Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Vliv celozrnných potravin na střevní mikrobiom
Co můžeme jíst, abychom zvýšili populace svých prospěšných střevních bakterií?
Žijeme v takzvaném obezogenním prostředí. Levné nezdravé jídlo je všude k dispozici, částečně i díky dotacím jdoucím do „průmyslu zpracování potravin“, který nám předkládá obezogenní stravu podporující závislost. Kvůli těmto skutečnostem je obtížné obezitě uniknout, ale řadě lidí se to podaří.
Pokud je důvodem pouze okolní prostředí, proč není obézní každý? Někteří jedinci se zdají být citlivější než jiní. To ukazuje na genetickou složku. Podporují to studie dvojčat a adoptovaných dětí, ale geny, které jsme identifikovali, odpovídají pouze 6-11 % změn tělesné hmotnosti jednotlivce.
Možná, že variace v našem „druhém genomu“ má svou roli; týká se nejrůznějších mikrobů obývajících naše tělo. Uvnitř těla máme 100krát více bakteriálních genů než genů lidských. Následující studie ukázala, že lidé spadají do jedné ze dvou skupin: ti, kteří mají mnoho různých typů bakterií ve střevech, tzv. vysoké bakteriální „bohatství“, a lidé s relativně malým počtem druhů.
Ti s malou bakteriální rozmanitostí měli více celkového tělesného tuku, rezistenci na inzulín (příčina diabetu 2. typu), vysokou hladinu triglyceridů a vyšší hladiny zánětlivých markerů, jako je C-reaktivní protein, porovnáváme-li to s jednotlivci s vysokým množstvím bakterií. Nejen, že lidé s nižší bakteriální diverzitou mají vyšší váhu, ale obézní jedinci s nižší bakteriální rozmanitostí také rychleji přibírají. Nabízí se otázka, zda mají dietní opatření nějaký vliv.
Restrikce příjmu kalorií není dlouhodobě udržitelná, ale to, co můžeme udělat, je zvýšit příjem ovoce a zeleniny. Taková strava je spojena s vysokou bakteriální bohatostí. Jedna ze studií spojovala zvýšenou mikrobiální rozmanitost s konzumací stravy s vyšším obsahem ovoce, zeleniny a vlákniny. Doplňky stravy obsahující vlákninu nevedou ke zvýšení počtu bakterií, ale komplex celých potravin, jako jsou celozrnné obiloviny, mohou podporovat širší spektrum bakteriálních typů, což by bakteriální rozmanitost zvyšovat mohlo.
Studie u lidí, které hodnotí účinky celozrnných potravin, byly podceňované. Tedy až do teď. Lidé dostávali celozrnný ječmen, hnědou rýži či obojí po dobu jednoho měsíce, což způsobilo zvýšení různorodosti bakteriálního osídlení. Ke zvýšení bakteriální diverzity je vyžadována pestrá škála zdrojů, a toho lze dosáhnout tím, že budeme jíst komplexní rostlinnou stravu.
Změny střevních bakterií ve studii odpovídaly poklesu výskytu systémového zánětu v těle. Dříve jsme si mysleli, že způsob, jakým vláknina v celozrnné stravě pomáhá, je tvorba gelu v tenkém střevě hned za žaludkem, čímž se zpomalí rychlost vstřebávání cukrů a redukuje se nárůst glykémie, způsobený rafinovanými sacharidy. Vláknina je ve střevě štěpena přátelskými bakteriemi, které uvolňují prospěšné látky do krevního oběhu, což také může mít protizánětlivé účinky.
To, co se děje v našem tlustém střevě, vysvětluje protektivní účinky celozrnných potravin u rozvoje diabetu 2. typu. Je zajímavé, že kombinace ječmene a hnědé rýže funguje lépe, než když je konzumujeme jednotlivě, což ukazuje na synergický efekt. Tím lze vysvětlit rozdíly účinků celozrnných obilovin, nalezené v populačních studiích oproti studiím intervenčním. Pozorovací studie silně naznačují, že ti, kteří konzumují 3 porce celozrnných potravin denně, mají nižší index tělesné hmotnosti, méně břišního tuku a menší sklon k přibírání na váze.
Nedávné klinické studie, v nichž byli lidé randomizováni podle toho, zda konzumují bílé nebo celozrnné pečivo, nedokázaly poskytnout důkazy ohledně příznivého účinku na tělesnou hmotnost. Samozřejmě, že celá zrna jsou nutričně natolik cenná, že bychom měli podporovat jejich konzumaci. Intervenční studie možná neprokázaly přínos u redukce tělesné hmotnosti, ale důvodem může být, že byly použity pouze některé celozrnné obiloviny, zatímco v populačních studiích lidé konzumují pestré zastoupení těchto potravin, které mohou mít synergickou aktivitu.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- Lifshitz F, Lifshitz JZ. Globesity: the root causes of the obesity epidemic in the USA and now worldwide. Pediatr Endocrinol Rev. 2014;12(1):17-34.
