Jak získat dostatek polyfenolů nezbytných pro dlouhý život

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Jak získat dostatek polyfenolů nezbytných pro dlouhý život

Je souvislost mezi konzumací flavonoidů a dlouhověkostí příčinná a jsou všechny zdroje flavonoidů stejně zdravé?

8. 9. 2025

Sdílet toto video

Polyfenoly patří mezi nejslibnější kandidáty testované ve vývoji výživových metod boje s nemocemi spojenými se stářím. Máme opravdu kritické množství dat hovořících ve prospěch ochranných účinků těchto „nezbytností pro dlouhý život“, tolik, že byly navrženy i doporučené denní dávky pro příjem polyfenolů. Dosud bylo identifikováno přes 8 000 různých polyfenolů. Nicméně jen u malé části z nich máme zdokumentován vliv na zdraví. Sdílené strukturální vlastnosti je řadí mezi nejsilnější antioxidanty pocházející ze stravy v testech in vitro, ale v našich tělech byly mechanistické účinky přiděleny jejich schopnosti modulovat buněčné signální transdukční dráhy. Ve studii PREDIMED lidé ve vrchní pětině příjmu polyfenolů měli o 37 % nižší úmrtnost na všechny příčiny v porovnání s lidmi ve spodní pětině příjmu. Za dospělý život to může vydat za čtyři roky života navíc. Nicméně skupina s vysokým příjmem polyfenolů konzumovala devět porcí ovoce a zeleniny denně, zatímco nízkopříjmová polyfenolová skupina pět porcí denně. Je tedy možné, že roli sehrály i další fytoživiny. Čaj a káva jsou hlavními zdroji, ale co se týče potravin, polyfenoly pocházejí hlavně ze zeleniny, ovoce a luštěnin. Existuje asi půl tuctu odlišných typů polyfenolů. Například fenolové kyseliny jako kurkumin v kurkumě a lignany ve lněných semínkách. Nejrozsáhlejší třídou jsou však flavonoidy. Zastánci rostlinné stravy zkonzumují přes 4 000 různých polyfenolů každý den. Flavonoidy zahrnují antokyany - pigmenty z borůvek, isoflavony ze sójových výrobků, katechiny z čaje (třeba EGCG), flavonony z citrusů a flavonoly jako quercetin a fisetin, které lidé získávají z potravin jako jablka, cibule a jahody. Stejně jako u polyfenolů obecně, i lidé s nejvyšším příjmem flavonoidů žijí významně déle, jak říká metaanalýza 16 kohortových studií sledujících téměř půl milionu lidí po dobu 5 až 28 let. Nicméně lidé s větší konzumací jsou také častěji vysokoškolsky vzdělaní, nehispánští běloši a s vyšším finančním příjmem. Nejostřejší socioekonomický gradient byl pozorován u flavonoidů z bobulí. Když se však podíváte na jednotlivé potraviny, tak jako Harvardští vědci ve studii Nurses' Health Study II, borůvky a jahody nebyly jediné, které korelovaly s nižším rizikem předčasného úmrtí, ale i finančně dostupnější plodiny jako jablka a papriky. K prokázání příčinného vztahu výzkumníci randomizovali muže a ženy středního věku ke stravě s vyšším nebo nižším obsahem polyfenolů ve studii nazvané Polyfenol Intervention Trial. O osm týdnů později se skupina s vyšším příjmem polyfenolů těšila významnému zlepšení kvality života, z fyzického i psychického hlediska oproti skupině s nižším příjmem polyfenolů. A z čeho se ty dva různé jídelníčky skládaly? Skupina s nižším příjmem polyfenolů dostala za úkol omezit příjem ovoce a zeleniny na maximálně dvě porce denně. Naopak skupina s vyšším příjmem polyfenolů měla za úkol jíst šest porcí (včetně porce bobulí) a 50 gramů hořké čokolády denně. Takže za příznivé účinky mohou být zodpovědné jakékoliv složky ovoce a zeleniny nespadající pod polyfenoly. Už samotné vynucení konzumace čokolády mohlo lidem zvýšit spokojenost! Přísnější provedení studie by spočívalo v randomizaci obou skupin ke stejnému počtu porcí ovoce a zeleniny s nízkým nebo vysokým obsahem polyfenolu. Ve studii Nurses' Health Study jste si mohli všimnout, že jeden potravinový zdroj flavonoidů byl spojen se zvýšením úmrtnosti na všechny příčiny: grep. Častí konzumenti grepů měli vyšší riziko předčasného úmrtí než jejich spoluobčané nekonzumující grepy jinak se shodující ve velkém počtu demografických faktorů a faktorů životosprávy. Z části to připsali schopnosti grepu potlačovat set detoxikačních enzymů ve střevech, které metabolizují polovinu léků běžně dostupných na trhu. Brokolice má opačný účinek, povzbuzuje detoxikační enzymy natolik, že jsou některé léky odbourány rychleji než obvykle. Naopak jeden šálek (240 ml) grepové šťávy dokáže po několik dní snižovat odbourávání léků, a tím zvyšovat riziko potenciálně život-ohrožujících vedlejších účinků léků. Proto je grep někdy nazýván „noční můrou farmakologa“. Pokud užíváte léky (včetně mnoha běžných pilulek na problémy se srdcem a krevním tlakem), určitě se nejprve pobavte s předepisujícím lékařem o vaší konzumaci grepů.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org