Je konzervované ovoce tak zdravé, jak si myslíme?

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Je konzervované ovoce tak zdravé, jak si myslíme?

Výživová doporučení by pravděpodobně měla klást důraz na konzumaci čerstvého, mraženého a sušeného ovoce, nikoliv konzervovaného.

16. 11. 2017

Sdílet toto video

Potravinářské konzervy bývaly kdysi pájeny pájkou s obsahem olova. Bylo ho tolik, že lidé žijící z konzervovaných potravin mohli zemřít na otravu olovem. Naštěstí je to ve Spojených státech již minulostí. Kontaminace olovem byla vlastně jednou z prvních priorit Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), dokonce ještě předtím, než tak byl v roce 1906 pojmenován. Je skvělé, že noviny mají nyní online archivy, které sahají až století do minulosti, takže si můžeme přečíst o historických mezních událostech jako: „FDA navrhuje, aby se zakázala výroba olovnatých plechovek“ z roku 1993. Zákaz vstupuje v platnost v roce 1995. Evidentně to bylo složité, protože pájka měla výjimku; již dříve byla olovnatá pájka schválena. Takže teď, když už je olovo pryč, jsou konzervované potraviny zdravé? Záleží hlavně na tom, co v té plechovce je… Pokud jde o zpracovaný masný výrobek, například Spam-dandy, tak bych dal ruce pryč. Předpokládejme však, že by mohlo být konzervované jídlo i přínosné. Co takhle konzervované ovoce? Víme, že ovoce a zelenina obecně nás mohou ochránit před úmrtím na kardiovaskulární onemocnění. Co se týče prevence mrtvice, ovoce může být ještě účinnější. Jestli však proces zpracování potravin tuto vazbu nějak narušuje, to nám nebylo známo. Tato studie zjistila, že nezpracované produkty, převážně jablka a pomeranče, se jeví být lepší než zpracované výrobky. Těmi však byly především pomerančový a jablečný džus. Není žádným překvapením, že celé ovoce je lepší než ovocná šťáva. A co celé ovoce, jenže v konzervě? Výživová doporučení nabádají ke konzumaci veškerého ovoce: čerstvého, mraženého, konzervovaného, ale jen málo studií zatím zkoumalo přínosy konzervovaného ovoce. Nevypadalo to, že by konzervované ovoce bylo schopno lidem prodloužit život. Ve skutečnosti může přechod z čerstvého nebo sušeného ovoce na konzervované ovoce dokonce zkrátit život. Takže výživové pokyny by měly vyzdvihovat čerstvé, mražené a sušené ovoce, spíše než konzervované. Proč ten rozdíl? Sice už tam není olovo, ale máme zde plastovou chemikálii zvanou BPA. Ta se používá jako vnitřní vrstva ve většině konzerv. BPA se může uvolňovat do jídla a může převážit účinky ovoce. Nedávno došlo ke zjištění, že u mladých dospělých s nálezem BPA v krvi se ztenčily tepny, které vedou krev do mozku. Navíc je konzervované ovoce často ve sladkém nálevu. Takže spousta cukru navíc, společně se ztrátou části živit při konzervaci – 20 až 40 % fenolických fytonutrientů a asi poloviny vitamínu C. Víte, možná je jedním z důvodů, proč se citrusy jeví jako obzvlášť ochranné před mrtvicí, právě vitamín C. Zdá se, že čím více vitaminu C v naší stravě máme, tím nižší je riziko mrtvice; čím více vitaminu C v našem krevním řečišti, tím nižší je riziko mrtvice. Jak se však vitamín C dostal do krevního řečiště? Tito lidé museli jíst hodně zdravých potravin, jako jsou citrusy, tropické ovoce, brokolice a papriky. Proto může být pozorovaný účinek vitaminu C na snížení mrtvice vlastně způsoben konzumací konkrétních zdravých potravin, které snižují riziko mrtvice. Jak to víme? No, mohli bychom lidem dát prostě jen pilulky s vitamínem C a zjistit, jestli také budou fungovat. Pilulky nefungují. Citrusové plody obsahují různé druhy sloučenin spojených s nižším rizikem mrtvice. Celek je více než jen součet jeho částí. Matku přírodu pilulkou nenahradíte. Je to jako s případem apokryfického betakarotenu. Desítky studií ukázaly, že lidé, kteří jedli více potravin bohatých na betakaroten, jako jsou zelenina a sladké brambory, a proto měli více betakarotenu v těle, měli nižší riziko rakoviny. Avšak, kolik peněz se dá vydělat na mrkvi? Takže vědci zkusili lidem podávat betakarotenové pilulky, a nejen že nefungovaly; mohly dokonce způsobit více rakoviny. Předpokládal bych, že výzkumníka Národního onkologického ústavu by to dovedlo k závěru, že máme konzumovat plodiny, ne polykat pilulky. To jsem se mýlil. Prý bychom měli zkusit pilulky s nižší dávkou, nebo alfakarotenové pilulky nebo pilulky s jinými fytochemikáliemi, případně kombinace látek. Koneckonců, je pravděpodobné, že veřejnost ani vědecká obec nebude spokojena s doporučeními týkajícími se pouhých potravin.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org