Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Prevence astmatu pomocí ovoce a zeleniny
Studie zahrnující více než milion dětí naznačuje, že výskyt alergií, astma a ekzému se u dětí napříč světem velmi liší a souvisí s jejich stravou.
Astma je nejčastější chronické onemocnění u dětí, a jeho prevalence se po celém světě zvyšuje. Navzdory tomu se většina peněz na výzkum vynakládá na chronické nemoci dospělých. Člověk by se mohl ptát, zda je to kvůli tomu, že naši politici a vládní úředníci budou pravděpodobněji trpět nemocemi dospělých a ignorují alergické nemoci, protože ty mají hlavní dopad na děti a mladistvé bez volebního práva. Představte si, o kolik více úsilí by bylo vynaloženo na objasnění příčin poruchy, pokud by jí tak závratnou rychlostí přibývalo ve středním a starším věku.
Každopádně byla konečně provedena mezinárodní studie astmatu a alergií v dětství, která se zabývala více než milionem dětí v téměř sto zemích, což z ní udělalo nejkomplexnější studii těchto nemocí, která kdy proběhla. Co vědci zjistili?
Zjistili širokou variabilitu prevalence a závažnosti astmatu, alergií a ekzému. Mluvíme o dvaceti až 60tinásobných rozdílech v prevalenci příznaků astmatu, alergické rýmy, a atopického ekzému v rámci celého světa. Zarážející celosvětové rozdíly v prevalenci alergických příznaků. Co to všechno znamená? Velká variabilita naznačuje klíčovou roli určitého druhu místních charakteristik, které jsou zodpovědné za rozdíly ve výskytu onemocnění mezi jedním a druhým místem. Jaký druh environmentálních faktorů?
Například, proč je výskyt svědění očí a rýmy v rozsahu od 1 % v Indii až po 45 % dětí jinde? Prokázaly se některé souvislosti s místním znečištěním ovzduší a mírou kouření, ale nejvýznamnější spojení se ukázalo u stravy. Dospělí vykazovali konzistentní vzorec snížení četnosti sípání (akutního i těžkého), alergické rinokonjunktivitidy a atopického ekzému související se zvýšenou konzumací rostlinné stravy. Čím více kalorií a bílkovin v jejich stravě pocházelo z rostlinných zdrojů, tím méně trpěli alergiemi. Obecně se zdá, že existuje spojení mezi nárůstem prevalence astmatu a sníženou spotřebou čerstvého ovoce, listové zeleniny, a jiných dietních zdrojů antioxidantů, což pomáhá vysvětlovat, proč je výskyt astmatu a respiračních příznaků nižší u populací s vysokým příjmem potravin rostlinného původu. Konzumace potravin s vysokým obsahem tuku a sodíku a nízkým obsahem vlákniny a uhlohydrátů se spojuje s astmatem, zatímco tradiční a vegetariánská strava je spojena s jeho nižším výskytem.
Například pokud se blíže podíváte na Indii, ve studii u více než 100 000 osob, ti, kteří konzumovali maso, buď denně, nebo i jen příležitostně, měli větší pravděpodobnost výskytu astmatu než lidé živící se přísně vegetariánsky, což znamená i vyloučení vajec. Také u vajec společně s nealko nápoji se objevila souvislost se zvýšeným rizikem respiračních symptomů a astmatu u školáků, zatímco spotřeba sójových potravin a ovoce se spojuje se sníženým rizikem respiračních příznaků. Vyloučení vajec a mléčných výrobků ze stravy může dokonce zlepšit funkci plic u astmatických dětí a to za pouhých osm týdnů. Takže možná jde o to konzumovat méně živočišných potravin a více rostlinných.
Například u vysokého příjmu zeleniny u dětí se prokázal ochranný vliv, pravděpodobnost alergického astmatu se snížila na polovinu. A u ovoce se projevil konzistentní ochranný vliv proti závažnému sípání a rýmě u dospívajících a pro závažné astma, alergie a ekzém u dětí.
Ale proč? Mluvil jsem o průmyslových znečišťujících látkách, které narušují endokrinní systém, které se kumulují v mase a mohou zvyšovat riziko alergických onemocnění, ale zvýšení výskytu astmatu může být kombinací jak toxičtějšího prostředí, tak náchylnější populace.
