Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Je karagenan bezpečný?
Karagenan je potravinářská přídatná látka používaná k zahuštění a nahrazení tuku v celé řadě mléčných i nemléčných výrobků. Obavy o jeho teoretických poškozujících účincích na trávicí soustavu jsou posouzeny v kontextu s lidskou stravou celkově a možnými následky.
Před 600 lety lidé žijící podél pobřeží Carragheen County v Irsku začali používat červenou řasu, která se později stala známá pod názvem irský mech. Dělali z ní želatinový dezert. Nyní je řasa zdrojem karagenanu, potravinářské přídatné látky, používané jako zahušťovadlo v mléčných i nemléčných výrobcích. Někdy se používá jako náhražka tuku. Nejznámější je jeho neúspěšné použití v McLean Deluxe restauraci McDonald’s.
V roce 2008 jsem vznesl nad bezpečností karagenanu obavy. Víme už několik desetiletí, že karagenan vykazoval škodlivé účinky při pokusech na laboratorních zvířatech. Tohle byla první studie provedená na lidských buňkách, která „naznačuje, že vystavení karagenanu může hrát roli v rozvoji patologických změn v lidském střevě.“
Jenže to se odehrálo před 5 lety. Co nového víme nyní? Poté, co byla aktivace zánětlivých cest předvedena na skutečných vzorcích lidské střevní tkáně, stáhla Evropa karagenan ze složení kojenecké výživy z důvodu předběžné opatrnosti.
Nejnovější poznatky naznačují, že konzumace karagenanu by teoreticky mohla vést k propustnosti střev. Karagenan může narušit celistvost těsných spojů, které se tvoří kolem buněk lemujících střevo a tvořících bariéru mezi vnějším světem a naší krví. Jednalo se však o studii in vitro, tedy v Petriho misce. Stále nevíme, jaké účinky karagenan má, pokud vůbec nějaké, na celé lidské bytosti. Někteří výzkumníci radí spotřebitelům raději zvolit obezřetnost a vybírat si potraviny bez přidaného karagenanu. Obviňují Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) z ignorace jeho škodlivého potenciálu.
Já osobně po přezkoumání dostupných důkazů nadále nahlížím na karagenan stejně jako na akrylamid, tedy další potenciálně škodlivou látku, u které to zatím není prokázáno. Akrylamid je chemická látka tvořená tepelnou úpravou sacharidů za vysokých teplot. Měli bychom se tedy vyvarovat hojné konzumace těchto potravin, jak navrhuje US Environmental Protection Agency? „Při vyhodnocování obav ohledně bezpečnosti některých potravin musíme brát na zřetel také možné výživové následky.“
Kde je akrylamidu nejvíce? V již tak dost nezdravém jídle. Můžete tedy využít obavy ohledně pravděpodobné rakovinotvornosti akrylamidu jako další důvod, proč se vyvarovat bramborovým lupínkům a hranolkům. Dokud však nevíme více, nedoporučoval bych vám vyřadit zdravá jídla, jako je celozrnný chléb.
Podobně bych využil možných obav ohledně bezpečnosti karagenanu jako dodatečné motivace k vyloučení nezdravých potravin, ale opět, dokud nevíme více, nevyřazoval bych zdravější potraviny. Pokud však trpíte zánětlivým střevním onemocněním nebo jinými problémy s trávicí soustavou, zkuste vyřadit karagenan alespoň dočasně, abyste zjistili, zda se vaše příznaky nezlepší.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- V. Sirot, F. Hommet, A. Tard, J.-C. Leblanc. Dietary acrylamide exposure of the French population: Results of the second French Total Diet Study. Food Chem. Toxicol. 2012 50(3 - 4):889 - 894
- M. S. Brewer. Reducing the fat content in ground beef without sacrificing quality: A review. Meat Sci. 2012 91(4):385 - 395
- World Health Organization. Evaluation of certain food additives and contaminants. World Health Organ Tech Rep Ser. 2011 966:1 - 136
- B. Yang, S. Bhattacharyya, R. Linhardt, J. Tobacman. Exposure to common food additive carrageenan leads to reduced sulfatase activity and increase in sulfated glycosaminoglycans in human epithelial cells. Biochimie 2012 94(6):1309 - 1316
- A. Borthakur, S. Bhattacharyya, P. K. Dudeja, J. K. Tobacman. Carrageenan induces interleukin-8 production through distinct Bcl10 pathway in normal human colonic epithelial cells. Am. J. Physiol. Gastrointest. Liver Physiol. 2007 292(3):G829 - G838
- H. J. Choi, J. Kim, S.-H. Park, K. H. Do, H. Yang, Y. Moon. Pro-inflammatory NF-κB and early growth response gene 1 regulate epithelial barrier disruption by food additive carrageenan in human intestinal epithelial cells. Toxicol. Lett. 2012 211(3):289 - 295
- D. R. Lineback, J. M. Jones. Acrylamide in Foods. Nutrition Today 2011 46(5):216-223
- S. Bhattacharyya, A. Borthakur, P. K. Dudeja, J. K. Tobacman. Carrageenan induces cell cycle arrest in human intestinal epithelial cells in vitro. J. Nutr. 2008 138(3):469 - 475
- P. P. Kirsch. Carrageenan: A safe additive. Environ. Health Perspect. 2002 110(6):A288
- J. K. Tobacman, S. Bhattacharyya, A. Borthakur, P. K. Dudeja. The carrageenan diet: Not recommended. Science 2008 321(5892):1040 - 1041
- P. Carthew. Safety of carrageenan in foods. Environ. Health Perspect. 2002 110(4):A176 - A177
- J. K. Tobacman. Review of harmful gastrointestinal effects of carrageenan in animal experiments. Environ Health Perspect. 2001 109(10):983-994.
- Food and Agriculture Organization of the United Nations. 1990. Training Manual on Gracilaria Culture and Seaweed Processing in China
- A. Trius, J. G. Sebranek. Carrageenans and their use in meat products. Crit Rev Food Sci Nutr. 1996 36(1-2):69-85.
- World Health Organization. 2007. Evaluations of the Joint FAO/WHO Expert Committee on Food Additives (JECFA). Carrageenan.
Images thanks to cquintin and stu_spivack via flickr, and National Cancer Institute via Wikimedia. Thanks to Ellen Reid for her Keynote help.