Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Alkylfenolové endokrinní disruptory a alergie
Prudký nárůst alergologických onemocnění, například ekzému a sezónních alergií, může souviset s vystavením endokrinním disruptorům xenoestrogenům ze stravy. Patří mezi ně například alkylfenol, průmyslová znečišťující látka.
Ve svém videu „Prevence dětských alergií“ jsem zmínil japonskou studii, ve které se zjistilo, že vyšší příjem masa během těhotenství je významně spojen zhruba se ztrojnásobením rizika diagnostikovaného i nepotvrzeného ekzému. Výzkumníci tvrdí, že určité složky masa možná mohou ovlivnit imunitní systém plodu. A co samotné matky?
Sezónní alergie se v Japonsku během posledních desetiletí prudce rozmohly. Počátek této epidemie sahá až k prvnímu hlášenému případu z roku 1964. Nyní postihují každoročně miliony lidí. V posledních desetiletích pozorujeme stoupající výskyt alergických onemocnění v různých zemích industrializovaného světa, ale takto výrazný jsme jinde nejspíše neviděli.
Výzkumníci nadnesli myšlenku, že by svou roli mohla hrát změna v japonském stravování. Během druhé poloviny minulého století celková spotřeba masa, ryb a mléka v Japonsku stoupla o stovky procent. Vědci se proto rozhodli prozkoumat vztah mezi spotřebou masa a tuku a výskytem sezónních alergií na pyl. Žádná souvislost s celkovým příjmem tuku, ale vyšší příjem masa byl významně spojen se zvýšeným výskytem nemoci.
Možná to tedy bylo nasyceným tukem? Nevypadalo to tak. Tak jsou na vině jiné složky masa? V tepelně zpracovaném mase jsou také karcinogeny, třeba heterocyklické aminy, polycyklické aromatické uhlovodíky a nitrosaminy. Kdo ví…
Tento nový odborný posudek však přišel s velmi zajímavou možností. Existuje třída průmyslových znečišťujících látek nazývaných alkylfenoly, které jsou uznávány jako běžné toxické chemikálie narušující endokrinní systém se sklony hromadit se v lidském těle. Mohou být spojeny s nežádoucími účinky v podobě sezónních alergií. Různé studie ukázaly, jak mohou zhoršit zánět vyvolaný alergeny. To naznačuje, že vystavení alkylfenolu může ovlivnit nástup, vývoj a závažnost alergických onemocnění. Tyto toxické xenoestrogeny lze nalézt v lidském mateřském mléce, uložené v tělesném tuku, proudící v moči, krvi a dokonce i v krvi proudící pupeční šňůrou do těl našich dětí. Jak se tam dostaly? Jaký je jejich zdroj? Dostaly se tam prostřednictvím kontaminovaných potravin.
Všechno nás zavádí zpět ke slavné studii o tom, jak mají aligátoři žijící ve znečištěném prostředí menší penisy a nižší hladiny testosteronu. Nevím tedy, jaká je vaše náplň práce, každopádně tito vědci vypozorovali, že populace mladých aligátorů žijících v jednom jezeře na Floridě měla výrazně menší penisy a nižší hladiny testosteronu v krvi než aligátoři žijící v jiném jezeře. Nejdůležitějším rozdílem mezi těmito jezery bylo to, že do jezera Apopka ústily docela znečištěné řeky, do jezera Woodruff nikoliv. „Fenomén krátkého penisu“ přisuzovali estrogen-napodobujícím (xenoestrogenním) metabolitům DDT z jejich životního prostředí. Tyto látky stále znečišťují naši zemi. Tato klíčová vědecká práce představila koncept, že endokrinní disruptory, xenoestrogeny z životního prostředí, mohou vést k feminizaci jim vystavených samců zvířat. A to je jen úplná špička ledovce.
