Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Bílkoviny, puberta a znečišťující látky
Předčasné zahájení puberty u dívek je spojeno s konzumací živočišných bílkovin a mohlo by být vysvětleno obsahem chemických látek působících jako endokrinní disruptory, které se v mase běžně nachází.
„Raný začátek puberty je považován za… rizikový faktor… celé řady onemocnění v dospělosti, včetně rakovin souvisejících s hormony, kratšího života, metabolického syndromu a srdečně-cévního onemocnění.“
Obecně převládajícím vysvětlením, proč se počátek puberty posunuje do stále nižšího věku, je to, že naše děti tloustnou. Je pravda, že naše děti bývají už v dětství těžší, zejména ve Spojených státech, jsme na první příčce na světě! Ačkoliv věk, ve kterém dívky dostávají první menstruaci, v USA a Asii klesá, v Evropě – navzdory tloustnutí dětí – nedošlo ke stálému snížení věku, kdy u dětí začíná puberta. Možná to tedy není ani tak o množství jídla, jako spíše o tom, co děti vlastně jedí.
Nejpevnější spojitost mezi stravou a předčasnou pubertou nacházíme u konzumace živočišných bílkovin. Každý gram živočišné bílkoviny denně navíc, to je zhruba váha kancelářské sponky, byl spojen s přibližně 17% zvýšením rizika započetí menstruačního cyklu před 12. rokem. Co může za toto spojení mezi živočišnými bílkovinami a předčasným nástupem puberty? Víme, že maso zvyšuje hladiny růstového hormonu IGF-1, a ten je sám o sobě spojen s předčasným nástupem puberty. Možná je však příjem živočišných bílkovin jen ukazatelem příjmu chemikálií narušujících endokrinní systém, které se hromadí v potravním řetězci.
Dle nedávných zpráv byly nalezeny „významné souvislosti mezi vystavením znečišťujícím látkám z životního prostředí a pohlavním dospíváním.“ Zjištění pochází z Evropy. V USA byl nalezen podobný vztah s chemickými látkami zpomalujícími hoření, které se vyskytují většinou v drůbežím a rybím mase, případně v kočičím krmivu. „Během posledních tří desetiletí kontakt člověka s těmito průmyslovými znečišťujícími látkami v USA vzrostl ze skoro nulové hodnoty na něco, co se týká prakticky všech, takřka všichni je máme v těle.“ Zdá se, že mají více nepříznivých účinků. Ze všech možných toxických účinků může pro děti představovat největší problém schopnost narušovat endokrinní (hormonální) systém. Dívky s nejvyššími hladinami škodlivin v krvi měly 10x větší pravděpodobnost, že dostanou první menstruaci brzy.
Ačkoliv je obsah těchto chemikálií nejvyšší v rybách a kuřecím mase, možná je hladina těchto chemikálií v krvi jen ukazatelem spotřeby masa. Ať už je důvodem cokoli, příjem živočišných bílkovin je spojen s předčasnou pubertou, zatímco příjem rostlinných bílkovin vykazuje opačný účinek. Děti s vyšším příjmem rostlinných bílkovin vstupují do puberty o sedm měsíců později, než je průměr. A děti konzumující spoustu živočišných bílkovin mohou vstoupit do období puberty o sedm měsíců dříve než je průměr.
Sója se jeví jako nejvíce ochranná potravina. „Dívkám s nejvyššími hladinami izoflavonů (fytoživiny obsažené v sójových potravinách) mohou začít růst prsa… asi o 7 až 8 měsíců později než dívkám s nejnižším příjmem izoflavonů.“ Jaký vliv mohou mít tyto posuny na výskyt onemocnění? Oddálení nástupu puberty v důsledku dodržování zdravých stravovacích návyků (vyšší příjem rostlinných bílkovin a sóji a nižší příjem živočišných bílkovin) „může mít značný význam pro zdraví veřejnosti.“ Pozdější započetí menstruačního cyklu je spojeno se sníženým rizikem rakoviny prsu a pozdější nástup první menstruace je spojen také se sníženou celkovou úmrtností (což znamená delší život).“ Proto „oddálení nástupu puberty přibližně o 7-8 měsíců,“ což je „dosažitelné pomocí úpravy jídelníčku“ (více rostlinných potravin/méně živočišných) může znamenat asi 6% snížení rizika rakoviny prsu a až 3% pokles celkové úmrtnosti.
A není to pouze záležitost dívek. Chlapci konzumující v dětství více masa mají, zdá se, vyšší pravděpodobnost, že už od mládí budou mít na břiše přebytečný tuk, který zvyšuje riziko srdečního onemocnění.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- G. Cheng, A. E. Buyken, L. Shi, N. Karaolis-Danckert, A. Kroke, S. A. Wudy, G. H. Degen, T. Remer. Beyond overweight: Nutrition as an important lifestyle factor influencing timing of puberty. Nutr. Rev. 2012 70(3):133 - 152
- I. S. Rogers, K. Northstone, D. B. Dunger, A. R. Cooper, A. R. Ness, P. M. Emmett. Diet throughout childhood and age at menarche in a contemporary cohort of British girls. Public Health Nutr 2010 13(12):2052 - 2063
- M. Heys, C. Jiang, K. K. Cheng, W. Zhang, T. H. Lam, G. M. Leung, C. M. Schooling. Does childhood meat eating contribute to sex differences in risk factors for ischaemic heart disease in a developing population? J Epidemiol Community Health 2011 65(6):522 - 528
- A. Thankamony, K. K. Ong, M. L. Ahmed, A. R. Ness, J. M. P. Holly, D. B. Dunger. Higher levels of IGF-I and adrenal androgens at age 8 years are associated with earlier age at menarche in girls. J. Clin. Endocrinol. Metab. 2012 97(5):E786 - 90
- E. D. Hond, W. Dhooge, L. Bruckers, G. Schoeters, V. Nelen, E. van de Mieroop, G. Koppen, M. Bilau, C. Schroijen, H. Keune, W. Baeyens, N. van Larebeke. Internal exposure to pollutants and sexual maturation in Flemish adolescents. J Expo Sci Environ Epidemiol 2011 21(3):224 - 233
- A. Chen, E. Chung, E. A. DeFranco, S. M. Pinney, K. N. Dietrich. Serum PBDEs and age at menarche in adolescent girls: Analysis of the National Health and Nutrition Examination Survey 2003-2004. Environ. Res. 2011 111(6):831 - 837
Image thanks to kodomut via flickr