Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Jak snížit hladiny těžkých kovů pomocí stravy
Jaká úprava stravy dokáže současně pomoci s detoxikací těla od rtuti, olova i kadmia?
Již dříve jsme si vysvětlovali problematiku kontaminace vápníkových doplňků, jako je kostní moučka, olovem. Nešlo však pouze o kostní moučku. Podstatné množství olova bylo nalezeno i v jiných, obvyklejších a volně prodejných doplňcích stravy. Testování přesto odhalilo přetrvávající obavu odborné veřejnosti ohledně kostní moučky. Naštěstí již není tak oblíbená. Takže mnozí z nás většinou nepřicházejí do styku s olovem z kostní moučky přímo, ale můžeme mu být vystaveni nepřímo, prostřednictvím zvířat, která jíme.
V USA je každý rok vyprodukováno 2,5 miliardy kilogramů kostní moučky jako vedlejší produkt jatek. Co se s těmi miliony tun ročně děje? Vracíme je zpět do oběhu, krmíme jimi hospodářská zvířata, zejména kuřata. Je třeba říct, že většina olova z kostí moučky prochází tělem zvířat a skončí v odpadních produktech. Jenže my tento odpad (kravské, prasečí a slepičí výkaly) sbíráme a pak jej znovu podáváme zvířatům. Uhodli jste. Můžeme tedy vidět, jak se hladiny škodlivých látek v jejich tělech hromadí.
Už jsem mluvil o tom, co to může znamenat, když si pak uvaříte třeba slepičí vývar. Původní obavy z těchto krmivářských praktik, tedy krmení krav krávami, prasaty a kuřaty plynuly z šíření prionových infekcí. Příkladem je choroba šílených krav. Nejsou to však jen priony, jejichž koncentraci může tato recyklace znásobit, jsou tu i toxické látky, včetně olova. Konzumace většího množství rostlinných potravin by mohla snížit vystavení olovu a ještě větší poměr rostlinných potravin by mohl vystavení olovu snížit o to více. Taková věc se však musí otestovat.
Měli bychom očekávat, že zjistíme prospěšnost této změny stravy? Ano, olovo je jedním z toxinů nacházejících se v mase. Nicméně polovinu našeho vystavení olovu ze stravy pravděpodobně tvoří rostlinné potraviny. Dietetické modelové studie z Evropy naznačují, že vegetariáni byli vystaveni přibližně stejnému množství jako obecná populace, s výjimkou těch, kteří jedli hodně divoké zvěře. Ta může obsahovat až tisíckrát více olova než většina ostatních potravin.
Ve skutečnosti může mít vegetariánská strava dokonce i vyšší obsah olova. Jenže ono to není o tom, co jíte, ale o tom, co vstřebáte. Jak jsme se dozvěděli z příběhu o kadmiu, vstřebávání toxických těžkých kovů z živočišných potravin do lidských střevních buněk může být vyšší než z rostlinných zdrojů. Proto se stává, že najdete vegetariánku s jedněmi z nejnižších koncentrací olova a kadmia v krvi i přes její vysoký příjem těchto látek ze stravy. Vědět jistě to však nemůžeme… Dokud to neotestujeme.
Zdá se, že po změně stravy na vegetariánskou měla fekální eliminace olova tendenci stoupat. U devíti subjektů došlo v průměru ke ztrojnásobení eliminace olova. Tři další subjekty to neovlivnilo a u čtyř došlo k poklesu eliminace o polovinu. Ale studie trvala jen několik měsíců; rozdíl nebyl statisticky významný. Tak zkusme rok. Šlo o změnu stravy charakterizovanou zařazením velkého množství syrové zeleniny, ovoce, nerafinovaných potravin a celozrnných obilovin. Naopak vyřazeno bylo maso, drůbež ryby a vejce (pár mléčných fermentovaných, zakysaných mléčných výrobků zůstalo). Množství zpracovaných a nezdravých potravin bylo sníženo. Vědci odebrali vzorky vlasů před a po pokusu. Naměřili významné snížení výskytu těžkých kovů, včetně snížení hladin olova téměř na polovinu. Podívejte se na to: tady je vidět množství rtutí, kadmia a olova, které jejich těla pomalu ukládala do vlasů, když s pokusem začínali. Během tří měsíců obsah toxických těžkých kovů poklesl a setrval tak. Jak víme, jestli to nebyla jen náhoda? Protože naměřený obsah těžkých kovů několik let po skončení studie byl opět zvýšený. Stalo se tak po návratu k běžné stravě. Hladiny rtuti, kadmia a olova vystřelily zpět na úroveň, na které kdysi zkoumané osoby začínaly.
