Vzhledem k tomu, že rýže obsahuje arsen, jak bychom mohli zjistit, kolik rýže je už příliš mnoho? Neexistují žádné americké normy pro arsen v rýži, přestože je to pro nás jeho hlavní zdroj. Avšak podívejme, máme limity arsenu pro jablečnou šťávu a vodu z vodovodu. Aby je spočítali, museli se k tomu posadit a přijít na to, kolik arsenu denně je pro lidi příliš mnoho, příliš riskantní. Pak zjistili, že lidé pijí 950 – 1900 ml vody denně, a podle toho nastavili limit, že? Dobře, nemůžeme prostě použít jejich číslo udávající hranici denního příjmu arsenu a na základě průměrného obsahu arsenu v rýži zjistit, kolik rýže denně je už příliš? Dobrá tedy, úroveň stanovená FDA (Úřad pro kontrolu potravin a léčiv) pro arsen například v balené vodě je 10 ppb (částic na miliardu). Předpokládejme, že by lidé pili denně 1 litr vody. Dobře, takže na základě limitu 10 ppb/den, kolik to bude gramů rýže? Inu, každý 1 g rýže = 1% nárůst celkového množství arsenu v moči. Takže když sníme byť jen trochu přes půl šálku vařené rýže, je to srovnatelné s tím, kdybychom vypili litr vody maximálně kontaminované arsenem. Dobře, takže pokud můžeme jíst půl šálku denně, proč Consumer Reports (magazín nezávislých testů) navrhuje konzumovat jen několik porcí týdně? Každý den můžete sníst skoro 1 porci a stále zůstat v rámci denního limitu arsenu stanoveného pro pitnou vodu. Consumer Reports měl pocit, že standard 10 částic na miliardu je příliš laxní. Takže použili nejpřísnější standard na světě – ten mají v New Jersey. Není to super? Dobře pro New Jersey! OK, takže pokud použijete 5 ppm místo 10 ppm, zjistíte, jak přišli ke svému doporučení konzumovat jen pár porcí rýže týdne. Podle všeho je doporučení založené na průměrném obsahu arsenu v rýži. Takže pokud zvolíte rýži s menším množstvím arsenu – pouze polovinou, můžete si dopřávat 4 porce týdně namísto 2? Když navíc rýži uvaříte tak jako těstoviny, nesnížíte náhodou množství arsenu na půlku? Tak to už máme 8 porcí týdně. Na základě limitu arsenu v pitné vodě byste podle všeho mohli nadále bezpečně jíst jednu porci rýže denně. Pokud si tedy vyberete správnou rýži a uvaříte ji náležitým způsobem. Předpokládám také, že onen limit pro pitnou vodu je velmi konzervativní, že? Chci říct, že od lidí se očekává, že vodu budou pít každý den svého života, zatímco většina lidí nejí rýži každý den – sedm dní v týdnu. Předpokládal jsem to, ale mýlil jsem se. Ukázalo se, že opak je pravdou. Podívejte se, celou tu dobu jsem předpokládal, že aktuální směrnice pro expozici z pitné vody byla bezpečná. V terminologii karcinogenů to znamená obvykle jeden zaviněný případ rakoviny na milion obyvatel. Takto normálně regulujeme látky způsobující rakovinu. Když chce některá chemická společnost uvolnit do oběhu novou chemikálii, chceme po ní, aby nám dokázala, že jejich chemická látka nezpůsobí více než 1 případ rakoviny na milion obyvatel. Samozřejmě, USA má 300 miliónů obyvatel, a těch 300 rodin, na které ta rakovina vyjde, se ani tak nebudou cítit o nic lépe. Je to však jistým způsobem přijatelné riziko, na kterém jsme se shodli. Podle Národní rady pro výzkum je problém, že při současném federálním standardu pro arsen v pitné vodě na hodnotě 10 ppb nemluvíme o nadbytečném riziku rakoviny 1 ku 1 000 0000 lidí, ale o závratném poměru 1 případ na 300 lidí. Cože?! Mých 300 případů rakoviny navíc se právě teď změnilo na milión? O milion rodin více se musí vypořádávat s diagnostikovanou rakovinou? To je 3000x více než běžně přijímané riziko rakoviny pro environmentální karcinogen (1 : 1 mil.). Kdybychom použili běžně přijímané riziko rakoviny 1 : 1 000 000, norma pro arsen ve vodě by musela být 500x nižší, 0,02 ppb namísto 10 ppb. Dokonce i norma New Jersey by toto číslo 200x přesáhla. Je to poněkud drastický rozdíl, ale zdůrazňuje, jak malý bezpečnostní rámec je obsažen v současných směrnicích. Dobře. Tak počkat. Proč není norma pro vodu těch 0,02 ppb? Protože by to bylo téměř nemožné. Prostě nemáme technologii, která by opravdu dokázala dostat arsen na tak nízkou úroveň. Technicky proveditelné snížení je odhadováno na 3 ppb. Dobře, tak proč je limit 10 ppb a ne 3 ppb? Rozhodnutí použít prahovou hodnotu 10 ppb místo 3 ppb bylo hlavně rozpočtové rozhodnutí. Stálo by to totiž spoustu peněz. Současný limit „bezpečnosti“ vody je proto motivován více politikou než technologií. Nikdo nechce slyšet, že mu teče z kohoutku jedovatá voda. Pak by mohli požadovat lepší úpravu vody, a to by se mohlo hodně prodražit. V důsledku toho mnozí lidé pijí vodu s obsahem arsenu v množství velmi blízkému hranici stanovené právní směrnicí a neuvědomují si, že jsou vystaveni zvýšenému riziku vzniku rakoviny. Ještě horší je, že miliony Američanů pijí vodu, která zákonný limit přesahuje. To jsou všechny tyto malé trojúhelníčky… Ale i lidé, již žijí v oblastech, které splňují právní směrnice, musejí porozumět tomu, že současné směrnice pro obsah arsenu ve vodě je ochraňují jen zanedbatelně. Možná bychom měli říct lidem, kteří pijí vodu, tedy všem, že současná regulace arsenu je opravdu jen kompromisem mezi přínosy a náklady a na základě obvyklých modelů zdravotního rizika by normy měly být mnohem nižší. Lidé si musí být vědomi toho, že cílem by mělo být skutečně se dostat co nejblíže nule. Pokud jde o vodu, měli bychom se snažit alespoň o dosažitelných 3 ppm. Dobrá, ale co to znamená pro rýži? No, především snaha dostat limit pro rýži dolů, až k „bezpečnému“ limitu pro vodu nestačí. Protože ten již značně převyšuje standardní karcinogenní rizika a je založen spíše na proveditelnosti a kompromisech mezi náklady a přínosy. Takový postup umožňuje, že je riziko rakoviny takřka 500x vyšší, než je obvykle považováno za přijatelné. Takže zatímco úřady zvažují, kdy a jak budou regulovat koncentrace arsenu v rýži, možná bychom měli svou spotřebu rýže předběžně snížit nebo silně omezit.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Icons created by Made by Made and Linseed Studio from The Noun Project. Image credit: Wenchieh Yang via Flickr. Image has been modified. Motion graphics by Avocado Video.

arzén / bezpečnostní limity / FDA / jablečný džus / karcinogeny / nápoje / rakovina / rýže / Svaz spotřebitelů / těžké kovy / voda / životní prostředí / Zprávy pro spotřebitele / zrno