Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Dvojitě zaslepené studie léčby autismu dietou
Co se stane, když děti s autismem na bezlepkové a bezkaseinové stravě tajně vystavíte pšenici a mléku?
První kontrolovaná a randomizovaná studie bezlepkové a bezkaseinové diety pro léčbu autismu zjistila, že rodiče ve skupině s dietou hlásili významné zlepšení stavu jejich dětí. Ale to mohl být pouze placebo efekt, kdy rodiče mají pocit, že se děti zlepšily, a to zejména proto, že dodržování diety je náročné, a tak mohou být rodiče zaujatí a vidět zlepšení, které ve skutečnosti nemuselo ani nastat.
Ok. Co když se tedy nebudeme spoléhat na hlášení rodičů? Co kdybychom udělali zaslepenou studii bezlepkové a bezkaseinové diety? Rodiče by věděli, co děti jedí, ale nebyli by tázáni na chování dětí; místo toho by objektivně posuzovali nezávislí hodnotitelé všechny děti bez znalosti, kdo je ve které skupině, s dietou, nebo kontrolní (bez). Byl zjištěn velice příznivý účinek bezlepkové a bezkaseinové diety během období 8, 12 a 24 měsíců u hlavních příznaků autismu. A toto byla jedna z největších studií svého druhu, začínající se 73 dětmi. Ale ne všechny děti studii dokončily, asi pětina předčasně skončila, především děti ze skupiny s dietou.
Pokud rodina měla pocit, že při dodržování diety dítě nejeví známky zlepšení, mohla se zvýšit pravděpodobnost, že studii přeruší, tím pádem byla analýza výsledků zkreslena směrem k těm, kterým dieta pomohla. A takto úžasné výsledky, jako lepší sociální interakce a méně příznaků typu ADHD, tedy mohly být způsobeny zveličováním účinků stravy, protože děti, kterým to nepomohlo, ze studie odešly. Rodiče také věděli přesně, jestli jejich dítě bylo ve skupině s dietou, nebo ve skupině kontrolní (bez diety), protože právě oni byli ti, kdo jim vařili, a tak se mohli k dětem začít chovat jinak.
Stejně jako ve slavné studii o vlivu cukru, kdy matky byly uvedeny v omyl – bylo jim řečeno, že jejich děti právě dostaly obrovskou dávku cukru (i přes to, že nedostaly). Nejenže matky hodnotily své děti jako mnohem více hyperaktivní, ale dokonce začaly nevědomky měnit své chování. Matky byly natáčeny a matky, které věřily, že jejich děti zrovna dostaly velkou dávku cukru, na své děti dávaly větší pozor a také byly kritičtější; takže jejich očekávání mohlo být to, co ve skutečnosti mělo efekt na změnu chování dětí. Takže v těchto studiích autismu rodiče převrátí rodinné stravování vzhůru nohama, doufajíce a očekávajíce, že se jejich děti zlepší, a tak s nimi možná nevědomě jednají jinak, takže se nakonec i jinak chovají, přinejmenším podle posuzování neovlivněnými pozorovateli.
Proto potřebujeme dvojitě zaslepené studie, kde nikdo neví, kdo je ve skupině dodržující dietu a kdo je ve skupině kontrolní – ani rodiče, ani děti. Tak proč to výzkumníci neudělali? Proč jim tajně „nepropašovali“ nějaký lepek nebo kasein do jídla, aby zjistili, jestli se opět nezhorší? Stejná výmluva jako předtím; bylo by to neetické. Ale to je přece předčasné rozhodnutí o výsledku; a to je pořád do kola. Nemůžeme otestovat, jestli to opravdu funguje, protože to může opravdu fungovat – ale to nemůžeme otestovat.
Nakonec však výzkumníci z University of Florida našli cestu z této slepé uličky tím, že udělali dvojitě zaslepenou studii. A to není jednoduché. Je třeba připravit veškeré jídlo tak, aby rodiny neměly ponětí, zda byly randomizovány do skupiny dodržující dietu bez lepku a kaseinu, nebo zda jsou ve skupině kontrolní a jejich jídlo vypadá stejně, ale se skrytým lepkem a kasinem uvnitř. Po šesti týdnech se rodiny vyměnily, takže skupina bez lepku a bez kaseinu začala přijímat pšenici a mléčné výrobky a skupina, která neměla bezlepkovou a bezkaseinovou dietu, byla na ni potají převedena.