- Speliotes EK, Willer CJ, Berndt SI, Monda KL, Thorleifsson G, Jackson AU, Lango Allen H, Lindgren CM, Luan J, Mägi R, Randall JC, Vedantam S, Winkler TW, Qi L, Workalemahu T, Heid IM, Steinthorsdottir V, Stringham HM, Weedon MN, Wheeler E, Wood AR, Ferreira T, Weyant RJ, Segrè AV, Estrada K, Liang L, Nemesh J, Park JH, Gustafsson S, Kilpeläinen TO, Yang J, Bouatia-Naji N, Esko T, Feitosa MF, Kutalik Z, Mangino M, Raychaudhuri S, Scherag A, Smith AV, Welch R, Zhao JH, Aben KK, Absher DM, Amin N, Dixon AL, Fisher E, Glazer NL, Goddard ME, Heard-Costa NL, Hoesel V, Hottenga JJ, Johansson A, Johnson T, Ketkar S, Lamina C, Li S, Moffatt MF, Myers RH, Narisu N, Perry JR, Peters MJ, Preuss M, Ripatti S, Rivadeneira F, Sandholt C, Scott LJ, Timpson NJ, Tyrer JP, van Wingerden S, Watanabe RM, White CC, Wiklund F, Barlassina C, Chasman DI, Cooper MN, Jansson JO, Lawrence RW, Pellikka N, Prokopenko I, Shi J, Thiering E, Alavere H, Alibrandi MT, Almgren P, Arnold AM, Aspelund T, Atwood LD, Balkau B, Balmforth AJ, Bennett AJ, Ben-Shlomo Y, Bergman RN, Bergmann S, Biebermann H, Blakemore AI, Boes T, Bonnycastle LL, Bornstein SR, Brown MJ, Buchanan TA, Busonero F, Campbell H, Cappuccio FP, Cavalcanti-Proença C, Chen YD, Chen CM, Chines PS, Clarke R, Coin L, Connell J, Day IN, den Heijer M, Duan J, Ebrahim S, Elliott P, Elosua R, Eiriksdottir G, Erdos MR, Eriksson JG, Facheris MF, Felix SB, Fischer-Posovszky P, Folsom AR, Friedrich N, Freimer NB, Fu M, Gaget S, Gejman PV, Geus EJ, Gieger C, Gjesing AP, Goel A, Goyette P, Grallert H, Grässler J, Greenawalt DM, Groves CJ, Gudnason V, Guiducci C, Hartikainen AL, Hassanali N, Hall AS, Havulinna AS, Hayward C, Heath AC, Hengstenberg C, Hicks AA, Hinney A, Hofman A, Homuth G, Hui J, Igl W, Iribarren C, Isomaa B, Jacobs KB, Jarick I, Jewell E, John U, Jørgensen T, Jousilahti P, Jula A, Kaakinen M, Kajantie E, Kaplan LM, Kathiresan S, Kettunen J, Kinnunen L, Knowles JW, Kolcic I, König IR, Koskinen S, Kovacs P, Kuusisto J, Kraft P, Kvaløy K, Laitinen J, Lantieri O, Lanzani C, Launer LJ, Lecoeur C, Lehtimäki T, Lettre G, Liu J, Lokki ML, Lorentzon M, Luben RN, Ludwig B; MAGIC, Manunta P, Marek D, Marre M, Martin NG, McArdle WL, McCarthy A, McKnight B, Meitinger T, Melander O, Meyre D, Midthjell K, Montgomery GW, Morken MA, Morris AP, Mulic R, Ngwa JS, Nelis M, Neville MJ, Nyholt DR, O'Donnell CJ, O'Rahilly S, Ong KK, Oostra B, Paré G, Parker AN, Perola M, Pichler I, Pietiläinen KH, Platou CG, Polasek O, Pouta A, Rafelt S, Raitakari O, Rayner NW, Ridderstråle M, Rief W, Ruokonen A, Robertson NR, Rzehak P, Salomaa V, Sanders AR, Sandhu MS, Sanna S, Saramies J, Savolainen MJ, Scherag S, Schipf S, Schreiber S, Schunkert H, Silander K, Sinisalo J, Siscovick DS, Smit JH, Soranzo N, Sovio U, Stephens J, Surakka I, Swift AJ, Tammesoo ML, Tardif JC, Teder-Laving M, Teslovich TM, Thompson JR, Thomson B, Tönjes A, Tuomi T, van Meurs JB, van Ommen GJ, Vatin V, Viikari J, Visvikis-Siest S, Vitart V, Vogel CI, Voight BF, Waite LL, Wallaschofski H, Walters GB, Widen E, Wiegand S, Wild SH, Willemsen G, Witte DR, Witteman JC, Xu J, Zhang Q, Zgaga L, Ziegler A, Zitting P, Beilby JP, Farooqi IS, Hebebrand J, Huikuri HV, James AL, Kähönen M, Levinson DF, Macciardi F, Nieminen MS, Ohlsson C, Palmer LJ, Ridker