Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Střevní války: Sirovodík vs. kyselina máselná
Oxid siřičitý používaný jako antioxidant v sušeném ovoci, sulfáty ve víně a hnití nestrávených živočišných bílkovin ve střevě může vést k uvolňování sirovodíku, plynu páchnoucího po zkažených vejcích, který je spojován se zánětlivým onemocněním střev.
Existuje parodie na slogan výrobců: „Hovězí: To si dáme k večeři.“ „Hovězí: To nám hnije ve střevech.“ Viděl jsem to jednou na tričku s několika přáteli a dovolil jsem si určitý slovní průjem – to není narážka – a začal jsem všem vysvětlovat, jak je maso zcela stráveno v tenkém střevě a do tlustého střeva se vůbec nedostane. Není to moc legrace, bavit se s biologickými šprty – ale já jsem se mýlil!
Odhaduje se, že při typické západní stravě může trávení uniknout až 12 gramů bílkovin denně, a jakmile se dostanou do tlustého střeva, mohou se přeměnit na toxické látky, jako je amoniak. Tento rozklad nestrávených bílkovin v tlustém střevě se nazývá zahnívání, takže trochu masa nakonec opravdu může skončit tak, že zahnívá ve vašem tlustém střevě. Problémem je, že některé vedlejší produkty této hniloby mohou být toxické.
Je všeobecně uznáváno, že fermentace sacharidů – vlákniny a odolných škrobů, které se dostanou do našeho tlustého střeva – mají za následek pozitivní účinky pro hostitele, vzhledem k tvorbě mastných kyselin s krátkým řetězcem, jako je butyrát, zatímco fermentace bílkovin je pro nás považována za škodlivou. K fermentace bílkovin dochází především ve spodním konci tlustého střeva, kde už jsou sacharidy vyčerpány, a dochází tak k produkci potenciálně toxických metabolitů. Možná proto pozorujeme více kolorektálního karcinomu a ulcerózní kolitidy níže ve střevě, protože to je místo, kde tyto bílkoviny zahnívají.
Nejjednodušší strategií, vedoucí ke snížení potenciálně škodlivých sloučenin, vzniklých při fermentaci bílkovin, je pravděpodobně snížení příjmu bílkovin ve stravě. Ale akumulace těchto škodlivých vedlejších produktů vzniklých při zpracování bílkovin může být oslabena fermentací nestrávené rostlinné hmoty.
Tato studie prokázala, že pokud dáte lidem potraviny obsahující odolný škrob – to znamená škrob odolný proti trávení tenkého střeva, aby mohl krmit dobré bakterie níže v našem tlustém střevě, tedy potraviny, jako jsou vařené fazole, hrášek, čočka, syrové ovesné vločky, studené těstoviny, můžete potenciálně potlačit akumulaci těchto škodlivých vedlejších produktů vzniklých z metabolismu bílkovin. Čím více škrobu končí ve stolici, tím méně amoniaku, například.
Ale v rostlinách jsou také bílkoviny. Rozdíl je v tom, že živočišné bílkoviny zpravidla obsahují více aminokyselin obsahujících síru, jako je metionin, který se může v tlustém střevě přeměnit na sirovodík, plyn „shnilých vajíček“, který může hrát roli v rozvoji zánětlivých onemocnění střeva, jako je ulcerózní kolitida, jak jsem již dříve probíral. Zdá se, že toxické účinky sirovodíku jsou způsobeny jeho schopností zabránit našim buňkám tlustého střeva zužitkovat butyrát, který naše dobré bakterie vyrábějí z vlákniny, kterou jíme. Takže je to jako neustálý boj v našem tlustém střevě, a to mezi špatnými metabolity bílkovin, sirovodíkem, a dobrými metabolity sacharidů, butyráty.
Pomocí lidských vzorků tlustého střeva bylo možné dokázat, že nepříznivé účinky sirovodíku mohou být zvráceny butyrátem. Takže buď můžeme omezit maso, nebo jíst více rostlinných potravin, nebo obojí. Existují však dva způsoby vzniku sirovodíku. Přestože je přítomen převážně v našem tlustém střevě, coby výsledek rozpadu těchto bílkovin obsahujících síru, shnilý vaječný plyn může vzniknout také z anorganických sírových konzervačních látek, jako jsou siřičitany a oxid siřičitý. Oxid siřičitý se používá jako konzervační látka v sušeném ovoci a siřičitany se přidávají do vína. Přidané síře se můžeme se vyhnout čtením štítků nebo jednoduše volením biopotravin, protože v bio ovoci a nápojích jsou siřičitany zakázané zákonem.
Inu, zelenina z rodu brukvovitých obsahuje nějakou síru přirozeně, ale naštěstí, ze sledování více než 100 000 žen po více než 25 let vyplývá, že košťálová zelenina není spojována se zvýšeným rizikem kolitidy. Ale kvůli živočišným bílkovinám přítomným v konzervovaných potravinách může standardní americká strava obsahovat pětkrát až šestkrát více síry než strava soustředěná kolem nezpracovaných rostlinných potravin, což může pomoci vysvětlit vzácnost zánětlivých onemocnění střev mezi těmi, kteří konzumují tradiční celistvou rostlinnou stravu.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- A N Ananthakrishnan, H Khalili, G G Konijeti, L M Higuchi, P de Silva, J R Korzenik, C S Fuchs, W C Willett, J M Richter, A T Chan. A prospective study of long-term intake of dietary fiber and risk of Crohn's disease and ulcerative colitis. Gastroenterology. 2013 Nov;145(5):970-7.
- E Magee. A nutritional component to inflammatory bowel disease: the contribution of meat to fecal sulfide excretion. Nutrition. 1999 Mar;15(3):244-6.
- K Windey, V De Preter, K Verbeke. Relevance of protein fermentation to gut health. Mol Nutr Food Res. 2012 Jan;56(1):184-96.
- T H J Florin, G Neale, S Goretski, J H Cummings. The Sulfate Content of Foods and Beverages. Journal of Food Composition and Analysis Volume 6, Issue 2, June 1993, Pages 140–151.
- A Birkett, J Muir, J Phillips, G Jones, K O’Dea. Resistant starch lowers fecal concentrations of ammonia and phenols in humans. Am J Clin Nutr. 1996 May;63(5):766-72.
- S U Christi, H D Eisner, G Fusel, H Kasper, W Scheppach. Antagonistic effects of sulfide and butyrate on proliferation of colonic mucosa: a potential role for these agents in the pathogenesis of ulcerative colitis. Dig Dis Sci. 1996 Dec;41(12):2477-81.
- J H Cummings, M J Hill, E S Bone, W J Branch, D J Jenkins. The effect of meat protein and dietary fiber on colonic function and metabolism. II. Bacterial metabolites in feces and urine. Am J Clin Nutr. 1979 Oct;32(10):2094-101.
- S L Jowett, C J Seal, M S Pearce, E Phillips, W Gregory, J R Barton, M R Welfare. Influence of dietary factors on the clinical course of ulcerative colitis: a prospective cohort study. Gut. 2004 Oct;53(10):1479-84.
- M C Pitcher, J H Cummings. Hydrogen sulphide: a bacterial toxin in ulcerative colitis? Gut. 1996 Jul; 39(1): 1–4.
- J Mayberry, R Mann. Inflammatory bowel disease in rural sub-Saharan Africa: rarity of diagnosis in patients attending mission hospitals. Digestion. 1989;44(3):172-6.
Images thanks to OpenClips via Pixabay.