Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Jsou tučné potraviny návykové?
Lidé konzumující kaloricky vydatnou stravu mohou mít sníženou kapacitu vychutnávat si všechna životní potěšení, jelikož mají otupené dopaminové dráhy v mozku.
Potravinářský průmysl, stejně jako tabákové společnosti a další drogoví bossové, ti všichni byli schopni přijít s výrobky, které ovlivňují tentýž dopaminový systém odměňování. Proč raději obrázek cheeseburgeru než sladké limonády? Nyní víme, že i tuk může mít podobné účinky na mozek. Když nakrmíte nějaké lidi jogurtem, který je napěchovaný mléčným tukem můžete během 30 minut pozorovat stejné změny v aktivitě mozku, jaké dostanete, když je necháte pít vodu s cukrem.
Lidé, kteří pravidelně konzumují zmrzlinu – cukr a tuk – nemají žádnou dopaminovou odezvu v mozku, když vypijí mléčný koktejl. Je to jako když narkomani musejí užívat stále větší a větší množství drogy, aby dosáhli stejné úrovně opojení. Častá spotřeba zmrzliny je spojena se snížením odezvy v oblasti odměňování u lidí – mluví se tu o centru potěšení v mozku, a srovnávají to s tolerancí pozorovanou při závislosti na drogách. Jakmile takto otupíme dopaminovou odezvu, můžeme se následně přejídat ve snaze dosáhnout stejnou míru uspokojení, jakou jsme zažívali dříve, což přispívá k nezdravému přírůstku hmotnosti.
Co mají tučné/sladké potraviny společného? Jedná se o energeticky vydatné potraviny. Kalorií může být početně méně, než je jejich koncentrace. Konzumace stravy bohaté na kalorie ve srovnání se stejným počtem kalorií ve stravě s omezeným počtem kalorií vede k tomuto utlumení dopaminové odezvy. Je to jako rozdíl mezi kokainem a crackem. Chemicky se jedná o tutéž látku, ale kouřením cracku můžeme do našeho mozku dostat vyšší dávku a mnohem rychleji.
Jen tak mimochodem, zdálo se mi zajímavé, že kontrolním nápojem v těchto koktejlových studiích nebyla jen voda. Nemohli použít vodu, protože náš mozek může skutečně ochutnat vodu na jazyku. To jsem nevěděl! Takže museli používat umělé sliny, přinutili lidi pít něco, co bylo vytvořeno tak, aby to napodobilo přirozenou chuť slin – fuj!
Každopádně, s tímto novým pochopením neurálních korelací závislosti na jídle se vyskytly hlasy, které navrhovaly, aby byla obezita zahrnuta mezi oficiální duševní poruchy. Koneckonců, jak obezita, tak závislost mají společnou neschopnost omezit chování, a to navzdory povědomí o škodlivých zdravotních následcích. To je jedno z definujících kritérií zneužívání návykových látek. Stále do svého těla cpete tohle svinstvo, navzdory tomu, že víte o tom, že máte problém, který je pravděpodobně způsoben právě tímhle svinstvem, a přesto nemůžete přestat.
Předefinování obezity jako závislosti, jako psychiatrického onemocnění, by bylo přínosem pro farmaceutické společnosti, které již pracují na celé skupině léků, které by si měly pohrát s chemií v našem mozku. Například dáte lidem opiátový blokátor, stejně jako se to dělá u lidí, kteří se předávkovali heroinem, aby se potlačily účinky drogy, a lidé budou jíst podstatně méně sýra. Když se ale zablokují jejich opiátové receptory, tak už jim to prostě nijak zvlášť nepomůže.
Spíše než užívat léky, můžeme zabránit tomuto otupení našeho centra potěšení. V první řadě tak, že přejdeme na potraviny, které mají přirozeně nižší obsah kalorií, jako jsou nezpracované potraviny rostlinného původu. To nám může pomoci získat zpět naši citlivost na dopamin, tak, abychom znovu získali stejnou míru uspokojení konzumací těch nejprostších potravin.
A neplatí to jen pro lidi, kteří jsou obézní. Ano, když pravidelně jíme na kalorie bohaté živočišné produkty a nezdravé potraviny, jako je zmrzlina, můžeme otupit naše centrum potěšení a pak se přejídat proto, abychom to srovnali. Když však náš mozek omezí dopaminové receptory, aby se nějak vyrovnal se všemi těmi nárazy tuku a cukru, můžeme také zažívat méně uspokojení i v jiných činnostech.
To je důvod, proč mohou mít lidé závislí na kokainu poruchu neurologické schopnosti vychutnat si sex, proč mají i kuřáci zhoršenou schopnost reagovat na pozitivní podněty. Vzhledem k tomu, že se to týká stejných dopaminových cestiček, vše, co vkládáme do našeho těla, co jíme, může mít vliv na to, jak prožíváme všechna životní potěšení.
