětů a úmrtí. Zlepší se funkce tepen, sníží riziko rozvoje cukrovky 2. typu, mrtvice, deprese a poruch kognitivních funkcí. Jak to asi funguje?
Již jsem hovořil o vytříbených studiích, které ukazují, že lidé konzumující více rostlinných potravin mají v těle více rostlinných sloučenin, působících podobně jako aspirin. Polyfenolové fytoživiny z rostlinných potravin jsou spojeny s výrazně nižším rizikem úmrtí. Dostatečný příjem hořčíku je také spojen s nižším rizikem úmrtí. Hořčík se nachází v tmavé listové zelenině, ovoci, luštěninách, ořechách, sóji a celozrnných obilovinách. Na druhou stranu takové hemové železo, tedy železo přítomné v krvi a ve svalové hmotě, působí jako pro-oxidant a zřejmě zvyšuje riziko vzniku cukrovky. Naopak rostlinné, nehemové železo se jeví jako bezpečné. Stejné je to i se srdečním onemocněním, železo z živočišných zdrojů zvyšuje riziko onemocnění srdce, našeho největšího zabijáka. U železa z rostlin tomu tak není.
Středomořská strava tedy nepochybně chrání naše zdraví, v porovnání se standardní americkou stravou. Ale každý jídelníček bohatý na nerafinované rostlinné potraviny a skoupý na živočišné tuky by měl poskytovat ochranu před mnoha z našich největších zabijáků.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- E Koloverou, K Esposito, D Giugliano, D Panagiotakos. The effect of Mediterranean diet on the development of type 2 diabetes mellitus: a meta-analysis of 10 prospective studies and 136,846 participants. Metabolism. 2014 Jul;63(7):903-11. Metabolism. 2014 Jul;63(7):903-11.
- E Siniorakis, S Arvanitakis, E Zarreas, M Saridakis, A Balanis, P Tzevelekos, G Bokos, S Limberi. Mediterranean diet: natural salicylates and other secrets of the pyramid. Int J Cardiol. 2013 Jun 20;166(2):538-9.
- L Schwingshackl, G Hoffmann. Mediterranean dietary pattern, inflammation and endothelial function: a systematic review and meta-analysis of intervention trials. Nutr Metab Cardiovasc Dis. 2014 Sep;24(9):929-39.
- J C Fernandez-Cao, V Arija, N Aranda, M Bullo, J Basora, M A Martinez-Gonzalez, J Diez-Espino, J Salas-Salvado. Heme iron intake and risk of new-onset diabetes in a Mediterranean population at high risk of cardiovascular disease: an observational cohort analysis. BMC Public Health. 2013 Nov 4;13:1042.
- A Tresserra-Rimbau, E B Rimm, A Medina-Remon, M A Martinez-Gonzalez, M C Lopez-Sabater, M I Covas, D Corella, J Salas-Salvado, E Gomez-Gracia, J Lapetra, F Aros. M Fiol, E Ros, L Serra-Majem, X Pinto, M A Munoz, A Gea, V Ruiz-Gutierrez, R Estruch, R M Lamuela-Raventos, PREDIMED Study Investigators. Polyphenol intake and mortality risk: a re-analysis of the PREDIMED trial. BMC Med. 2014 May 13;12:77.
- T Psaltopoulou, T N Sergentanis, D B Panagiotakos, I N Sergentanis, R Kosti, N Scarmeas. Mediterranean diet, stroke, cognitive impairment, and depression: A meta-analysis. Ann Neurol. 2013 Oct;74(4):580-91.
- R Altomare, F Cacciabaudo, G Damiano, V D Palumbo, M C Gioviale, M Bellavia, G Tomasello, A I Lo Monte. The Mediterranean Diet: A History of Health. Iran J Public Health.
- M Guasch-Ferre, M Bullo, R Estruch, D Corella, M A Martinez-Gonzalez, E Ros, M Covas, F Aros, E Gomez-Gracia, M Fiol, J Lapetra, M A Munoz, L Serra-Majem, N Babio, X Pinto, R M Lamuela-Raventos, V Ruiz-Gutierrez, J Salas-Salvado, PREDIMED Study Group. Dietary Magnesium Intake Is Inversely Associated with Mortality in Adults at High Cardiovascular Disease Risk 1. J Nutr. 2014 Jan;144(1):55-60.
- F Sofi, C Macchi, R Abbate, G F Genzini, A Casini. Mediterranean diet and health status: an updated meta-analysis and a proposal for a literature-based adherence score. Public Health Nutr. 2014 Dec;17(12):2769-82.
- J Stamler. Toward a modern Mediterranean diet for the 21st century. Nutr Metab Cardiovasc Dis. 2013 Dec;23(12):1159-62.
- M Nestle. Mediterranean diets: historical and research overview. Am J Clin Nutr. 1995 Jun;61(6 Suppl):1313S-1320S.
- A Keys. Mediterranean diet and public health: personal reflections. Am J Clin Nutr. 1995 Jun;61(6 Suppl):1321S-1323S.
- C M Kastorini, H J Millionis, K Esposito, D Giugliano, J A Goudevenos, D B Panagiotakos. The effect of Mediterranean diet on metabolic syndrome and its components: a meta-analysis of 50 studies and 534,906 individuals. J Am Coll Cardiol. 2011 Mar 15;57(11):1299-313.
- A Keys, A Menotti, M J Karyonen, C Aravanis, H Blackburn, R Buzina, B S Djordjevic, A S Dontas, F Fidanza, M H Keys. The diet and 15-year death rate in the seven countries study. Am J Epidemiol. 1986 Dec;124(6):903-15.
- G E Voukiklaris, A Kafatos, A S Dontas. Changing prevalence of coronary heart disease risk factors and cardiovascular diseases in men of a rural area of Crete from 1960 to 1991. Angiology. 1996 Jan;47(1):43-9.
- J Hunnicultt, K He, P Xun. Dietary iron intake and body iron stores are associated with risk of coronary heart disease in a meta-analysis of prospective cohort studies. J Nutr. 2014 Mar;144(3):359-66.
Images thanks to Katrinitsa via Flickr.