Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Jak lékaři reagovali na to, že byli označeni za zabijáky číslo jedna?
Jak lékařská komunita reagovala na to, že byla označena za třetí nejčastější příčinu úmrtí v USA?
V minulosti jsem okomentoval vědecký článek, který sepsal všechna úmrtí způsobená lékařskou péčí v této zemi. Sto tisíc úmrtí způsobených vedlejšími účinky léků, plus úmrtí způsobená chybami – až vědci dospěli k závěru, že za třetinu úmrtí v USA může americké zdravotnictví.
Jak na toto odhalení zareagovala lékařská komunita? Přece jen jde o studii, která byla publikována v jednom z nejprestižnějších lékařských časopisů – v Journal of the American Medical Association, a to jednou z nejprestižnějších lékařek, Barbarou Starfieldovou, která napsala knihu o primární lékařské péči.
Když se jí na to v rozhovoru ptali, reagovala slovy, že její práce o primární péči byla široce přijata, ale na její odhalení škodlivé a neúčinné zdravotní péče se nedostavila skoro žádná reakce. Připomíná to trochu pochmurný antiutopický román George Orwella 1984, kde jsou nepohodlné skutečnosti spolknuty „paměťovou dírou“, jako by ani nikdy neexistovaly. Vycházel jeden článek za druhým, odpovědí však bylo jen mlčení, jak slovy, tak činy. O problému, který vede k úmrtí tisíců lidí, se ani nevedla žádná diskuze…
Nemůžeme jen vydávat zprávy. Musíme s tím něco dělat. První článek vyšel v roce 1978 a naznačil, že asi 120 000 úmrtím v nemocnici by šlo zabránit. Reakce? Dalších 16 let mlčení, do doby než byla publikována tato jízlivá upomínka. Pokud totiž vynásobíte 120 000 šestnácti lety, dojdete k číslu 1,9 milionu úmrtí, kterým by šlo zabránit a o kterých lékaři v podstatě mlčeli. Mlčení ve smyslu toho, že nepodnikli žádné kroky, aby toto číslo snížili. The Institute of Medicine pak vydal přelomovou studii – a následně umožnil, aby zbytečně zemřelo dalších 600 000 lidí.
Nyní se některé věci konečně změnily. Byly zavedeny limity na počty odpracovaných hodin pro praktikanty. Stážisté a rezidenti (pracující lékaři) nemohou pracovat více než 80 hodin týdně, alespoň na papíře, a směny nemohou trvat déle než 30 hodin. To možná nezní jako zásadní krok, ale když jsem byl na stáži já, kroutil jsem 36hodinové směny každé tři dny. To je 117 hodin týdně.
V čem je problém? No, když nutíte stážisty a lékaře nespat, počet vážných lékařských chyb, kterých se dopouštějí, stoupne o 36 %, diagnostické chyby jsou pětkrát častější a pracovníci dělají dvakrát tolik „chyb z nepozornosti.“
To možná ještě nezní tak hrozně, dokud si ale neuvědomíte, že sem patří třeba i usínání během operace. Během operace má spát pacient, nikoliv chirurg. Výkonnost se zhoršuje stejně, jako kdybyste měli v krvi alkohol, což by znamenalo, že nesmíte řídit auto, ale operovat přesto můžete. O 300 % vyšší úmrtnost pacientů tak není překvapením. Rezidenti mají štěstí, pokud absolvují lékařský výcvik, aniž by přitom nějaký pacient přišel o život. Rodina na to nikdy nepřijde. Lékaři, až na vzácné výjimky, za své činy nenesou zodpovědnost.
Zpráva z The Institute of Medicine prolomila mlčení a vzešlo z ní mnoho slibů, že se situace změní, ale to, co nastalo, vypadá, jako by nevěřili svým vlastním zjištěním. Pokud by skutečně věřili, že každý den umírá nejméně 120 lidí smrtí, které by se dalo předejít, asi by se to snažili ihned zarazit. Kdyby každý den spadlo letadlo, taky byste čekali, že FAA zasáhne a něco s tím udělá. The Institute of Medicine mohl obratem nařídit, aby lékaři a nemocnice okamžitě přijali alespoň základní preventivní opatření, jako například označování léků čárovým kódem, aby nedošlo k záměnám. (V obchodech se to běžně dělá, dokonce i kvůli balení tyčinek Twinkies.)
