Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Konzumace hranolků a riziko rakoviny
Spojitost mezi rakovinou a konzumací fritovaných potravin může souviset s karcinogeny vznikajícími při vysokých teplotách v živočišných potravinách (heterocyklické aminy a polycyklické uhlovodíky) i rostlinných potravinách (akrylamid).
Nejnovější studie ohledně stravování a rizika vzniku rakoviny prsu ukazuje, že ženy, které jedly zdravěji, měly riziko zhruba čtvrtinové, zatímco méně zdravá strava byly spojena s rizikem až osminásobným. Mezi nezdravou stravu byly zařazeny smažené potraviny, které již dříve byly spojovány s rakovinou prsu, ale i slinivky, plic, dutiny ústní a krku, rakovinou jícnu a hlasivek.
Nejíst nic smaženého? Co bychom si počali? Proč místo smažených jídel nezkusit stravu s dostatečným množstvím vařené zeleniny, fazolí, luštěnin, zelí, sladkých brambor a kukuřičného chleba, vedoucí k výraznému snížení rizika invazivního karcinomu prsu?
A jaký je vztah mezi konzumací smažených jídel a rizikem rakoviny prostaty? To jsme se dozvěděli teprve nedávno. Vědci zjistili, že konzumace hranolků, smažených kuřat, smažených ryb a koblih představuje o třetinu vyšší pravděpodobnost vzniku rakoviny prostaty, a po stratifikaci agresivity nádoru byla zjištěna výraznější spojitost s agresivnější chorobou. To naznačuje, že pravidelný příjem smažených potravin může přispět k progresi rakoviny prostaty.
Co konkrétně nám ve smažených pokrmech škodí? Zahřívání oleje vytváří potenciálně karcinogenní sloučeniny, ale i známé karcinogeny, jako jsou heterocyklické aminy a polycyklické aromatické uhlovodíky. Ty vznikají za teploty, při níž se smaží maso kuřat a ryb. Během smažení zeleniny vznikají různé chemikálie, jako je akrylamid.
V roce 2008 jsem věnoval jeden díl akrylamidu, kde jsem zmiňoval, že se jedná o potenciální karcinogen pro člověka. Následné studie naznačují, že těhotné ženy by měly snížit konzumaci hranolků, aby chránili vývoj svého dítěte i jeho mozek. V jedné studii dostávali lidé sáček bramborových lupínků každý den po dobu jednoho měsíce. V závěrech se ukázalo, že akrylamid může vyvolávat zánětlivé změny, což vysvětluje jeho údajnou úlohu v progresi rakoviny.
Příjem akrylamidu byl v některých studiích spojován s rakovinou dělohy a vaječníků, rakovinou plic, dále také s rakovinou ledvin a rakovinou jícnu. O jak vysokém riziku ale vlastně hovoříme? To jsme zjistili až nedávno. ¨
U hranolků je toto riziko opravdu vysoké. Vědci zvolili hranolky, protože skrývají zdaleka nejvyšší procentní podíl akrylamidu, který je přítomen ve stravě dětí. Podle odhadů nejvýše u 1 nebo 2 chlapců či dívek z deseti tisíc by se po konzumaci hranolků rozvinula rakovina, která by vzniknout nemusela, pokud by nejedli hranolky. Není to tedy tak špatné jako smažené ryby nebo kuřata. Co nám to ale vypovídá o dalších formách rakoviny, zejména o ženských hormonálních nádorech, jako je rakovina prsu?
Riziko rakoviny spojené s konzumací hranolků u chlapců i dívek záleží na tom, jak dlouho se smaží a za jaké teploty. Zástupci potravinářského průmyslu se v Evropě zapřisáhli, že sami zregulují a upraví dobu smažení, aby došlo ke snížení hladin akrylamidu, ale evidentně nic takového neudělali. Změna hladin akrylamidu u hranolků není patrná.
Vědci nadále naléhají, aby teplota během úpravy byla co nejnižší a doba co nejkratší při současném zachování kvality chuti. Lidé ale nechtějí snížit riziko vzniku rakoviny až do té míry, že by to tak dobře nechutnalo!
