Ze všech hrozných aspektů naší stravy je vysoký příjem sodíku, vysoký příjem kuchyňské soli, tím nejhorším. Odhadem má na svědomí miliony úmrtí každý rok. Sůl zabíjí miliony lidí zejména škodlivým vlivem na krevní tlak a zvýšením rizika mrtvic, srdečních infarktů a poškození ledvin. Hypertenze, vysoký krevní tlak, je stále označována jako „tichý a neviditelný zabiják“. Jen zřídka se totiž nějak viditelně projevuje, přesto jde o jeden z nejsilnějších faktorů předpovídajících jedny z nejčastějších příčin našeho úmrtí.  Naše těla jsou stavěna na konzumaci stravy bohaté na draslík a chudé na sodík. Dnes je však poměr zcela opačný. Tento obrat odráží odklon od tradiční stravy založené na rostlinách, bohaté na draslík a chudé na sodík. Došlo k přechodu od ovoce, listové zeleniny, kořenů a hlíz ke slaným a zpracovaným potravinám zbaveným draslíku. Draslík je považován za živinu, která je nyní předmětem zájmu veřejného zdraví, protože 98 % americké populace denně nedosáhne ani na minimální doporučený příjem draslíku, jak jsem uvedl v předchozím videu. Samotný nízký příjem draslíku je zapleten do vysokého krevního tlaku a kardiovaskulárního onemocnění. Přesto mu málokterý lékař věnuje dost pozornosti na to, aby navrhl pacientům jíst více potravin bohatých na draslík, jako je ovoce a zelenina, pro lepší kontrolu nad krevním tlakem. Přitom několik metaanalýz již potvrdilo, že vysoký přísun draslíku snižuje riziko mrtvice.  Draslík dokonce snižuje riziko mrtvice i nezávislé na snížení krevního tlaku, což je v souladu s dalšími ochrannými účinky draslíku, jako je snížení tvorby krevních sraženin, zmírnění kornatění tepen a snížení tvorby volných radikálů. Vysoký příjem sodíku je spojen se zvýšením rizika předčasného úmrtí o 20 %, zatímco vyšší příjem draslíku byl spojen se snížením rizika předčasného úmrtí o 20 %. Ano, jenže sodík najdeme v nezdravém zpracovaném jídle, zatímco draslíku je nejvíce ve zdravých potravinách, jako jsou luštěniny a saláty. Takže nízký příjem sodíku a vysoký příjem draslíku mohou být jen ukazatelem zdravé stravy: více rostlin, méně blafů.  Jak víme, že je do toho sůl zapletena příčinným vztahem? Protože randomizované kontrolované studie ukazují, že redukce sodíku vede ke snížení krevního tlaku. Taktéž máme kontrolované studie potvrzující, že přidáním draslíku můžeme lidem snížit krevní tlak. Co zkusit k solení jídla používat místo chloridu sodného chlorid draselný? Právě z něj jsou vyráběny náhražky soli bez sodíku.  Chlorid draselný je přirozeně se vyskytující minerální sůl a získává se podobným způsobem jako běžná kuchyňská sůl se sodíkem. Jelikož máme přebytek sodíku a nedostatek draslíku, zdá se, že by šlo o ideální řešení nerovnováhy sodíku a draslíku.  Celistvé rostlinné potraviny jsou samozřejmě nejlepším způsobem, jak zvýšit příjem draslíku. Ovoce a zelenina obsahují celou řádu prospěšných látek, nejen draslík. Nyní však máme deset randomizovaných kontrolovaných studií ukazujících, že vyměnění běžné stolní soli za chlorid draselný může vést k výraznému snížení krevního tlaku u lidí s hypertenzí. Naznačuje nám to, že náhražky soli mohou možná pomoci i s prevencí hypertenze. Víme, že náhražky soli dokáží snížit krevní tlak, ale dokáží skutečně snížit výskyt nových případů hypertenze, a co je ještě důležitější, jejich následků, jako je mrtvice a smrt? To nevíme, dokud to nepodrobíme testu.  V randomizované kontrolované studii byla lidem v domácnostech sůl vyměněna za jinou se čtvrtinovým obsahem chloridu draselného. V tomto poměru to většina buď ani nepoznala, nebo jim sůl s draslíkem dokonce více chutnala. Dobře, ale prospělo jim to? Používání soli s pouhým čtvrtinovým podílem chloridu draselného bylo spojeno se snížením rizika rozvoje hypertenze na polovinu.  Dobře, ale co takhle skutečně dlouhodobě sledovat lidi a zjistit, jestli nastane nějaká změna v riziku úmrtí na kardiovaskulární onemocnění? Pět kuchyní v domovech pro válečné veterány bylo randomizováno do dvou skupin na dobu dvou a půl let. Buď jim solili pokrmy běžnou solí, nebo nevědomky vařili ze směsi půl na půl z chloridu draselného a chloridu sodného. Lidé v draslíkové skupině snížili své riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění asi o 40 % a žili téměř o rok déle. Rozdíl ve střední délce života v 70 letech věku byl ekvivalentní tomu, jaký by přirozeným vývojem nastal za 14 let. To znamená, že přechod na sůl tvořenou z poloviny chloridem draselným prakticky učinil lidi o více než dekádu mladšími z pohledu rizika úmrtí. V současnosti se dokončuje rozsáhlá randomizovaná kontrolovaná studie zahrnující 600 vesnic a více než 20 000 lidí. Ta nám snad dá představu, jak nízko lze snížit pomocí této strategie riziko mrtvice.  Čína je na to ideální, protože až 70 % jejich příjmu sodíku pochází ze soli přidávané až doma při vaření nebo u jídelního stolu. Naopak většina soli v americké stravě pochází z balených masných výrobků a zpracovaných potravin. Pochopitelně by i výrobci těchto potravin mohli přejít na novou sůl. A proč to vlastně neudělali? Proč více lidí nevyužívá náhražky soli, pokud tak skvěle fungují a chutnají dobře? Můžeme přece „Dosahovat přínosů pravěké stravy bohaté na draslík a vyhnout se toxicitě“. Takže „nastal nejvyšší čas zavést náhradu za sůl“ nebo ne? A co bezpečnost? Ano, máme přesvědčivé argumenty pro přínosy, ale co rizika? Co má třeba znamenat „zahrnutí potenciálně fatálních náhražek soli do výroby potravin? Počkat, cože? O možných záporech si povíme příště. 


© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Motion graphics by Avo Media.

brambory / chlorid draselný / délka života / dlouhověkost / draslík / hypertenze / kardiovaskulární onemocnění / krevní tlak / listová zelenina / luštěniny / mrtvice / nezdravé jídlo / onemocnění ledvin / ovoce / oxidační stres / rafinované potraviny / rostlinná strava / sodík / srdeční onemocnění / sůl / úmrtnost / vegani / vegetariáni / vysoký krevní tlak / zdravé srdce / zelenina