Na standardní americké stravě je největším zabijákem mužů i žen ateroskleróza, kornatění tepen. Začíná přitom už v mládí. Výzkumníci shromáždili asi 3 000 sad věnčitých tepen a aort, což je největší tepna v těle. Získali je z těl obětí nehod, vražd a sebevražd, jimž bylo mezi 15 až 34 lety. Zjistili následující. Tukové nánosy se začínají tvořit už u mladistvých. Po dvacátém roku přechází v aterosklerotické plaky, které se po třicátém roku dále zhoršují, až nás začnou zabíjet. V srdci mohou způsobit infarkt, v mozku mrtvici.  O jak běžný problém jde? U 100 % zkoumaných těl mladistvých se již nacházely tukové nánosy v tepnách. Po 30. roku života už většina měla nánosy přetvářející se v aterosklerotické plaky vyboulené do vnitřku tepen. Takto jejich aorty vypadaly mezi 15 a 19 lety věku: tukové nánosy se začínají formovat, ale v průměru ještě bez plaků. Plaky se začínají objevovat brzy po 20. roku života, po 25. roku jsou již výrazněji infiltrovány tepny a okolo 30. roku života už jsou tepny ve špatném stavu. To platí pro aortu, hlavní tepnu vedoucí krev trupem dolů, kde se větví a míří do nohou. Jak je to s našimi věnčitými tepnami zásobujícími srdce?  Je to stejné. V mladistvém věku se začnou tvořit tukové nánosy, které se brzy po 20. roku začnou přetvářet v plaky. Po 25. roku se dále zhoršují. Podívejte na průměrný stav věnčitých tepen lidí starých 30-34 let. Většina lidí má už brzy po 30. roku plaky ve věnčitých tepnách. Ateroskleróza začíná v mládí.  Proto bychom s léčbou srdečního onemocnění neměli čekat na první příznaky. Když nemoc začíná v mládí, měla by v mládí začínat i léčba. Je to, jako byste věděli, že máte zhoubný nádor, také byste se zahájením léčby nechtěli čekat, až doroste do určité velikosti. Nebo kdybyste měli cukrovku, také byste s řešením neotáleli až do chvíle, kdy přicházíte o zrak. Dobře, jak se tedy ateroskleróza léčí? Snížením LDL cholesterolu pomocí přísné diety s nízkým obsahem cholesterolu a nasyceného tuku, tzn. vajec, masa, mléka a pochutin.  Pokud chceme tuto epidemii zastavit, musíme patřičně změnit svou životosprávu - a to co nejdříve. Je takto radikální návrh naprosto nepraktický? Vždyť je potřeba jíst zdravěji, to je moc přísné! Samozřejmě by to stálo spoustu odhodlání a vůle. Pamatujte však, že jde o nejběžnější příčinu úmrtí. Máme-li si dát nějaké předsevzetí, co jiného než toto? S cigaretami jsme byli úspěšní, kuřáctví jsme pořádně zredukovali, a tomu odpovídá i pokles výskytu rakoviny plic. A zdravé stravování je bezpečné. Podle Academy of Nutrition and Dietetics, což je největší a nejstarší sdružení odborníků na výživu na světě, je i výlučně rostlinná strava vhodná pro všechny věkové a vývojové kategorie, včetně těhotenství, raného dětství a zralého věku. Chcete-li se dozvědět více, sdružení uvádí několik dobrých internetových zdrojů informací.  Léčení aterosklerózy by mělo být nejbližším hlavním cílem oboru kardiovaskulární prevence. Jaké máme důkazy, že celoživotně nízký LDL cholesterol bude stačit? Existuje genetická mutace v genu zvaném PCSK9. Má ji asi 1 z 50 Afroameričanů. Tyto jedince lze nazvat šťastlivci, protože s mutací máte po celý život o 40 % nižší hladinu cholesterolu. Potvrdilo se, že mají dle očekávání výrazně nižší výskyt ischemické choroby srdeční. 88% pokles rizika navzdory tomu, že průměrný nositel mutace má zbytek rizikových faktorů vysokých. Většina nositelů měla vysoký krevní tlak a nadváhu. Téměř třetina kouřila a skoro 20 % mělo cukrovku. Na tom se krásně ukazuje, jak celoživotní nízké hodnoty LDL cholesterolu výrazně snižují riziko ischemické choroby srdeční, dokonce i za přítomnosti několika rizikových faktorů.  Tento téměř 90% pokles výskytu příhod, jako je infarkt nebo náhlé úmrtí, se pojil s průměrným LDL 2,5 mmol/l při srovnání s 3,5 mmol/l. Můžete tedy jít ještě níže než 2,5 mmol/l. Počkat, jak to, že snížení LDL o jeden mmol/l u lidí s prospěšnou genetickou mutací snižuje výskyt srdečního onemocnění téměř o 90 %, ale stejný pokles dosažený léky statiny by snížil výskyt ischemické choroby srdeční jen cca o 20 %? Odpověď nejspíše najdeme v délce žití s nízkým cholesterolem. Když jde o snižování LDL cholesterolu, nejde jen o to, jak nízký jej máte, ale také jak dlouho je takto nízký.  Proto zdravý životní styl dokáže odstranit 90 % vašeho rizika prodělání infarktu, zatímco léky zvládnou jen 20 až 30 %. Pokud začnete s užíváním léků až později v životě, musíte snížit svůj LDL až pod 1,8 mmol/l, jedině tak zastavíte postup aterosklerózy. Pokud začneme dostatečně brzy, dostatečně mladí, může postačit snížení LDL cholesterolu na 2,5 mmol/l, což by měl být pro většinu lidí dosažitelný cíl. Tyto informace jsou v souladu s národními daty naznačujícími, že by srdeční onemocnění z populace skoro vymizelo už při průměrném LDL 2,5 mmol/l. Samozřejmě jedině za předpokladu, že LDL udržíte nízký po celý svůj život. Pokud jenom užíváte léky v pozdějším věku k zastavení zhoršování nemoci, musíte cílit na LDL nižší než 1,8 mmol/l.  A jestli se pokoušíte pomocí léků napravit celoživotní nezdravé návyky, na nulové riziko se dostanete až od LDL 1,4 mmol/l. Jestli vaše srdeční onemocnění dospělo až do fáze, že jste dostali srdeční infarkt, pak chcete-li se vyhnout dalšímu, měli byste v ideálním případě dostat svůj LDL cholesterol až k 0,7 mmol/l. Jakmile se dostanete na takto nízké hadiny, tak nejen zabráníte vzniku nových aterosklerotických plaků, ale také vám to pomůže stabilizovat vaše stávající plaky, takže se sníží riziko, že prasknou a usmrtí vás. Je vlastně vůbec bezpečné mít tak nízké hladiny cholesterolu? Jinými slovy, může být LDL cholesterol až příliš nízký? To se dozvíme příště.    
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Afroameričané / ateroskleróza / cholesterol / děti / dlouhověkost / kardiovaskulární onemocnění / kojenci / LDL cholesterol / maso / medicína životního stylu / mléčné výrobky / mrtvice / nasycené tuky / nezdravé jídlo / rafinované potraviny / rostlinná strava / srdeční onemocnění / standardní strava / těhotenství / tuky / úmrtnost / vegani / vegetariáni / vejce / živočišné produkty