V roce 1985 si švýcarský patolog povšiml změn vyvolaných Alzheimerovou chorobou – plaků a shluků v mozku asi u tří čtvrtin osob z malé skupiny mužů a žen v 6. a 7. dekádě života, kteří zemřeli z jiných příčin, zatímco většina mozků osob do věku 30 let, které byly k dispozici, byla čistá. Ale tyto studie se týkaly pouze několika desítek lidí. Na základě tisíců pitev můžeme pozorovat to, co vypadá jako první tichá fáze, začínající už i po dvacítce u asi 10 % populace, ale už u 50 % lidí ve věku 50 let. Stejně jako první zhoubné rakovinové buňky neprodukují žádné klinicky zjistitelné příznaky, ale představují rozsáhlý a potenciálně život ohrožující chorobný proces, přítomnost těchto shluků v mozku může představovat skutečnou hrozbu. Vysoká prevalence první fáze onemocnění, a to dokonce i u mladých lidí, a mimořádně dlouhé trvání – většina lidí dostane diagnózu Alzheimerovy choroby až kolem 70. let – nebyla až dosud pochopena v plném rozsahu. Nyní chápeme, že neurodegenerativní změny v mozku začínají ve středním věku. Stejně jako kognitivní pokles. Po 40. roce života začínáme ztrácet mozkové funkce. Předtím, než jsou lidé diagnostikováni s Alzheimerovou chorobou, dostanou diagnózu, která se jmenuje mírná kognitivní porucha. To je v době, kdy kognitivní pokles začíná být klinicky pozorovatelný. O několik let později může být diagnostikována Alzheimerova choroba, která nakonec končí smrtí. Ale nikdy jsme nevěděli, co se děje předtím, než je diagnostikována mírná kognitivní porucha – tedy až dosud. Zdá se, že k pomalému poklesu funkce mozku a tvorbě plaků a spletí v mozku dochází po desetiletí před diagnostikováním Alzheimerovy choroby. Toto zjištění má potenciálně závažné důsledky pro prevenci demence. Musíme začít brzy, než dojde k výraznému poškození mozku. Dobrou zprávou je, že onemocnění mozku není nevyhnutelné ani po dosažení 100 let. Nejstarší žena na světě si uchovala mozkovou kapacitu odpovídající lidem o polovinu mladším. Kdyby nezemřela na rakovinu žaludku, mohla být stále v dobrém stavu. Ukazuje se, že neexistuje nic jako smrt stářím. Bylo provedeno 42 000 po sobě následujících pitev, a i u lidí, kteří se dožili stovky, ačkoli většina byla těsně před svojí smrtí vnímána jako zdravá – a to i svými lékaři – se ukázalo ve všech vyšetřovaných případech, že podlehli nějaké nemoci. Nikdo nezemřel stářím. Až do nedávné doby byl pokročilý věk sám o sobě považován za druh nemoci, ale lidé neumírají v důsledku stáří, jak se běžně předpokládá, ale na nějakou nemoc, nejčastěji srdeční příhodu. Ale ne ve svých 115 letech. Jedním z nejzajímavějších zjištění bylo, že tělo této ženy nevykazovalo žádnou významnou aterosklerózu a cévy v jejím mozku byly také čisté. A to možná mohlo být jedním z tajemství jejího výjimečného duševního zdraví. Narůstá shoda v tom, že: „Co je dobré pro srdce, je také dobré pro hlavu.“ A tím se budeme zabývat příště.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to An ocean of forget-me-nots via Flickr.

Alzheimerova choroba / demence / kardiovaskulární onemocnění / kardiovaskulární zdraví / kognice / onemocnění mozku / rakovina / rakovina žaludku / senioři / srdeční onemocnění / stárnutí / úmrtnost / zdravé srdce / zdravý mozek