Nedostatek fyzické aktivity byl označen za problém veřejného zdraví 21. století. Samozřejmě jen proto, že někdo něco prohlásí, to ještě nemusí být pravda. Ve skutečnosti je nedostatek fyzické aktivity považován až za 5. nejčastější rizikový faktor úmrtí a 6. nejčastější rizikový faktor pro zdravotní postižení. Zdaleka největším vrahem je naše strava, hned za ní je kouření. Ale přesto existují nepochybné důkazy o účinnosti pravidelné fyzické aktivity v předcházení několika chronických onemocnění, kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky, rakoviny, hypertenze, obezity, deprese a osteoporózy, ale i předčasné smrti. Pohyb nám může prodloužit život o jeden až dva roky. Pomáhá nám přidat roky do našeho života, a co především, život do našich let. Může to tady tedy být o přežití nejsilnějších, přesněji těch nejvíce fit. Jak moc pohybu je zapotřebí? Obecně platí, že čím více, tím lépe. V současné době většina zdravotnických a fitness organizací doporučuje spálit nejméně tisíc kalorií týdně, dát si například 5x týdně hodinovou vycházku. Pokud nám jde o prodloužení života, chození 7 dní v týdnu může být ještě lepší. Přiměřená rychlost pohybu se dá poznat tak, že jste ještě schopni mluvit, tedy udržet konverzaci i za pohybu, ale zpívání by vás už připravilo o dech. Pohyb je tak důležitý, že pokud denně nenachodíme hodinu, lze to považovat za rizikové chování společně s kouřením, nadměrným pitím alkoholu a obezitou. Pokud se nás jeden z těchto prvků týká, z hlediska předčasného úmrtí lze říci, že nás to udělá o 3-5 let staršími. Zajímavé je, že lidé, kteří denně jedí zelenou zeleninu, nemají stejný nárůst rizika. I kdyby však leniví konzumenti brokolice žili stejně dlouho jako pravidelní chodci, pohyb stále poskytuje řadu dodatečných přínosů pro naše zdraví. Je tak prospěšný, že i lékaři jsou nabádáni k tomu, aby ho pacientům předpisovali. Mají pacienty upozorňovat na to, že pohyb je lék, vlastně hodně silný lék. Výzkumní pracovníci z London School, Harvardu a Stanfordu srovnávali pohyb s léčbou pomocí léčiv. Zjistili, že pohyb často účinkoval stejně dobře jako léky. Jednalo se o léčbu srdečního onemocnění a mrtvice i prevenci cukrovky. Samozřejmě k financování studií o fyzické aktivitě nemáme příliš prostředků. Jednou z možností by bylo po farmaceutických společnostech požadovat, aby každé léčivo porovnali s účinky tělesného pohybu. V případech, kdy léky poskytují jen malé přínosy, si pacienti zaslouží porozumět poměrnému dopadu fyzické aktivity na své zdraví. Mohli bychom tam vměstnat i stravu. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv by se mohl farmaceutických společností ptát, jestli jejich lék porazí kromě placeba i kapustu.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to Nemo via Pixabay

alkohol / alternativní medicína / brokolice / chronická onemocnění / chůze / cukrovka / deprese / Harvardova univerzita / hubnutí / hypertenze / kalorie / kapusta / kardiovaskulární onemocnění / kouření / krevní tlak / listová zelenina / medicína životního stylu / mrtvice / obezita / osteoporóza / pohyb / prediabetes / rakovina / srdeční onemocnění / stárnutí / úmrtnost / vysoký krevní tlak / zdravé srdce / zelenina