Takže, jaké je řešení, abychom žili životy naplno? No, potravinářský průmysl by měl, podle některých odborníků na závislosti, být motivován k rozvoji v oblasti nízkokalorických potravin, které jsou atraktivnější, chutnější a cenově dostupné, takže by pak lidé mohli dlouhodobě dodržovat dietní stravovací plány. To není třeba! Příroda už je v tomhle všem porazila.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- P. A. M. Smeets, C. de Graaf, A. Stafleu, M. J. P. van Osch, J. van der Grond. Functional MRI of human hypothalamic responses following glucose ingestion. Neuroimage 2005 24(2):363 - 368.
- K. S. Burger, E. Stice. Frequent ice cream consumption is associated with reduced striatal response to receipt of an ice cream-based milkshake. Am. J. Clin. Nutr. 2012 95(4):810 - 817.
- A. N. Gearhardt, S. Yokum, P. T. Orr, E. Stice, W. R. Corbin, K. D. Brownell. Neural correlates of food addiction. Arch. Gen. Psychiatry 2011 68(8):808 - 816.
- O. Albayrak, S. M. Wölfle, J. Hebebrand. Does Food Addiction Exist? A Phenomenological Discussion Based on the Psychiatric Classification of Substance-Related Disorders and Addiction. Obes Facts. 2012 5(2):165 - 179.
- M. Grosshans, S. Loeber, F. Kiefer. Implications from addiction research towards the understanding and treatment of obesity. Addict Biol. 2011 16(2):189 - 198
- R. Nogueiras, A. Romero-Picó, M. J. Vazquez, M. G. Novelle, M. López, C. Diéguez. The Opioid System and Food Intake: Homeostatic and Hedonic Mechanisms. Obes Facts. 2012 5(2):196 - 207.
- P. Iozzo, L. Guiducci, M. A. Guzzardi, U. Pagotto. Brain PET Imaging in Obesity and Food Addiction: Current Evidence and Hypothesis. Obes Facts. 2012 5(2):155 - 164.
- N. D. Volkow, G. J. Wang, J. S. Fowler, D. Tomasi, R. Baler. Food and drug reward: Overlapping circuits in human obesity and addiction. Curr Top Behav Neurosci, 2012 11:1 - 24.
- N. D. Volkow, G.-J. Wang, D. Tomasi, R. D. Baler. Obesity and addiction: neurobiological overlaps. Obes Rev. 2012 14(1):2-18.
- S. Frank, K. Linder, S. Kullmann, M. Heni, C. Ketterer, M. Cavusoglu, A. Krzeminski, A. Fritsche, H.-U. Häring, H. Preissl, J. Hinrichs, R. Veit. Fat intake modulates cerebral blood flow in homeostatic and gustatory brain areas in humans. Am. J. Clin. Nutr. 2012 95(6):1342 - 1349.
- J. Q. Purnell, B. A. Klopfenstein, A. A. Stevens, P. J. Havel, S. H. Adams, T. N. Dunn, C. Krisky, W. D. Rooney. Brain functional magnetic resonance imaging response to glucose and fructose infusions in humans. Diabetes Obes Metab 2011 13(3):229 - 234.
- T. D. Dillehay, J. Rossen, D. Ugent, A. Karathanasis, V. Vasquez, P. J. Netherly. Early Holocene coca chewing in northern Peru. Antiquity 2010 84(326):939 - 953.
- H. Garavan, J. Pankiewicz, A. Bloom, J. K. Cho, L. Sperry, T. J. Ross, B. J. Salmeron, R. Risinger, D. Kelley, E. A. Stein. Cue-induced cocaine craving: neuroanatomical specificity for drug users and drug stimuli. Am J Psychiatry. 2000 157(11):1789-1798.
- C. Martin-Sölch, S. Magyar, G. Künig, J. Missimer, W. Schultz, K. L. Leenders. Changes in brain activation associated with reward processing in smokers and nonsmokers. A positron emission tomography study. Exp Brain Res. 2001 139(3):278-286.
- P. A. Smeets, C. de Graaf, A. Stafleu, M. J. van Osch, J. van der Grond. Functional MRI of human hypothalamic responses following glucose ingestion. Neuroimage. 2005 24(2):363-368.
- J. Q. Purnell, B. A. Klopfenstein, A. A. Stevens, P. J. Havel, S. H. Adams, T. N. Dunn, C. Krisky, W. D. Rooney. Brain functional magnetic resonance imaging response to glucose and fructose infusions in humans. Diabetes Obes Metab. 2011 13(3):229-234.
- M.R. Yeomans and R.W. Gray. Effects of naltrexone on food intake and changes in subjective appetite during eating: evidence for opioid involvement in the appetizer effect. Physiol Behav. 1997 62(1):15-21.
Images thanks to C. E. Kent, Mirandala, colros, SeeMidTn.com (aka Brent), L.Richarz, and punctuated via flickr; and Evan-Amos and Paolo Neo via Wikimedia