Časově omezený příjem potravy, kdy se snažíte vměstnat stejné množství jídla do malého večerního časového okna, má v porovnání s příjmem potravy během brzkých i pozdních hodin určité výhody, ale zároveň i nevýhody, jelikož jíte hodně jídla v pozdních hodinách. To nejlepší z obou světů bylo představeno v roce 2018: časově omezený příjem potravy, tentokrát však v úzkém časovém okně v dřívější části dne. Jedinci byli náhodně přiřazeni do skupiny, která měla jíst to stejné jídlo, ale pouze v čase mezi 8:00-15:00 h. Tito lidé se dočkali poklesu krevního tlaku, oxidativního stresu i inzulínové rezistence. A to navzdory tomu, že u všech účastníků zůstávala v průběhu studie váha neměnná. Stejné jídlo, stejná hmotnost, ale přesto s různými výsledky. Pokles krevního tlaku byl mimořádný, ze 123/82 na 112/72 za pět týdnů. To je účinnost srovnatelná se silnými léky na vysoký krevní tlak. Dosud nejdelší studie časově omezeného příjmu potravy trvala pouze 16 týdnů. Pilotní studie bez kontrolní skupiny a jen s osmi účastníky. Výsledky přesto stojí za zmínku. Jedinci s nadváhou, kteří stejně jako většina z nás jedli více než 14 hodin denně, dostali za úkol dodržovat konzistentní 10-12hodinové časové okno pro příjem potravy, přičemž umístění v rámci dne si zvolili sami. V průměru se jim povedlo zkrátit časový úsek pro konzumaci jídla asi o 4,5 hodiny a během těch šestnácti týdnů se jim povedlo zhubnout 3,1 kg. Uváděli, že zakoušeli pocit většího množství energie a také lépe spali. To může pomoci vysvětlit, proč všichni účastníci dobrovolně vyjádřili svůj zájem pokračovat dále sami s časově omezeným příjmem jídla dokonce i po ukončení studie. To se po ukončení studií na hubnutí příliš často neděje. Ještě pozoruhodnější je, že o osm měsíců později stále drželi svoji nižší tělesnou hmotnost, měli více energie a těšili se z lepšího spánku. Po roce stále pociťovali zvýšenou energii, lepší spánek a měli nižší váhu, přitom šlo o jednu z nejjednodušších intervencí. Stačilo lidem říct, aby prostě dodržovali 10-12 hodinové časové okno pro konzumaci potravy. Jeho začátek si mohli zvolit sami. Jakým způsobem to účinkovalo? Přestože jim nebylo řečeno, aby změnili kvalitu nebo kvantitu stravy, začali evidentně denně neúmyslně jíst o několik stovek kalorií méně. U volitelných časových rámců byste asi příliš nepočítali s tím, že účastníci pocítí přínosy cirkadiánních rytmů, ale protože byli požádáni, aby zvolený časový rámec dodržovali každý den v týdnu, „mohl být metabolický jetlag minimalizován.“ Domníváme se, že za tím stojí tendence lidí začínat o víkendech dny později, což narušuje jejich cirkadiánní rytmus. A skutečně je to tak. Je to, jakoby v pátek večer letěli přes několik časových pásem na západ a v pondělí ráno zase letěli zpět na východ. Některé metabolické přínosy tedy mohou pramenit z udržování pravidelnějšího stravovacího režimu. Časné nebo středně časné započetí vytčeného časového rámce pro příjem potravy může mít i další výhody. Prodloužený noční půst se sníženým příjmem potravy ve večerních hodinách je spojován s nižšími hladinami zánětu v těle a lepší kontrolou nad krevním cukrem. Obojí by mohlo pomoci snížit riziko nemocí, jako je třeba rakovina prsu. Byly tedy shromážděny poznatky o tisících přeživších rakoviny prsu, abychom mohli zjistit, jestli délka nočního půst má na přežití nějaký vliv. Pacientky, které se nedokázaly každou noc postit více než 13 hodin, měly asi o 36 % vyšší riziko, že se jim rakovina opět vrátí. Tato zjištění vedla vědce k myšlence, že snahy vedoucí k „vyhýbání se příjmu jídla po 20. hodině a k nočnímu půstu v délce 13 a více hodin, mohou být přínosné pro pacienty usilující o snížení rizika a recidivy rakoviny.“ Abychom si tím byli jisti, museli bychom mít i randomizovanou kontrolovanou studii. Časově omezený příjem potravy může dokonce hrát svou roli také u nejdéle žijící populace lidí na světě. Modrá zóna adventistů sedmého dne v Kalifornii. Štíhlí, ořechy konzumující, fyzicky aktivní adventisté, kteří nekouří a jsou vegetariány, žijí asi o deset let déle než běžná populace. Jejich delší předpokládané dožití bývá připisováno právě těmto zdravým životním návykům, ale je zde ještě jedna méně známá součást jejich života, která může hrát roli. Historicky je součástí adventistické nauky prodloužený noční půst a konzumace jen dvou velkých jídel denně – snídaně a oběda. V dnešní době jen 1 z 10 dotazovaných adventistů jí jen dvě jídla denně, nicméně většina z nich, a to přes 60 %, uvedla, že snídaně nebo oběd jsou u nich největším jídlem dne. S ohledem na dlouhověkost je tuto myšlenku ještě potřeba lépe prozkoumat. Předzásobení se kaloriemi v první části dne v kombinaci s následným prodlouženým nočním půstem je spojeno s výrazným úbytkem na váze. To dovedlo vědce k závěru, že konzumace snídaně a oběda s rozestupem 5-6 hodin a následný noční půst trvající 18 až 19 hodin, mohou být užitečnou a praktickou strategií ke shození nadbytečných kilogramů. Vzhledem k možným úspěchům při hubnutí se trocha vyčkávání možná bohatě vyplatí.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

chronická onemocnění / délka života / dlouhověkost / hubnutí / hypertenze / inzulínová rezistence / kalorická restrikce / kalorie / krevní cukr / krevní tlak / metabolismus / obezita / oxidační stres / půst / rakovina / rakovina prsu / spánek / vysoký krevní tlak / zánět / zdravá žena