Raději než vydávat další zprávu, větší účinek by rozhodně mělo, kdyby varovali kolegy, že veřejně odsoudí ty, kteří odmítají přijetí těchto minimálních opatření. Což by vedlo k přísným sankcím, ale místo toho se setkáváme s mlčením.
Dr. Starfieldová nemlčela, naneštěstí však už není s námi. Je paradoxem, že zřejmě zemřela na jeden z nežádoucích účinků léků, před kterými nás tak hlasitě varovala. Byl ji předepsán aspirin a lék na ředění krve, Plavix; měly zabránit tomu, aby se jí ucpal stent ve věnčité tepně. Řekla tedy svému kardiologovi, že má více modřin, že déle krvácí, ale to je to riziko, u kterého doufáte, že nepřeváží výhody léčby. Osudným se jí stalo, když se při plavání udeřila do hlavy – vykrvácela do mozku.
Otázkou však není, zda měla ty dva léky na ředění krve vůbec užívat tak dlouho, nebo zda jí měl být voperován stent. V první řadě se mohla své srdeční chorobě vyhnout, lze jí totiž zabránit u 96 % žen. Zabiják žen číslo jedna by tak téměř nemusel existovat.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- Is US health really the best in the world? Starfield B1. JAMA. 2000 Jul 26;284(4):483-5.
- Barbara Starfield: Passage of the Pathfinder of Primary Care. K C Stange. Ann Fam Med. 2011 Jul; 9(4): 292–296.
- Managing medical mistakes: ideology, insularity and accountability among internists-in-training. T Mizrahi. Soc Sci Med. 1984;19(2):135-46.
- The global burden of unsafe medical care: analytic modelling of observational studies. A K Jha, I Larizgoitia, C Audera-Lopez, N Prasopa-Plaizier, H Waters, D W Bates.
- Five years after To Err Is Human: what have we learned? L L Leape, D M Berwick. JAMA. 2005 May 18;293(19):2384-90.
- Effects of health care provider work hours and sleep deprivation on safety and performance. S W Lockley, L K Barger, N T Ayas, J M Rothschild, C A Czeizler, C P Landrigan: Harvard Work Hours, Health and Safety Group. Jt Comm J Qual Patient Saf. 2007 Nov;33(11 Suppl):7-18.
- Resident duty-hour restrictions-who are we protecting?: AOA critical issues. T Peabody, S Nestler, C Marx, V Pellegrini. J Bone Joint Surg Am. 2012 Sep 5;94(17):e131.
- The Starfield revelation: medically caused death in America
- At the Intersection of Health, Health Care and Policy. C Hawn. Health Affairs, 28, no.2 (2009):361-368. https://obssr.od.nih.gov/issh/2012/files/network_analysis_readings/Hawn%202009.pdf
- Chronicle of an Unforetold Death. N A Holtzman. ARCH INTERN MED/ VOL 172 (NO. 15), AUG 13/27, 2012.
- Error in medicine. L L Leape. JAMA. 1994 Dec 21;272(23):1851-7.
- Medical Insurance Feasibility Study. D H Mills. West J Med. 1978 Apr; 128(4): 360–365.
- Risk factors for myocardial infarction in women and men: insights from the INTERHEART study. S S Anand, S Islam, A Rosengren, M G Franzosi, K Steyn, A H Yusufali, M Keltai, R Diaz, S Rangarajan, S Yusuf: INTERHEART Investigators. Eur Heart J. 2008 Apr;29(7):932-40.
- The Silence. M L Millenson. Health Aff March 2003 vol. 22 no. 2 103-112. doi: 10.1377/hlthaff.22.2.103
Images thanks to Tim Ellis via Flickr.