Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Role epigenetiky v epidemii obezity
Je pozoruhodné, že dítě odnošené obézní náhradní matkou, jehož biologická matka je štíhlá, může čelit vyššímu riziku obezity než dítě biologické obézní matky odnošené štíhlou náhradní matkou.
Jednovaječná dvojčata nesdílejí jen DNA; sdílejí taktéž dělohu. Mohly by se tím částečně vysvětlit jejich metabolické podobnosti? Fetální výkrm, jehož důkazem je abnormálně vysoká porodní váha, se jeví jako silný předpovědní faktor obezity později v dětství i dospělosti. Jsme tedy tím, co naše matky jedly?
Dramatickou ukázkou ze zvířecího světa je křížení shetlandských poníků s mohutnými tažnými koňmi. V obou případech jsou potomci napůl poníci a napůl koně, ale z dělohy klisny poníka vyjde na svět potomek mnohem menší - což je pro chudinku klisnu jedině dobře. Je to patrně ze stejného důvodu, z jakého je mula (otec osel, matka klisna) větší než mezek (otec hřebec, matka oslice). U lidí to lze otestovat měřením velikostí miminek porozených náhradními matkami po in vitro oplodnění.
Kdo má podle vás největší vliv na porodní váhu dítěte ze zkumavky? Matka dárkyně, která poskytla veškeré DNA? Nebo náhradní matka, která poskytla svou dělohu pro vývoj? Při testování se ukázalo, že děloha má větší vliv. Je to neuvěřitelné, ale dítě narozené obézní náhradní matce s hubenou biologickou matkou může mít vyšší riziko budoucí obezity, než dítě od obézní biologické matky narozené hubené náhradní matce. Výzkumníci dospěli k závěru, že prostředí poskytované matkou má větší vliv na porodní váhu dítěte než její genetický kód.
Nejpřesvědčivější důkazy pocházejí ze srovnání výskytu obezity mezi sourozenci narozenými stejné matce, jen před a po zmenšení žaludku. V porovnání s bratry a sestrami narozenými před zmenšením žaludku měly děti narozené, až když matka vážila o 45 kg méně, nižší míru zánětu, nižší výskyt metabolických poruch a zejména pak 3x nižší riziko rozvoje závažné obezity. Ta postihla 35 % dětí narozených před zhubnutím, ale jen 11 % dětí narozených po zhubnutí. Výzkumníci dospěli k závěru, že tato data kladou důraz na to, jak důležité je zabránit rozvoji obezity a účinně ji léčit, aby se dále nepřenášela na budoucí generace.
Počkat. Máma měla stejné DNA před i po operaci. Předala stejné geny. Jak by mohla její váha během těhotenství ovlivnit osud váhy jejich dětí jakýmkoliv směrem? Už sám Darwin připustil, že největší chybou, které se dopouštěl, bylo nepřisuzování dostatečné váhy přímému vlivu životního prostředí, například potravy, nezávisle na přírodním výběru. Konečně jsme přišli na mechanismus, který by za tím mohl stát: epigenetika.
Epigenetika, což doslova znamená něco jako „nadgenetika“ - další vrstvy informací navíc k sekvenci DNA, které mohou být ovlivňovány našim prostředím a potenciálně i předány dále našim potomkům. Dalo by se tak vysvětlit vývojové programování, ke kterému dochází v děloze a které se odvíjí od váhy matky, nebo dokonce babičky. Jelikož všechna vajíčka ve vaječnících vaší malé dcerky existují již před jejím narozením, tak tělesná hmotnost během těhotenství matky může teoreticky ovlivnit riziko obezity i u vnoučat. Asi si dokážete představit, jaký začarovaný mezigenerační kruh obezity vzniká, obézní plodí další obézní.