Od té doby byly chemikálie narušující endokrinní systém zapleteny do významného vzestupu onemocnění, pozorovaného během posledních 50 let. Jde o rakovinu prsu, rakovinu prostaty, rakovinu varlat, cukrovku, obezitu a sníženou plodnost, například snížený počet zdravých spermií. A to jsem ještě nezmínil genitální vrozené vady, například deformace penisu, a dále pak předčasný porod, neurobehaviorální poruchy u dětí spojené s narušením štítné žlázy a dřívější růst prsou u mladých dívek.
Protože naše geny se nemění tak rychle, aby tyto vzestupy poruch vysvětlovaly, musí u nich hrát roli prostředí. Vzhledem k tomu, že okolnímu prostředí jsme nejvíce vystavováni prostřednictvím trávicí soustavy, není překvapením, že nejvýznamnějším zdrojem těchto chemikálií narušující endokrinní systém je pro nás zrovna strava. O které potraviny se jedná? Na to se podíváme příště.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- A. Bergman, J. J. Heindel, T. Kasten, K. A. Kidd, S. Jobling, M. Neira, R. T. Zoeller, G. Becher, P. Bjerregaard, R. Bornman, I. Brandt, A. Kortenkamp, D. Muir, M.-N. B. Drisse, R. Ochieng, N. E. Skakkebaek, A. S. Byléhn, T. Iguchi, J. Toppari, T. J. Woodruff. The impact of endocrine disruption: A consensus statement on the state of the science. Environ. Health Perspect. 2013 121(4):A104 - 6.
- L. S. Birnbaum. State of the science of endocrine disruptors. Environ. Health Perspect. 2013 121(4):A107.
- A. M. Soto, H. Justicia, J. W. Wray, C. Sonnenschein. P-Nonyl-phenol: An estrogenic xenobiotic released from "modified" polystyrene.
- R. J. B. Peters, H. Beeltje, R. J. van Delft. Xeno-estrogenic compounds in precipitation. J. Environ. Monit. 2008 10(6):760 - 769.
- B. Shao, H. Han, D. Li, Y. Ma, X. Tu, Y. Wu. Analysis of alkylphenol and bisphenol A in meat by accelerated solvent extraction and liquid chromatography with tandem mass spectrometry. Food Chem. 2007 105(3):1236 - 1241.
- F. Ferrara, F. Fabietti, M. Delise, E. Funari. Alkylphenols and alkylphenol ethoxylates contamination of crustaceans and fishes from the Adriatic Sea (Italy). Chemosphere 2005 59(8):1145 - 1150.
- H. R. Andersen, A. M. Andersson, S. F. Arnold, H. Autrup, M. Barfoed, N. A. Beresford, P. Bjerregaard, L. B. Christiansen, B. Gissel, R. Hummel, E. B. Jorgensen, B. Korsgaard, R. Le Guevel, H. Leffers, J. McLachlan, A. Moller, J. B. Nielsen, N. Olea, A. Oles-Karasko, F. Pakdel, K. L. Pedersen, P. Perez, N. E. Skakkeboek, C. Sonnenschein, A. M. Soto. Comparison of short-term estrogenicity tests for identification of hormone-disrupting chemicals. Environ. Health Perspect. 1999 107 - Suppl - 1:89 - 108.
- P. Ellwood, M. I. Asher, L. García-Marcos, H. Williams, U. Keil, C. Robertson, G. Nagel. Do fast foods cause asthma, rhinoconjunctivitis and eczema? Global findings from the International Study of Asthma and Allergies in Childhood (ISAAC) phase three. Thorax 2013 68(4):351 - 360.
- C. Bime, C. Y. Wei, J. Holbrook, L. J. Smith, R. A. Wise. Association of dietary soy genistein intake with lung function and asthma control: A post-hoc analysis of patients enrolled in a prospective multicentre clinical trial. Prim Care Respir J 2012 21(4):398 - 404.
- N. Ademollo, F. Ferrara, M. Delise, F. Fabietti, E. Funari. Nonylphenol and octylphenol in human breast milk. Environ Int 2008 34(7):984 - 987.