Totéž se stalo i s jinou skupinou po dvou letech. Pokles rtuti je snadné vysvětlit, pravděpodobně se tak stalo kvůli drastickému snížení konzumace ryb. Snížení konzumace alkoholických nápojů mohlo přispět k poklesu olova, ale také mohlo jít o efekt podobný tomu, jež se vyskytuje u kadmia. Pokles obsahu olova ve vlasech mohl být způsoben změnou stravy, která vedla v první řadě k jeho menšímu vstřebávání do těla.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- Dórea JG. Vegetarian diets and exposure to organochlorine pollutants, lead, and mercury. Am J Clin Nutr. 2004;80(1):237-8.
- Roberts HJ. Potential toxicity due to dolomite and bonemeal. South Med J. 1983;76(5):556-9.
- Püssa T. Toxicological issues associated with production and processing of meat. Meat Sci. 2013;95(4):844-53.
- Peraza MA, Ayala-fierro F, Barber DS, Casarez E, Rael LT. Effects of micronutrients on metal toxicity. Environ Health Perspect. 1998;106 Suppl 1:203-16.
- Vahter M, Johansson G, Akesson A, Rahnster B. Faecal elimination of lead and cadmium in subjects on a mixed and a lactovegetarian diet. Food Chem Toxicol. 1992;30(4):281-7.
- Ros C, Mwanri L. Lead exposure, interactions and toxicity: food for thought. Asia Pac J Clin Nutr. 2003;12(4):388-95.
- Srikumar TS, Johansson GK, Ockerman PA, Gustafsson JA, Akesson B. Trace element status in healthy subjects switching from a mixed to a lactovegetarian diet for 12 mo. Am J Clin Nutr. 1992;55(4):885-90.
- Campbell C, Osterhoudt KC. Prevention of childhood lead poisoning. Curr Opin Pediatr. 2000;12(5):428-37.
- Demichele SJ. Nutrition of lead. Comp Biochem Physiol A Comp Physiol. 1984;78(3):401-8.
- Srikumar TS, Källgård B, Ockerman PA, Akesson B. The effects of a 2-year switch from a mixed to a lactovegetarian diet on trace element status in hypertensive subjects. Eur J Clin Nutr. 1992;46(9):661-9.
- Ross EA, Szabo NJ, Tebbett IR. Lead content of calcium supplements. JAMA. 2000;284(11):1425-9.
- Sapkota AR, Lefferts LY, Mckenzie S, Walker P. What do we feed to food-production animals? A review of animal feed ingredients and their potential impacts on human health. Environ Health Perspect. 2007;115(5):663-70.
- Johnson CJ, Mckenzie D, Pedersen JA, Aiken JM. Meat and bone meal and mineral feed additives may increase the risk of oral prion disease transmission. J Toxicol Environ Health Part A. 2011;74(2-4):161-6.
- Chunhabundit R, Srianujata S, Bunyaratvej A, Kongkachuichai R, Satayavivad J, Kaojarern S. Cadmium bioavailability from vegetable and animal-based foods assessed with in vitro digestion/caco-2 cell model. J Med Assoc Thai. 2011;94(2):164-71.
- Jekanowski M. Survey Says: A Snapshot of Rendering. Render Magazine. April 2011;58-61.
- Alexander J, Benford D, Boobis A, et al. Scientific Opinion on Lead in Food, EFSA Panel on Contaminants in the Food Chain (CONTAM). EFSA J. 2010;8(4):1570.
Image credit: Kristina DeMuth. Image has been modified. Motion graphics by Avocado Video.