Deprese postihuje více než 150 milionů lidí po celém světě. Je tak hlavní příčinou ztráty zdravých let života v důsledku invalidity. Předpokládá se, že v roce 2020 by se deprese mohla stát druhou hlavní příčinou ztracených zdravých let života hned po srdečních chorobách. Proč je deprese tak častá? Tvrdí se, že: „Nic v biologii nedává smysl mimo kontext evoluce.“ Proč bychom se ale měli vyvíjet tak, abychom měli depresi? Deprese představuje z pohledu evoluce těžký oříšek. Působí na člověka tak negativně, přitom je tak častá a dědičná, což znamená, že velkou část rizika, že depresi mít budeme, dědíme. Takže by pro ni měl existovat nějaký přínos z hlediska vývoje. Jinak by již přece podle všeho díky přírodnímu výběru měla přestat existovat. Možná, že deprese je evoluční strategie, jak se bránit infekcím. Infekce byly v dějinách lidstva hlavní příčinou úmrtí. Průměrná délka života byla 25 let, a bylo běžné, že polovina dětí zemřela. Infekce se kvůli své závažnosti staly hnacím motorem evoluce a přirozeného výběru. Když se nakazíme, dochází k zánětu, který tělo používá jako protiútok. Jenže co se stane pak? Cítíme se mizerně. Cítíme se špatně, slabě, unaveně, jsme pomalí a ospalí. Nemáme náladu kohokoliv vidět, natož něco dělat; chceme jenom spát. Je to jako když máme depresi – to je skvělý nástroj pro boj s infekcí. Nejen, že takto tělo šetří energii na boj s nemocí, ale také dojde k omezení styku s ostatními lidmi, čímž pomáhá bránit šíření nemoci. Má to stejný důvod, jako proč jsme se vyvinuli tak, aby nám vadil zápach stolice nebo hnijícího masa. To nás chrání před infekcí. Tento jev pozorujeme i u jiných zvířat žijících ve společenstvích, jakou jsou třeba včely nebo jeden africký hlodavec, který se odplazí a zemře v ústraní, když onemocní, čímž se sníží riziko, že nakazí ostatní. Vztah mezi duševním zdravím a zánětem byl poprvé popsán v roce 1887 psychiatrem, který jako jediný získal Nobelovu cenu. Jaké důkazy pro tvrzení, že zánět způsobuje depresi, přineslo toto století? Lidé, kteří mají depresi, mají zvýšené hladiny zánětlivých ukazatelů, například C-reaktivního proteinu. Zánětlivá onemocnění jsou spojena s častějším výskytem závažné deprese. Vskutku, toto se projevilo při různých zánětlivých stavech včetně méně závažných zánětlivých stavů, jako jsou astma a alergie. A to je důležité, protože tak víme, že nejde jen o to, že se pacienti cítí špatně v důsledku nemoci, ale že se může jednat přímo o následek zánětu. A co je nejdůležitější, depresi můžeme přímo způsobit tím, že vyvoláme zánět. Například, když při léčbě různých nádorů nebo chronických infekcí podáme lék interferon, až 50 % pacientů začne trpět depresí. Dokonce zánět po podání vakcíny je dostatečný na to, aby vyvolal depresivní příznaky. Souhrnně jsou tyto studie velmi přesvědčivé v tom, že zánět je přímou příčinou depresivních nálad. Takže může protizánětlivá strava zabránit depresi? Odpověď jsme neznali. Dokud se asi 43 000 žen bez deprese neúčastnilo studie, kdy byly sledovány včetně svých jídelníčků po dobu asi 12 let. To proto, aby se zjistilo, kdo je více ohrožen depresí a jestli jsou více ohroženy ženy, jejichž jídelníček podporuje zánět. Charakteristickým znakem bylo více slazených nápojů, rafinovaných obilovin a masa, což naznačuje, že chronický zánět může být základem pro vztah mezi stravou a depresí. Normálně vnímáme omega-3 jako protizánětlivé, nicméně u ryb se zjistilo, že zánět podporují, přičemž zvyšují hladinu C-reaktivního proteinu. Toto odpovídá poznatkům z poslední doby, že totiž omega-3 nepomáhají při depresi ani zánětu. Nejvíce protizánětlivá je strava rostlinná; C-reaktivní protein dokáže snížit o 30 % během dvou týdnů. Možná za to mohou protizánětlivé antioxidanty. Hovořil jsem o tom dříve, ale nikdy jsem neřekl, PROČ jsou antioxidanty protizánětlivé. Oxidativní poškození způsobené volnými radikály může vyvolat autoimunitní odpověď v těle tak, že změní chemické struktury všudypřítomných molekul, přičemž vznikají struktury nové, které tělo nezná a napadá je jako cizorodé. Například, když je LDL cholesterol oxidován, naše tělo proti němu vytváří protilátky a napadá ho. A tak klinická deprese může být doprovázena zvýšeným oxidačním stresem a autoimunitní zánětlivou reakcí, kterou vytváří. Volné radikály vedou k autoimunitnímu zánětu. Co dalšího přijímáme v naší stravě, co podporuje zánět? Endotoxiny. Stojí za to podívat se, jak endotoxiny v živočišných produktech mohou způsobit náhlý nárůst zánětu pár hodin po konzumaci. Co dělají s naší náladou? Pokud lidem endotoxin podáte přímo do krve, během pár hodin se zánět náhle zvýší, stejně tak pocity deprese a pocity odloučení. Předchozí výzkum sice prokázal, že zánět přispívá k příznakům deprese, ale žádná studie nezkoumala schopnost záměrně vyvolaného zánětu způsobit anhedonii (neschopnost pociťovat radost), což je stav klíčový pro diagnostiku deprese. To platí i pro vymizení radostných reakcí na pozitivní podněty, jde o důležitý příznak deprese. Nebyla provedena žádná studie – až teď. Během několika hodin, kdy endotoxin pronikal do krve, začali tito pacienti nejen pociťovat depresi, ale aktivita centra pro odměny v mozku výrazně poklesla. Například byli méně nadšení z výhry peněz nebo hraní videoher. Pokud přestaneme jíst živočišné produkty a začneme jíst stravu bohatou na antioxidanty, možná můžeme zabránit vzniku deprese nebo ji i léčit.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to Ars Electronica via Flickr.

alergie / antioxidanty / astma / autoimunitní onemocnění / C-reaktivní protein / cholesterol / chronická onemocnění / deprese / duševní zdraví / endotoxemie / energie / hubnutí / imunitní funkce / LDL cholesterol / maso / nálada / omega-3 mastné kyseliny / oxidační stres / rakovina / sycené nápoje / úmrtnost / zánět / živočišné produkty / zrno