- G.-W. Chen, W.-H. Ding, H.-Y. Ku, H.-R. Chao, H.-Y. Chen, M.-C. Huang, S.-L. Wang. Alkylphenols in human milk and their relations to dietary habits in central Taiwan. Food Chem. Toxicol. 2010 48(7):1939 - 1944.
- J. G. Dórea. Alkylphenols and other pollutants contaminate human milk as well as cow's milk: Formula feeding cannot abate exposure in nursing infants. Environ Int 2009 35(2):451.
- K. Guenther, V. Heinke, B. Thiele, E. Kleist, H. Prast, T. Raecker. Endocrine disrupting nonylphenols are ubiquitous in food. Environmental science & technology 2002 36(8):1676 - 1680.
- B. Björkstén. Effects of intestinal microflora and the environment on the development of asthma and allergy. Springer Semin. Immunopathol. 2004 25(3 - 4):257 - 270.
- K. Saito, T. Yokoyama, Y. Miyake, S. Sasaki, K. Tanaka, Y. Ohya, Y. Hirota. Maternal meat and fat consumption during pregnancy and suspected atopic eczema in Japanese infants aged 3-4 months: The Osaka Maternal and Child Health Study. Pediatr Allergy Immunol 2010 21(1 - Pt - 1):38 - 46.
- Y. Miyake, K. Tanaka, H. Okubo, S. Sasaki, M. Arakawa, others. Dietary meat and fat intake and prevalence of rhinoconjunctivitis in pregnant Japanese women: Baseline data from the Kyushu Okinawa Maternal and Child Health Study. Nutrition Journal 2012 11(1):19.
- Y. Kaneko, Y. Motohashi, H. Nakamura, T. Endo, A. Eboshida. Increasing prevalence of Japanese cedar pollinosis: A meta-regression analysis. Int. Arch. Allergy Immunol. 2005 136(4):365 - 371.
- J.-L. Suen, C.-H. Hung, H.-S. Yu, S.-K. Huang. Alkylphenols--potential modulators of the allergic response. Kaohsiung J. Med. Sci. 2012 28(7 - Suppl):S43 - 8.
- S. De Coster, N. van Larebeke. Endocrine-disrupting chemicals: Associated disorders and mechanisms of action. J Environ Public Health 2012 2012:713696.
- K Sasaki. Determination of Alkylphenols and 2, 4-Dichlorophenol in Foods. 1999 40(6):460 - 472.
- A. Blom, E. Ekman, A. Johannisson, L. Norrgren, M. Pesonen. Effects of xenoestrogenic environmental pollutants on the proliferation of a human breast cancer cell line (MCF-7). Arch. Environ. Contam. Toxicol. 1998 34(3):306 - 310.
- I Mao,Y Lu,M Chen. A simplified method for simultaneous quantitation of alkylphenols and alkylphenol ethoxylates in meat and fish using high-performance liquid chromatography with fluorescence detection. Int. J. Environ. Anal. Chem. 2007 86(10):713-722.
- H. Adachi, A. Hino. Trends in nutritional intake and serum cholesterol levels over 40 years in Tanushimaru, Japanese men. J Epidemiol 2005 15(3):85 - 89.
- B. M. Thomson, P. J. Cressey, I. C. Shaw. Dietary exposure to xenoestrogens in New Zealand. J. Environ. Monit. 2003 5(2):229 - 235.
- R. Renner. European bans on surfactant trigger transatlantic debate. Environ. Sci. Technol. 1997 31(7):316A - 20A.
- N. Olea, P. Pazos, J. Exposito. Inadvertent exposure to xenoestrogens. Eur. J. Cancer Prev. 1998 7 - Suppl - 1(NA):S17 - 23.
- L. J. Guillette Jr, D. B. Pickford, D. A. Crain, A. A. Rooney, H. F. Percival. Reduction in penis size and plasma testosterone concentrations in juvenile alligators living in a contaminated environment. Gen. Comp. Endocrinol. 1996 101(1):32 - 42.
Images thanks to Stuck in Customs, guilherme cecilio, and Toban B via flickr