Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Životní styl a prevence nemocí: Vaše DNA není váš osud
Léčba příčiny chronických onemocnění způsobených životním stylem.
Před více než 2 000 lety Hippokrates prohlásil: „Nechť je tvé jídlo tvým lékem a tvůj lék nechť je tvým jídlem.“ Až na to, že to vlastně neřekl. Zdá se, že tato slova nikdy nepronesl. O významu jídla ve zdraví a nemoci ve svých spisech psal, o tom není pochyb, ale koho to vlastně zajímá? Bylo to před 2 000 lety, tehdy se myslelo, že nemoci pramení z nerovnováhy základních tělesných šťáv.
Nyní máme vědu a ta nám poskytuje ohromné množství důkazů vykreslujících obdivuhodný dopad zdravé životosprávy na snížení úmrtnosti na všechny příčiny, tedy celkové úmrtnosti. Pomáhá předcházet chronickým nemocím jako je ischemická choroba srdeční, mrtvice, cukrovka 2. typu a rakovina. Počkat – nejsou tyto nemoci jen záležitostí dědičnosti v rodinách? Co když prostě máte špatné geny?
Podle váženého bývalého předsedy katedry výživy na Harvardu u většiny onemocnění podílejících se výrazným dílem na úmrtí v západních populacích už dlouhou dobu víme, že negenetické faktory mnohdy zodpovídají nejméně za 80 až 90 % rizika. Víme to, protože výskyt těch nejběžnějších zabijáků jako je srdečně-cévní onemocnění a nejznámější rakoviny se napříč světem liší až stonásobně. Navíc, když se lidé přestěhují z nízkorizikové do vysokorizikové země, výskyt nemocí se u nich skoro vždy přizpůsobí novému prostředí. V současnosti jsme například byli schopni identifikovat ovlivnitelné faktory týkající se návyků, včetně konkrétních aspektů stravy, nadváhy, absence pohybu a kuřáctví, které jsou zodpovědné za více než 70 % vašeho rizika prodělání mrtvice a rakoviny tlustého střeva. U ischemické choroby srdeční je to 80 % rizika a u cukrovky 2. typu více než 90 % rizika. Všem těmto nemocem lze předcházet našim vlastním správným jednáním.
Jestliže je většina moci v našich vlastních rukou, proč věnujeme mnohem více zdrojů léčbě než prevenci? A dokonce i naše preventivní strategie se silně přiklánějí na stranu farmakologie, namísto podpory ozdravování jídelníčku a životosprávy, což by bylo mnohem výhodnější. Například léčba vysokého cholesterolu statinem může ročně stát desítky miliard dolarů a přitom mít jen nevelký dopad na výskyt srdečního onemocnění. Základním problémem je, že většina farmakologických strategií nijak neřeší samotné příčiny nemocí, jelikož nedostatkem léku nemoc nevzniká.
Paradoxně ty stejné chronické nemoci, které lze nejvíce ovlivnit životosprávou, jsou zároveň nejziskovější při léčení pomocí léků. Když nezměníte svou stravu, musíte polykat pilulky po zbytek života. Takže finančně nejlukrativnější léky jsou ty, které potřebujeme nejméně. Ačkoliv všechny obecně nejpřijímanější a dobře zavedené pokyny k řešení chronických onemocnění jednotně volají v první řadě po úpravě životosprávy - sami lékaři psaná doporučení často ignorují. Ignorováním prvotních příčin onemocnění a opomíjením prioritizace prevence skrze zdravou životosprávu lékařská komunita škodí lidem, nebo tak to alespoň vidí lidé jako já.
Tradiční lékařská péče se spoléhá zejména na podávání léků a operace, a to až po rozvoji onemocnění. Medicína životního stylu je hlavně o využití ideální výživy - o celistvých potravinách, rostlinné stravě a zdravém pohybu k prevenci, zastavení a vyléčení chronických nemocí, které by jinak vedly k předčasnému poškození zdraví a úmrtí. Soustředí se na samotné příčiny nemocí.
Dr. Adriane Fugh-Bermanová, ředitelka skvělé organizace, kterou hrdě podporuji, PharmedOut, napsala pěkný úvodník s názvem: „Lékaři nesmějí být pouhými posluhovači farmaceutických firem.“ Iluze, že vztah mezi medicínou a farmaceutickým průmyslem je kolegiální, profesionální a osobní, je pečlivě udržovaná právě farmaceutickým průmyslem. Ten však na všechny transakce s lékaři nahlíží čistě finančně a vše má vykalkulované. Mocný farmaceutický průmysl rád hraje roli štědrého a geniálního strýce - dokud lékaři nevyjádří zájem diskutovat o tabu tématech, například o přínosech stravy a cvičení nebo vztahu mezi medicínou a farmaceutickými firmami. Nebuďme posluhovači farmaceutického průmyslu. Než spokojeně spočívat v klíně našemu páníčka jako oddaný pes, pojďme se vzepřít a chňapnout po něm.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- Morton D, Mitchell B, Kent L, Egger G, Hurlow T. Lifestyle as medicine - Past precepts for present problems. Aust Fam Physician. 2016;45(4):248-9.
- Cardenas D. Let not thy food be confused with thy medicine: The Hippocratic misquotation. e-SPEN J. 2013;8(6):e260-2.
- Yapijakis C. Hippocrates of Kos, the father of clinical medicine, and Asclepiades of Bithynia, the father of molecular medicine. Review. In Vivo. 2009;23(4):507-14.
- Troost JP, Rafferty AP, Luo Z, Reeves MJ. Temporal and regional trends in the prevalence of healthy lifestyle characteristics: United States, 1994-2007. Am J Public Health. 2012;102(7):1392-8.
- Willett WC. Balancing life-style and genomics research for disease prevention. Science. 2002;296(5568):695-8.
- Lianov L, Johnson M. Physician competencies for prescribing lifestyle medicine. JAMA. 2010;304(2):202-3.
- Bodai BI, Nakata TE, Wong WT, et al. Lifestyle Medicine: A Brief Review of Its Dramatic Impact on Health and Survival. Perm J. 2018;22:17-025.
- Sorensen HJ. A conversation on the future of health care: integrating lifestyle medicine-part one: understanding the concepts. Perm J. 2014;18(2):89-91.
- Fugh-Berman A. Doctors must not be lapdogs to drug firms. BMJ. 2006;333(7576):1027.