Před odhalením toho, kdo byl v jaké skupině, byli rodiče dotazováni na to, zda si myslí, že právě jejich dítě mělo speciální dietu, buď během prvních, nebo druhých 6 týdnů, a pět to uhádlo správně, dva „neměli ponětí“ a šest to spletlo. Jinými slovy, je to jako hodit si mincí. Přibližně polovina si myslela, že při přijmu lepku a kaseinu se děti zlepšily; takže žádné statisticky významné zjištění, ačkoli několik rodičů hlásilo zlepšení stavu dětí, pozorovali i zlepšení řeči, pokles hyperaktivity a méně záchvatů vzteku, natolik, že se řada rodičů rozhodla, že dietu budou dodržovat dále. A to i přes to, že jim vědci oznámili, že nefunguje.
Podívejte. Nechcete si přece nechat něco ujít. Někteří z rodičů tvrdili, že došlo k významnému zlepšení; takže to, co vědci udělali, bylo, že se vrátili, prohlédli si videozáznamy, které pořídili rodiče dětí před a po studii, a ukázali je nezávislým pozorovatelům. Opravdu se zlepšila jejich řeč? Zřejmě ne. Videozáznamy nezaznamenaly žádné takové zlepšení, takže opět nepotvrzovaly efektivitu bezlepkové a bezkaseinové diety pro zlepšení některých z hlavních příznaků autismu, alespoň v období šesti týdnů. Studie, které nebyly dvojitě zaslepené a ve kterých strava vliv měla, trvaly jeden až dva roky. Z tohoto důvodu by neměl být fakt, že dvojitě zaslepená studie nezjistila přínos stravy, interpretován tak, že tato strava nefunguje, a ti vzhledem k poměrně krátkému trvání dietní intervence.
Stejný problém nastal o několik let později – v roce 2014 v Texasu. Jednoduše navržená studie: dejme všechny na bezlepkovou a bezkaseinovou dietu a pak náhodně rozdělme rodiče, kteří dostanou každý týden balíčky naplněné buď bezlepkovou a bezkaseinovou moukou z hnědé rýže – čímž dodržují dietu – nebo se stejně vypadajícím práškem, ale s přimíchaným lepkem a mlékem. Takže až do konce nikdo nevěděl, kdo nedostával lepek a kasein a…Ne, žádné významné rozdíly nebyly zjištěny ani u jedné skupiny. Dobře, ale tato studie trvala pouhé čtyři týdny, a podle zastánců této diety může trvat měsíce, než se účinky diety projeví.
Problém je, že nebyly provedeny žádné dvojitě zaslepené studie, které by trvaly tak dlouho… Až doteď. Příště si řekneme, co zjistily.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- Julio-Pieper M, Bravo JA, Aliaga E, Gotteland M. Review article: intestinal barrier dysfunction and central nervous system disorders--a controversial association. Aliment Pharmacol Ther. 2014 Nov;40(10):1187-201.
- Hurwitz S. The gluten-free, casein-free diet and autism: limited return on family investment. Journal of Early Intervention 2013; 35(1): 3-19.
- Hoover DW, Milich R. Effects of sugar ingestion expectancies on mother-child interactions. J Abnorm Child Psychol. 1994 Aug;22(4):501-15.
- Knivsberg AM, Reichelt KL, Høien T, Nødland M. A randomised, controlled study of dietary intervention in autistic syndromes. Nutr Neurosci. 2002 Sep;5(4):251-61.
- Elder JH, Shankar M, Shuster J, Theriaque D, Burns S, Sherrill L. The gluten-free, casein-free diet in autism: results of a preliminary double blind clinical trial. J Autism Dev Disord. 2006 Apr;36(3):413-20.
- Whiteley P, Haracopos D, Knivsberg AM, Reichelt KL, Parlar S, Jacobsen J, Seim A, Pedersen L, Schondel M, Shattock P. The ScanBrit randomised, controlled, single-blind study of a gluten- and casein-free dietary intervention for children with autism spectrum disorders. Nutr Neurosci. 2010 Apr;13(2):87-100.
- Navarro F, Pearson DA, Fatheree N, Mansour R, Hashmi SS, Rhoads JM. Are 'leaky gut' and behavior associated with gluten and dairy containing diet in children with autism spectrum disorders?. Nutr Neurosci. 2015;18(4):177-85.
- Hyman SL, Stewart PA, Foley J, et al. The Gluten-Free/Casein-Free Diet: A Double-Blind Challenge Trial in Children with Autism. J Autism Dev Disord. 2016;46(1):205-220.
Image credit: CMRF Crumlin. Image has been modified. Motion graphics by Avocado Video