Můžeme s tím něco dělat? Kojená miminka mohou mít později v životě nižší riziko obezity, ačkoliv přínosy mohou být spjaty jen s výlučným kojením, jelikož vliv mohou mít růstové faktory spuštěné vystavením nadbytku bílkovin z umělého mateřského mléka. Důkazy o vlivu mateřského mléka jsou však kontroverzními - je zde podezření na zkreslení typu „white hat bias“. Jde o obavy, že výzkumníci z oblasti veřejného zdraví mohou disproporčně klást menší důraz na výsledky, které se nehodí pro nějaký cíl v rámci vyššího dobra. V tomto případě mohou raději zveřejňovat kojící studie s pozitivnějšími výsledky. Autorem textu je však člověk, který pracuje pro firmu vyrábějící umělé kojenecké mléko. Mateřské mléko je nejlepší tak či onak; jen jeho role v dětské obezitě zůstává pravděpodobně nejistá.
Klíčovou může být prevence. Vzhledem k epigenetickému vlivu matčiny váhy během těhotenství dospělo sympozium odborníků na pediatrickou výživu k následujícímu. Plánování těhotenství, včetně předchozí optimalizace váhy matky a její metabolické kondice, představuje bezpečný způsob prevence - namísto následné léčby dětské obezity. To se však lehčeji řekne, než udělá. Nastávající matky s nadváhou se mohou utišit skutečností, že po zhubnutí ve studii s operací žaludku dokonce i matky, které porodily děti s 3x nižším rizikem, byly v průměru stále obézní. To naznačuje, že hubnutí před těhotenstvím nemusí být v duchu všechno nebo nic.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- Campbell MK. Biological, environmental, and social influences on childhood obesity. Pediatr Res. 2016;79(1-2):205-11.
- Walton A, Hammond J. The maternal effects on growth and conformation in shire horse-shetland pony crosses. Proc R Soc B. 1938;125(840):311-35.
- Brooks AA, Johnson MR, Steer PJ, Pawson ME, Abdalla HI. Birth weight: nature or nurture?. Early Hum Dev. 1995;42(1):29-35.
- Waterland RA. Epigenetic mechanisms affecting regulation of energy balance: many questions, few answers. Annu Rev Nutr. 2014;34:337-55.
- Smith J, Cianflone K, Biron S, et al. Effects of maternal surgical weight loss in mothers on intergenerational transmission of obesity. J Clin Endocrinol Metab. 2009;94(11):4275-83.
- Wang Z, Wang Q, Liu Y. You are what your parents ate: a Darwinian perspective on the inheritance of food effects. Trends Food Sci Technol. 2016;54:204-7.
- Mcallister EJ, Dhurandhar NV, Keith SW, et al. Ten putative contributors to the obesity epidemic. Crit Rev Food Sci Nutr. 2009;49(10):868-913.
- Finch CE, Loehlin JC. Environmental influences that may precede fertilization: a first examination of the prezygotic hypothesis from maternal age influences on twins. Behav Genet. 1998;28(2):101-6.
- Keith SW, Redden DT, Katzmarzyk PT, et al. Putative contributors to the secular increase in obesity: exploring the roads less traveled. Int J Obes (Lond). 2006;30(11):1585-94.
- Luque V, Closa-monasterolo R, Escribano J, Ferré N. Early Programming by Protein Intake: The Effect of Protein on Adiposity Development and the Growth and Functionality of Vital Organs. Nutr Metab Insights. 2015;8(Suppl 1):49-56.
- Cope MB, Allison DB. White hat bias: examples of its presence in obesity research and a call for renewed commitment to faithfulness in research reporting. Int J Obes (Lond). 2010;34(1):84-8.
- Horta BL, Bahl R, Martinés JC, Victora CG. Evidence on the long-term effects of breastfeeding: systematic reviews and meta-analysis. World Health Organization. 2007.
- Katzmarzyk PT, Barlow S, Bouchard C, et al. An evolving scientific basis for the prevention and treatment of pediatric obesity. Int J Obes (Lond). 2014;38(7):887-905.