PM, Stumvoll M, Beckmann JS, Boeing H, Boerwinkle E, Boomsma DI, Caulfield MJ, Chanock SJ, Collins FS, Cupples LA, Smith GD, Erdmann J, Froguel P, Grönberg H, Gyllensten U, Hall P, Hansen T, Harris TB, Hattersley AT, Hayes RB, Heinrich J, Hu FB, Hveem K, Illig T, Jarvelin MR, Kaprio J, Karpe F, Khaw KT, Kiemeney LA, Krude H, Laakso M, Lawlor DA, Metspalu A, Munroe PB, Ouwehand WH, Pedersen O, Penninx BW, Peters A, Pramstaller PP, Quertermous T, Reinehr T, Rissanen A, Rudan I, Samani NJ, Schwarz PE, Shuldiner AR, Spector TD, Tuomilehto J, Uda M, Uitterlinden A, Valle TT, Wabitsch M, Waeber G, Wareham NJ, Watkins H; Procardis Consortium, Wilson JF, Wright AF, Zillikens MC, Chatterjee N, McCarroll SA, Purcell S, Schadt EE, Visscher PM, Assimes TL, Borecki IB, Deloukas P, Fox CS, Groop LC, Haritunians T, Hunter DJ, Kaplan RC, Mohlke KL, O'Connell JR, Peltonen L, Schlessinger D, Strachan DP, van Duijn CM, Wichmann HE, Frayling TM, Thorsteinsdottir U, Abecasis GR, Barroso I, Boehnke M, Stefansson K, North KE, McCarthy MI, Hirschhorn JN, Ingelsson E, Loos RJ. Association analyses of 249,796 individuals reveal 18 new loci associated with body mass index. Nat Genet. 2010 Nov;42(11):937-48.
- Karl JP, Saltzman E. The role of whole grains in body weight regulation. Adv Nutr. 2012 Sep 1;3(5):697-707.
- Lappi J, Kolehmainen M, Mykkänen H, Poutanen K. Do large intestinal events explain the protective effects of whole grain foods against type 2 diabetes? Crit Rev Food Sci Nutr. 2013;53(6):631-40.
- Walter J, Martínez I, Rose DJ. Holobiont nutrition: considering the role of the gastrointestinal microbiota in the health benefits of whole grains. Gut Microbes. 2013 Jul-Aug;4(4):340-6.
- Martínez I, Lattimer JM, Hubach KL, Case JA, Yang J, Weber CG, Louk JA, Rose DJ, Kyureghian G, Peterson DA, Haub MD, Walter J. Gut microbiome composition is linked to whole grain-induced immunological improvements. ISME J. 2013 Feb;7(2):269-80.
- Sonnenburg ED, Sonnenburg JL. Starving our microbial self: the deleterious consequences of a diet deficient in microbiota-accessible carbohydrates. Cell Metab. 2014 Nov 4;20(5):779-86.
- Cotillard A, Kennedy SP, Kong LC, Prifti E, Pons N, Le Chatelier E, Almeida M, Quinquis B, Levenez F, Galleron N, Gougis S, Rizkalla S, Batto JM, Renault P; ANR MicroObes consortium, Doré J, Zucker JD, Clément K, Ehrlich SD. Dietary intervention impact on gut microbial gene richness. Nature. 2013 Aug 29;500(7464):585-8.
- Albenberg LG, Wu GD. Diet and the intestinal microbiome: associations, functions, and implications for health and disease. Gastroenterology. 2014 May;146(6):1564-72.
- Le Chatelier E1, Nielsen T, Qin J, Prifti E, Hildebrand F, Falony G, Almeida M, Arumugam M, Batto JM, Kennedy S, Leonard P, Li J, Burgdorf K, Grarup N, Jørgensen T, Brandslund I, Nielsen HB, Juncker AS, Bertalan M, Levenez F, Pons N, Rasmussen S, Sunagawa S, Tap J, Tims S, Zoetendal EG, Brunak S, Clément K, Doré J, Kleerebezem M, Kristiansen K, Renault P, Sicheritz-Ponten T, de Vos WM, Zucker JD, Raes J, Hansen T; MetaHIT consortium, Bork P, Wang J, Ehrlich SD, Pedersen O. Richness of human gut microbiome correlates with metabolic markers. Nature. 2013 Aug 29;500(7464):541-6.
Image thanks to Larisa Siverina via 123rf.com. Image was modified.