„Dietetické změny, k nimž došlo v posledních letech, mohou vést ke snížení množství přírodních antioxidantů, což vede k proměně antioxidačního stavu celé populace a ke zvýšení náchylnosti k oxidativním procesům a zánětům dýchacích cest.“
Například riziko hyperreaktivity dýchacích cest u dospělých může narůst až sedmkrát u lidí s nejnižším příjmem vitamínu C z rostlinných potravin, zatímco nejnižší příjem nasycených tuků poskytl 10tinásobnou ochranu, pravděpodobně kvůli roli nasycených tuků při vyvolávání zánětů.
„Ochranný účinek rostlinných potravin může být také zprostředkován prostřednictvím jejich účinků na střevní mikroflóru.“ Ukazuje se, že rozdíly v původní střevní flóře mohou mít vliv na vývoj a formování imunitního systému v raném dětství.
Děti s alergiemi mívají méně často ve střevech laktobacily, dobré bakterie, které se vyskytují ve fermentovaných potravinách a také přirozeně na ovoci a zelenině. A probiotika laktobacilů mohou pomoci bojovat s dětským astmatem, což vše může pomoci vysvětlit, proč děti vyrůstající na převážně bio vegetariánské stravě mohou mít nižší výskyt alergických reakcí. Takto živení kojenci mívají obvykle více dobrých laktobacilů ve střevech ve srovnání s kojenci z kontrolní skupiny, ačkoli také se s větší pravděpodobností narodili přirozenou cestou, byli déle kojeni a nedostávali tolik antibiotik.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- K Saito, T Yokoyama, Y Miyake, S Sasaki, K Tanaka, Y Ohya, Y Hirota. Maternal meat and fat consumption during pregnancy and suspected atopic eczema in Japanese infants aged 3-4 months: The Osaka Maternal and Child Health Study. Pediatr Allergy Immunol. 2010 21(1 - Pt - 1):38 – 46.
- Y Miyake, K Tanaka, H Okubo, S Sasaki, M Arakawa. Dietary meat and fat intake and prevalence of rhinoconjunctivitis in pregnant Japanese women: Baseline data from the Kyushu Okinawa Maternal and Child Health Study. Nutr J. 2012 11:19.
- Y Kaneko, Y Motohashi, H Nakamura, T Endo, A Eboshida. Increasing prevalence of Japanese cedar pollinosis: A meta-regression analysis. Int Arch Allergy Immunol. 2005 136(4):365 – 371.
- H Adachi, Y Hirai, S Sasaki, M Enomoto, A Fukami, E Kumagai, E Esaki, T Imaizumi. Trends in Dietary Intakes and Serum Cholesterol Levels over 50 Years in Tanushimaru in Japanese Men. Food and Nutrition Sciences. 2011 2:476-481.
- J.L. Suen, C.H. Hung, H.S. Yu, S.K. Huang. Alkylphenols--potential modulators of the allergic response. Kaohsiung J Med Sci. 2012 28(7 -Suppl):S43 – 8.
- L J Guillette Jr, D B Pickford, D A Crain, A A Rooney, H F Percival. Reduction in penis size and plasma testosterone concentrations in juvenile alligators living in a contaminated environment. Gen Comp Endocrinol. 1996 101(1):32 -42.
- S De Coster, N van Larebeke. Endocrine-disrupting chemicals: Associated disorders and mechanisms of action. J Environ Public Health. 2012 2012:713696.
- L S Birnbaum. State of the science of endocrine disruptors. Environ Health Perspect. 2013 121(4):A107.
- A M Soto, H Justicia, J W Wray, C Sonnenschein. P-Nonyl-phenol: An estrogenic xenobiotic released from
- R Renner. European bans on surfactant trigger transatlantic debate. Environ Sci Technol. 1997 31(7):316A - 20A.
- R J B Peters, H Beeltje, R J van Delft. Xeno-estrogenic compounds in precipitation. J Environ Monit. 2008 10(6):760 – 769.
- B Shao, H Han, D Li, Y Ma, X Tu, Y Wu. Analysis of alkylphenol and bisphenol A in meat by accelerated solvent extraction and liquid chromatography with tandem mass spectrometry. Food Chemistry. 2007 105(3):1236–1241.
- F Ferrara, F Fabietti, M Delise, E Funari. Alkylphenols and alkylphenol ethoxylates contamination of crustaceans and fishes from the Adriatic Sea (Italy). Chemosphere. 2005 59(8):1145 – 1150.
- A Blom, E Ekman, A Johannisson, L Norrgren, M Pesonen. Effects of xenoestrogenic environmental pollutants on the proliferation of a human breast cancer cell line (MCF-7). Arch Environ Contam Toxicol. 1998 34(3):306 – 310.