Blanšírování brambor snižuje tvorbu akrylamidu, ale společnosti vyrábějící hranolky si stěžují, že dochází nejen ke zhoršení chuti, ale i k redukci nutričních vlastností, a to kvůli odstranění části vitaminu C. Pokud však spoléháme na to, že zdrojem vitaminu C jsou pro nás hranolky, pak je akrylamid pravděpodobně tou nejmenší z našich starostí.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- Z Karimi, M Jessri, A Houshiar-Rad, HR Mirzaei, B Rashidkhani. Dietary patterns and breast cancer risk among women. Public Health Nutr. 2013 7:1 – 9.
- EM Velie, C Schairer, A Flood, JP He, R Khattree, A Schatzkin. Empirically derived dietary patterns and risk of postmenopausal breast cancer in a large prospective cohort study. Am J Clin Nutr. 2005 82(6):1308 – 1319.
- M Stott-Miller, ML Neuhouser, JL Stanford. Consumption of deep-fried foods and risk of prostate cancer. Prostate. 2013 73(9):960 – 969.
- L Lipworth, JS Sonderman, RE Tarone, JK McLaughlin. Review of epidemiologic studies of dietary acrylamide intake and the risk of cancer. Eur J Cancer Prev. 2012 21(4):375 – 386.
- MJ Chen, HT Hsu, CL Lin, WY Ju. A statistical regression model for the estimation of acrylamide concentrations in French fries for excess lifetime cancer risk assessment. Food Chem Toxicol. 2012 50(10):3867 – 3876.
- V Sirot, F Hommet, A Tard, JC Leblanc. Dietary acrylamide exposure of the French population: Results of the second French Total Diet Study. Food Chem Toxicol. 2012 50(3 - 4):889 – 894.
- T Sugimura, K Wakabayashi, H Nakagama, M Nagao. Heterocyclic amines: Mutagens/carcinogens produced during cooking of meat and fish. Cancer Sci. 2004 95(4):290 – 299.
- P Knekt, G Steineck, R Järvinen, T Hakulinen, A Aromaa. Intake of fried meat and risk of cancer: A follow-up study in Finland. Int J Cancer. 1994 59(6):756 – 760.
- K Sanderson. Bid to curb fried-food chemical goes cold. Nature. 2012 491(7422):22 – 23.
- EFSA. Update on acrylamide levels in food from monitoring years 2007 to 2010. EFSA 2012 10(7):1-38.
- M.Pedersen, H von Stedingk, M Botsivali, S Agramunt, J Alexander, G Brunborg, L Chatzi, S Fleming, E Fthenou, B Granum, KB Gutzkow, LJ Hardie, LE Knudsen, SA Kyrtopoulos, MA Mendez, DF Merlo, JK Nielsen, P Rydberg, D Segerbäck, J Sunyer, J Wright, M Törnqvist, JC Kleinjans, M Kogevinas. Birth weight, head circumference, and prenatal exposure to acrylamide from maternal diet: The European prospective mother-child study (NewGeneris). Environ Health Perspect. 2012 120(12):1739 – 1745.
- M Naruszewicz, D Zapolska-Downar, A Kośmider, G Nowicka, M Kozlowska-Wojciechowska, AS Vikström, M Törnqvist. Chronic intake of potato chips in humans increases the production of reactive oxygen radicals by leukocytes and increases plasma C-reactive protein: A pilot study. Am J Clin Nutr. 2009 89(3):773 – 777.
- DR Lineback, JR Coughlin, RH Stadler. Acrylamide in foods: A review of the science and future considerations. Annu Rev Food Sci Technol. 2012 3:15 – 35.
- KB Michels , BA Rosner, WC Chumlea, GA Colditz, WC Willett. Preschool diet and adult risk of breast cancer. Int J Cancer. 2006 118(3):749-754.
- A Olsen, J Christensen, M Outzen, PT Olesen, H Frandsen, K Overvad, J Halkjær. Pre-diagnostic acrylamide exposure and survival after breast cancer among postmenopausal Danish women. Toxicology. 2012 296(1-3):67-72.
Images thanks to Michael Bentley and Daniel Y. Go via flickr