Nejkomplexnější a nejsystematičtější analýza příčin úmrtí, která kdy byla provedena, nám umožňuje odpovědět na otázky jako: „Kolik životů bychom mohli zachránit, kdyby lidé omezili slazené nápoje?“ Odpověď? Nejlepší odhad: 299 521. ☺ Slazené nápoje nejsou špatné jen proto, že jde o prázdné kalorie, což samo o sobě zdraví nijak neprospívá. Zdá se, že je to potravina aktivně přispívající ke smrti. Samozřejmě, že není tak smrtelná, jako jsou slanina, salám, šunka či hot dogy. Tam je to 800 000 úmrtí ročně; uzeniny tak zabíjejí dvakrát více lidí než domácí násilí, pětkrát více lidí než všechny nelegální drogy dohromady. Ale jíst více celozrnných potravin by mohlo ušetřit 1,7 milionů životů každý rok. Více zeleniny 1,8 milionů životů. Pokud bychom jedli více ořechů a semen, ušetřili bychom dva a půl milionu životů, ale ovoce je zřejmě to, co svět potřebuje nejvíce (luštěninami se nezabývali). 4,9 milionů životů každoročně visí na vlásku, a léčbou nejsou léky nebo vakcíny; léčbou je ovoce. Jedním z důvodů, proč rostlinná strava může zachránit tolik milionů životů, je to, že nejzávažnějším rizikovým faktorem na světě je vysoký krevní tlak, na který rok co rok zbytečně umírá 9 milionů lidí. Ve Spojených státech vysoký krevní tlak postihuje téměř 78 milionů lidí – to je každého třetího z nás – a s přibývajícím věkem je náš tlak stále vyšší a vyšší, takže do věku 60 let zasáhne téměř polovinu z nás. Jestliže to postihuje většinu z nás, když zestárneme, možná to není ani tak nemoc jako spíše přirozený, nevyhnutelný důsledek stárnutí? Ne. Víme už téměř sto let, že vysoký krevní tlak se nemusí objevit vůbec. Vědci měřili krevní tlak tisícům lidí ve venkovské Keni, kde jedli stravu, v jejímž středu stály nerafinované rostlinné potraviny: celozrnné obiloviny, luštěniny, zelenina, ovoce a tmavě listová zelenina. Až do 40 let byl krevní tlak venkovských Afričanů přibližně stejný jako u Evropanů a Američanů, někde kolem 120 na 80, ale jak západní obyvatelstvo stárlo, jejich tlak stoupal tak, že v šedesáti měl průměrný člověk hypertenzi, to je více než 140 na 90. Ale co ti, kteří se neživí západní stravou? Jejich tlak se s věkem zlepšoval. Nejenže se u nich nerozvíjela hypertenze, jejich krevní tlak se dokonce lepšil. Ta hranice 140 na 90 je nahodilá. Tak jako studie ukazují, že čím nižší cholesterol, tím lépe, a že není bezpečné mít celkový cholesterol nad asi 3,9 mmol/l, výsledky studií zabývajících se krevním tlakem také podporují postoj „čím nižší, tím lepší“ ve věci snižování krevního tlaku. Dokonce i lidé s krevním tlakem 120 na 80 mmHg mohou podle všeho těžit z poklesu krevního tlaku. Ale je možné dostat krevní tlak pod 110 na 70? Není to pouze možné; je to dokonce normální pro ty, kteří jedí dostatečně zdravou stravu. Během dvou let bylo v nemocnici na keňském venkově přijato 1800 pacientů. Kolik z nich mělo vysoký krevní tlak? Ani jeden. Páni, tak to museli mít nízký výskyt srdečních onemocnění. Ne, neměli vůbec žádná srdeční onemocnění. Nikoliv nízké riziko, nýbrž žádné. Nebyl nalezen ani jediný případ arteriosklerózy – našeho hlavního zabijáka.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to Shanta Rohse via Flickr.

Afrika / boloňský salám / brukvovitá zelenina / cholesterol / délka života / dlouhověkost / Evropa / fazole / hypertenze / kardiovaskulární onemocnění / kardiovaskulární zdraví / krevní tlak / léky / listová zelenina / maso / nápoje / ořechy / ovoce / párek v rohlíku / rostlinná strava / semena / slanina / srdeční onemocnění / standardní strava / stárnutí / šunka / sycené nápoje / úmrtnost / vysoký krevní tlak / zdravé srdce / zelenina / zpracované maso / zrno