- I Mao, Y Lu, M Chen. A simplified method for simultaneous quantitation of alkylphenols andalkylphenol ethoxylates in meat and fish using high-performance liquid chromatography with fluorescence detection. International Journal of Environmental Analytical Chemistry. 2006 86(10):713--722.
- P Ellwood, M I Asher, L García-Marcos, H Williams, U Keil, C Robertson, G Nagel. Do fast foods cause asthma, rhinoconjunctivitis and eczema? Global findings from the International Study of Asthma and Allergies in Childhood (ISAAC) phase three. Thorax. 2013 68(4):351 – 360.
- E von Muthius. The burden of childhood asthma. Arch Dis Child. 2000 82(2):112--5.
- J Mallol, J Crane, E von Muthius, J Odhiamo, U Keil, A Stewart, ISAAC Phase Three Study Group. The International Study of Asthma and Allergies in Childhood (ISAAC) Phase Three: A Global Synthesis. Allegrol Immunopathy (Madr.). 2013 41(2):73--85.
- JO Warner. Worldwide variations in the prevalence of atopic symptoms: what does it all mean? Thorax 1999 54(2):S46--51.
- Asher MI, Stewart AW, Mallol J, Montefort S, Lai CK, Aït-Khaled N, Odhiambo J; ISAAC Phase One Study Group. Which population level environmental factors are associated with asthma, rhinoconjunctivitis and eczema? Review of the ecological analyses of ISAAC Phase One. Respir Res. 2010(11):8.
- C Bime, CY Wei, J Holbrook, LJ Smith, RA Wise. Association of dietary soy genistein intake with lung function and asthma control: a post-hoc analysis of patients enrolled in a prospective multicentre clinical trial. Prim Care Respir J. 2012 21(4):398--404.
- JL Protudjer, GP Sevenhuysen, CD Ramsey, AL Kozyrskyj, AB Becker. Low vegetable intake is associated with allergic asthma and moderate-to-severe airway hyperresponsiveness. Pediatr Pulmonol. 2012 47(12):1159--69.
- Agrawal S, Pearce N, Ebrahim S. Prevalence and risk factors for self-reported asthma in an adult Indian population: a cross-sectional survey. Int J Tuberc Lung Dis. 2013 17(2):275--82.
- HJ Tsai, AC Tsai. The association of diet with respiratory symptoms and asthma in schoolchildren in Taipei, Taiwan. J Asthma. 2007 44(8):599--603.
- NA Yusoff, SM Hampton, JW Dickerson, JB Morgan. The effects of exclusion of dietary egg and milk in the management of asthmatic children: a pilot study. J R Soc Promot Health. 2004 124(2):74--80.
- A Seaton, DJ Godden, K Brown. Increase in asthma: a more toxic environment or a more susceptible population? Thorax. 1994 49(2):171--4.
- A Seaton, G Devereux. Diet, infection and wheezy illness: lessons from adults. Pediatr Allergy Immunol. 2000 (11)13:37--40.
- B Björkstén.Effects of intestinal microflora and the environment on the development of asthma and allergy. Springer Semin Immunopathol. 2004 25(3-4):257--70.
- Björkstén B, Naaber P, Sepp E, Mikelsaar M. The intestinal microflora in allergic Estonian and Swedish 2-year-old children. Clin Exp Allergy. 1999 29(3):342-6.
- Vitali B, Minervini G, Rizzello CG, Spisni E, Maccaferri S, Brigidi P, Gobbetti M, Di Cagno R. Novel probiotic candidates for humans isolated from raw fruits and vegetables. Food Microbiol. 2012 31(1):116-25.
- Chen YS, Jan RL, Lin YL, Chen HH, Wang JY. Randomized placebo-controlled trial of lactobacillus on asthmatic children with allergic rhinitis. Pediatr Pulmonol. 2010 45(11):1111-20.
- Alm JS, Swartz J, Björkstén B, Engstrand L, Engström J, Kühn I, Lilja G, Möllby R, Norin E, Pershagen G, Reinders C, Wreiber K, Scheynius A. An anthroposophic lifestyle and intestinal microflora in infancy. Pediatr Allergy Immunol. 2002 13(6):402-11.
- Lindahl O, Lindwall L, Spångberg A, Stenram A, Ockerman PA. Vegan regimen with reduced medication in the treatment of bronchial asthma. J Asthma. 1985;22(1):45-55.
Image thanks to Jakob Montrasio and dieselbug2007 via flickr