Jsou léky potlačující tvorbu žaludeční kyseliny bezpečné?

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Jsou léky potlačující tvorbu žaludeční kyseliny bezpečné?

Převyšují přínosy rizika užívání léků blokujíccíh tvorbu žaludeční kyseliny (inhibitory protonové pumpy – Nexium, Prilosec, Prevacid)? A co jedlá soda?

2. 9. 2019

Sdílet toto video

Dyspepsie je lékařský termín pro podrážděný žaludek. Po jídle může žaludek někdy bolet, můžete se také cítit nafouklí, mít nevolnost, přeplněný žaludek a říhat. Navzdory vysokému výskytu této poruchy v západním světě nemáme k dispozici žádnou schválenou léčbu. To lidi vede k hledání alternativ; jednou z nich je např. jedlá soda. Sám výrobce jedlou sodu doporučuje na podrážděný žaludek. Problémem je, že jedlá soda obsahuje hydrogenuhličitan sodný a proto „má potenciál působit značně toxicky, pokud je požita v nadměrném množství.“ Teoreticky může způsobit vážnou nerovnováhu elektrolytů a kyselin se zásadami. Etikety byly v roce 1990 upraveny tak, aby zahrnovaly varování „Nepodávat dětem mladším 5 let.“ Důvodem jsou hlášené případy záchvatů a hypoventilace (mělké a zpomalené dýchání). Pro nemluvně může být i špetka jedlé sody příliš. U starších dětí může být smrtelnou dávkou několik polévkových lžic. Další přidanou informací je varování týkající se žaludku. Na etiketě je zdůrazněna informace, že jedlou sodu nemáme užívat na plný žaludek, ať už jde o jídlo nebo pití. Proč ne? Jestli znáte školní akce, kde žáci předvádějí své vědecké pokusy, asi znáte umělé sopky. Pak asi víte, že se na jejich výrobu používá právě jedlá soda společně s octem. Jedlá soda a kyselina, tu v žaludku již máte. Toto varování bylo přidáno na žádost FDA kvůli několika hlášením o spontánním protržení žaludku. Některým lidem se žaludek skutečně roztrhl. Nechme teď vybuchující žaludky stranou. I když se budeme držet doporučeného dávkování, stále to může mít nežádoucí účinky. Jedlou sodu tedy nelze doporučit. Největší pozor bychom měli dávat u malých dětí, těhotných žen, alkoholiků a lidí užívajících diuretika, což jsou běžné léky na krevní tlak, zvyšující vylučování vody z těla. A co léky potlačující tvorbu žaludeční kyseliny, jako je Nexium nebo Prilosec? Účinkují lépe než cukr, ale ne o moc. Tyto léky pomohly s dyspepsií u 31 % pacientů, placebo u 26 % pacientů. Jinými slovy, jsou o 5 % lepší než nic. Tyto inhibitory protonové pumpy vždy byly pro farmaceutický průmysl extrémně lukrativním lékem, vynášely jim miliardy dolarů ročně. Jenže dnes už existují rozsáhlé počítačové databáze pacientů, a my tedy můžeme začít vyhodnocovat některé jejich dlouhodobé nepříznivé účinky. Například možné zvýšení rizika zápalu plic, zlomenin kostí, střevních infekcí, srdečního onemocnění, selhání ledvin a dokonce i úmrtí obecně. Nejnovější obavou, která vyplynula na povrch, je souvislost mezi užíváním těchto léčiv a rizikem demence. Problémem se všemi těmito studiemi, které jen ukazují „spojitosti“, je, že nemohou prokázat, co je příčinou a co následkem. Možná užívání léků neudělalo lidi nemocnými, možná užívali léky proto, že byli nemocní. Je tedy možné, že léky nejsou příčinou všech těch infekcí, zlomenin, úmrtí a demence. Mohou být pouhým ukazatelem toho, že jde o nemocnějšího člověka. Existují však teoretické mechanismy, jakými by mohlo k takovým vedlejším účinkům docházet. Například tady jsou údaje o úmrtí. Čím déle jsou lidé vystaveni těmto lékům, tím vyšší je zřejmé riziko předčasného úmrtí. Jenže jak by mohlo potlačení tvorby žaludeční kyseliny zvýšit úmrtnost, která je většinou spjatá s onemocněním srdce? Jde o to, že to není jediná věc, kterou tyto léky dělají. Mohou rovněž způsobit snížení syntézy oxidu dusnatého, enzymu, který vyrábí molekulu udržující naše tepny průchodné a zdravé. Pokud jde o demenci, pro rozvoj Alzheimerovy choroby je klíčové nahromadění těchto plaků, tvořených lepkavou bílkovinou zvanou amyloid-beta. Pokud umístíte buňky typické pro Alzheimerovu chorobu do Petriho misky a kapete na ně zvyšující se dávky léčiva Prevacid, buňky začnou chrlit více amyloidů. Totéž platí pro další přípravky, jako jsou Prolosec, Losec, Protonix a Nexium. Jenže jen proto, že se něco děje v Petriho misce nebo na myších, se to stejné nemusí dít v lidském těle. Nicméně většina provedených studií nalezla pojítko mezi rizikem demence a užíváním těchto typů léčiv, včetně největší dosud provedené studie na toto téma, která zahrnovala desítky tisíc pacientů. Studie došla k závěru, že když se vyhneme častému užívání těchto léčiv, může nám to pomoci zabránit demenci. Ačkoli alternativním vysvětlením by mohlo být vystavení hliníku, což samo o sobě může hrát roli při rozvoji demence. Možná tedy lidé užívající léky potlačující tvorbu žaludeční kyseliny trpí také na pálení žáhy nebo něco podobného, a proto užívají i antacidy obsahující hliník. To by mohl být opravdový viník, nicméně potvrzeno to není. Naopak víme, že existuje skoro sektářská víra považující potlačení tvorby žaludeční kyseliny za nějaký druh lékařského všeléku. Tato víra vedla k postupnému navyšování dávkování i samotné síly těchto léčiv. Přitom máme po celou dobu důkazy naznačující, že tyto léky mohou způsobit různé nežádoucí účinky. Léky jsou navíc předepisovány nadměrně. Proč nadměrně? Asi v polovině případů vůbec neměl být vystaven recept. Polovina lidí, kterým jsou předepsány, by tyto léky vůbec neměla užívat. Toto číslo je znepokojující, protože to znamená, že léky jsou předepisovány na problémy, na které by předepisovány být neměly. Na tyto problémy nemají ani prokázané účinky, které by mohly převážit rizika užívání.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org