V původním popisu Parkinsonovy nemoci, který nepochází od nikoho jiného než samotného dr. Jamese Parkinsona, je popsán charakteristický rys této choroby: zácpa, ochablá nebo letargická střeva. Ten může být předzvěstí diagnózy mnoho let před vypuknutím nemoci. Ve skutečnosti může být frekvence pohybu střev prediktivní. U mužů s nižší mírou denního pohybu střev byla čtyřikrát větší pravděpodobnost rozvoje Parkinsonovy choroby v průměru o 12 let později. Tohle by mohl být opravdu raný příznak této nemoci spojený se sníženým příjmem vody. Mnoho pacientů s Parkinsonovou chorobou nikdy necítí přílišnou žízeň, což možná vede k zácpě – nebo naopak, zácpa může zvýšit riziko Parkinsonovy nemoci. Zácpa totiž vede k tomu, že odpad zůstává ve střevech déle, čímž dochází k větší míře vstřebávání potenciálních neurotoxinů z potravy. Ano, existují dvě studie naznačující spojení mezi zácpou a Parkinsonovou chorobou, ale současně existuje 38 studií o propojení tohoto onemocnění s vystavením působení pesticidů. A v současnosti více než sto studií spojuje pesticidy se zvýšením rizika až o 80 %. Nyní je mnoho z těchto studií zaměřeno na expozici během práce, jako např. u farmářů, kteří mohou snížit riziko Parkinsonovy choroby tím, že budou nosit rukavice a prát si často své oblečení. Parkinsonova nemoc však byla také spojena s vystavením vlivu okolního prostředí. V USA je ročně aplikována přibližně miliarda kilogramů pesticidů. A už jen tím, že žijete nebo pracujete v oblasti s vysokou mírou postřiků, může to u vás zvýšit riziko Parkinsonovy choroby. A stejné je to s používáním pesticidů v domácnosti. Neuvědomil jsem si, jak je běžné užívání pesticidů v domácnostech, ale tato studie z UCLA naznačuje, že to nemusí být tak dobrý nápad. Pesticidy totiž mohou způsobit mutace DNA, které zvyšují náchylnost k nemocem, nebo v nich hrají přímou roli. Zdá se, že mnoho neurodegenerativních onemocnění je způsobeno tím, že dojde k nárůstu nesprávně složených proteinů. U Alzheimerovy choroby je to protein amyloid beta, u Creutzfeldt-Jakobovy nemoci a u nemoci šílených krav jsou to priony, u Huntingtonovy choroby je to zase jiný protein a u Parkinsonovy nemoci je to protein nazývaný alfa-synuklein. A velké množství pesticidů – 8 z 12 testovaných – je schopno spouštět akumulaci synukleinu v lidských nervových buňkách, tedy alespoň v Petriho misce. Ztráta synukleinu může hrát určitou roli při odumírání specializovaných nervových buněk v mozku. Z toho 70 % z nich zanikne v době, kdy se objeví první příznaky. Pesticidy jsou v zabíjení těchto neuronů tak dobré, že se pesticidy používají k pokusnému vytvoření Parkinsonovy choroby u laboratorních zvířat. Existuje nějaký způsob, jak tento proces zastavit? No, zatím neexistují žádné léky, které by mohly tomuto hromadění proteinů zabránit. A co flavonoidní fytonutrienty, přírodní sloučeniny, které se nacházejí v některých druzích ovoce a zeleniny? Sulforafan dokáže překonat bariéru oddělující mozek od cévního systému a může mít neuroprotektivní účinky. Bylo testováno 48 různých rostlinných sloučenin, aby zjistilo, zda některá z nich může zastavit shlukování proteinů synukleinu do malých vláken, která blokují buňky. A byla nalezena řada flavonoidů, které nejenže mohou zabránit tvorbě této pavučině podobné formaci synukleinových vláken, ale některé z nich ji dokonce mohou rozbít. Ukázalo se, že se flavonoidy mohou skutečně vázat na synukleinové proteiny a stabilizovat je. Zde jsou zdravé mozkové buňky; šipky směřují k neuritům, výběžkům, které nervové buňky používají ke vzájemné komunikaci. Tady jsou poté, co byly vystaveny působení pesticidu. Buňka je poškozena, tyto malé výběžky se stahují. Ale pokud do nervových buněk nejprve vpravíte extrakt z borůvek, vypadá to, že je nervová buňka schopna lépe odolat účinkům pesticidů. Takže to znamená, že flavonoidy v naší stravě mohou tak řečeno bojovat proti Parkinsonově chorobě. A zdravá strava může být účinná nejen při prevenci, ale dokonce i při léčbě této poruchy. Ale tohle byly všechno pokusy v Petriho miskách v laboratoři. Existují nějaké důkazy, že lidé, kteří JEDÍ bobulové plody, jsou chráněni před Parkinsonovou chorobou? Už před dlouhou dobou byla publikována studie, která naznačila, že konzumace jahod a borůvek má ochranné účinky, ale byla to jen malá studie a výsledky nebyly statisticky významné. Což je důvod, proč jsem se o ní nikdy dříve nezmínil. Ale to bylo to nejlepší, co jsme měli k dispozici… Tedy až do této chvíle. U těch, kteří přijímali stravou nejrůznější fytonutrienty, byl méně pravděpodobný výskyt Parkinsonovy nemoci. Konkrétně vyšší příjem bobulovin byl spojen s výrazně nižšími rizikem. Článek, který vyšel v rámci kampaně „Jablko denně pro prevenci Parkinsonovy choroby“, dospěl k závěru, že je zapotřebí více výzkumů, ale do té doby by jablko mohlo být dobrým nápadem. Samozřejmě, že to přicházelo od muže. Zdálo se, že jablka chrání proti Parkinsonově chorobě muže, ale ne ženy. Nicméně, jak pro muže, tak pro ženy byly, jak se zdálo, prospěšné bobuloviny. Neměli bychom však asi servírovat bobuloviny se smetanou; mléko a mléčné výrobky mohou být totiž kontaminovány stejným druhem reziduí neurotoxických pesticidů, které byly nalezena v mozcích obětí Parkinsonovy nemoci.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image thanks to DGlodowska via Pixabay.

Alzheimerova choroba / antioxidanty / bobuloviny / borůvky / dehydratace / flavonoidy / fytonutrienty / jablko / jahody / mléko / nemoc šílených krav / neurotoxiny / onemocnění mozku / Parkinsonova choroba / pesticidy / poškození DNA / prionová onemocnění / voda / vyprazdňování střev / zácpa / zdravá žena / zdravé nervy / zdravý mozek / zdravý muž