„Hippokrates, otec západní medicíny, věřil, že všechny choroby začínají ve střevě.“ Jenže mimo to si například myslel, že ženy jsou hysterické kvůli své „toulavé děloze.“ To jen abychom si udělali o lékařské moudrosti starověku jasný obrázek. Ovšem něco jako zácpa může mít rozsáhlý nepříznivý dopad na fyzické, duševní a sociální blaho, přesto „je ve zdravotnictví často přehlížena.“ Může to být tím, že mluvit o vyměšování je tabu. Zácpa však může mít vážný vliv na každodenní život postiženého, psychologicky i fyzicky. Zácpa může bolet. Způsobuje „břišní nepohodlí, bolesti, namáhavé vyměšování, tvrdou stolici, nepravidelné chození na velkou, nadýmání a nevolnosti.“ Není proto divu, že „projímadla patří mezi nejčastěji užívané léky. Většina je bezpečná, když jsou používány rozumně a přerušovaně,“ ale kvůli četnosti jejich používání se staly jednou z nejčastějších příčin nežádoucích účinků užívání léků. Možná by se měla léčba raději soustředit na léčení příčiny, například na nedostatek vlákniny ve stravě. Na to, abyste prokázali, že vláknina ze stravy může zvýšit četnost vyprazdňování, pravděpodobně nepotřebujete metaanalýzu. „Populace ve většině západních zemí dle světových standardů musejí být nevyhnutelně považovány za téměř bez výjimky trpící zácpou.“ Zde píšou, že mezi staršími lidmi probíhá epidemie zácpy, nemají s ní ovšem problém ti, kteří mají v základu svého jídelníčku potraviny bohaté na vlákninu. V čem se vláknina nachází? Toto shrnutí pro pacienty se zácpou v časopise American Medical Association to hezky ukazuje na tomto obrázku: celistvé, nerafinované rostlinné potraviny. Ti z nás, kteří si teď myslí, že si nemusí dělat starosti, protože jedí ovoce a zeleninu, si musí uvědomit, že ovoce a listová zelenina jsou z celistvých rostlinných potravin nejchudšími zdroji vlákniny. Proč? Protože obsahují 90 % vody. Kořenová zelenina má více vlákniny, ale nejlépe jsou na tom luštěniny, mezi které se řadí fazole, hrách, cizrna a čočka. Dobrým zdrojem jsou také celozrnné obiloviny. Když porovnáte účinky gramu vlákniny z ovoce a z těchto potravin, ovoce prohrává. Abyste dosáhli dvojnásobného objemu stolice, potřebujete až 25 gramů ovocné vlákniny. Stejného výsledku přitom dosáhnete s pouhými 10 gramy vlákniny z celozrnných obilovin nebo zeleniny. A to není vše, co vláknina dokáže. Když si dáte na večeři celozrnný ječmen, následujícího rána si ho vaše prospěšné střevní bakterie dají k snídani. U toho do našeho krevního řečiště vylučují butyrát, sloučeninu, která má protizánětlivé účinky. To by mohlo pomoci vysvětlit, proč pozorujeme významné snížení výskytu zánětů se stoupajícím příjmem vlákniny. Podívejte se na toto. Skupina s nejvyšším příjmem přitom dosáhla pouze na minimální doporučený denní příjem vlákniny. Takže v případě, že vás třeba bolí koleno, měli byste jíst více potravin bohatých na vlákninu? To jsme zjistili teprve nedávno. „Příjem vlákniny ze stravy a vývoj bolesti v koleni.“ Vědci sledovali tisíce pacientů a zjistili, že vysoký příjem vlákniny, což zde znamenalo splnění doporučeného denního příjmu, byl „spojen s nižším rizikem rozvoje středně silné až silné bolesti v koleni v průběhu času.“ A dvě studie z Framinghamu zjistily, že vyšší příjem vlákniny byl spojen s nižším rizikem vzniku symptomatické osteoartrózy. Počkat, neexistuje náhodou celá řada různých onemocnění zahrnujících zánět? Jak je to se vztahem mezi příjmem vlákniny a úmrtností na rakovinu, srdečně cévní nemoci a všechny příčiny úmrtí dohromady? Vědci zjistili, že lidé konzumující nejvíce vlákniny měli v porovnání s těmi, kteří jí jedli nejméně, o 23 % menší úmrtnost na srdečně-cévní onemocnění. Riziko úmrtí na rakovinu bylo o 17 % nižší. Riziko úmrtí na všechny příčiny dohromady bylo o 23 % nižší. „Naneštěstí přijímá většina Američanů méně než polovinu doporučeného denního příjmu vlákniny.“ Tito výzkumní pracovníci přicházejí s řadou mechanismů, jakými nám může vláknina zachraňovat život: úprava hladin cholesterolu, posílení imunity a úprava hladin cukru v krvi. Je tady ale ještě i přímější cesta. Když požádáte lidi, aby tlačili tak jako při vyměšování stolice, můžete u nich naměřit prudký nárůst nitrolebního tlaku, tedy tlaku uvnitř lebky. Pokud prozkoumáte možné příčiny prasknutí aneurysma (výduti) mozkových tepen, zeptáte se stovek lidí, kteří prodělali mozkovou mrtvici – krvácení v mozku, jeden z nejčastějších spouštěcích faktorů bylo tlačení při vyměšování stolice. Toto tlačení zvyšuje riziko cévní mozkové příhody na sedminásobek.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credit: freegreatpicture via Maxpixel. Image has been modified. Motion graphics by Avocado Video

artritida / butyrát / cholesterol / cizrna / čočka / délka života / dlouhověkost / fazole / hrách / imunitní funkce / ječmen / kardiovaskulární onemocnění / krevní cukr / luštěniny / mikrobiom / mrtvice / nadýmání / nevolnost / osteoartritida / ovoce / projímadla / srdeční onemocnění / střevní flóra / syndrom dráždivého tračníku / úmrtnost / vedlejší účinky / vláknina / zácpa / zánět / zdravé srdce / zdravé střevo / zelenina / zrno