Cibule a rajčata v testu na osteoporózu

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Cibule a rajčata v testu na osteoporózu

Kromě antioxidačních, protizánětlivých a zásadotvorných vlastností ovoce a zeleniny obecně, existují další výhody, které mohou naše kosti získat z konkrétních produktů?

29. 7. 2024

Sdílet toto video

Krmením potkanů mnoha různými potravinami vědci zjistili, že ovoce, které nejlépe pomáhá uchovávat kosti, byly sušené švestky. A nejlepší zeleninou byla cibule. O sušených švestkách už video máme. Co ty cibule? Stát se zřejmě nejvyšší spotřebou cibule na obyvatele na světě je Turecko. Taktéž má jeden z nejnižších výskytů osteoporotických zlomenin kostí. Turecko má čtyřikrát vyšší příjem cibule na obyvatele než USA a čtyřikrát nižší výskyt zlomenin kyčle. Nemůže to být jen náhoda? Potíž se snahou korelovat mezi sebou různé státy tkví v tom, že nevíme, zda lidé z těchto zemí skutečně konzumující cibule jsou ti stejní, kterým se vyhýbají zlomeniny. V roce 2017 byla vydána prospektivní studie, ve které příjem ovoce a zeleniny vědci sledovali u cca 1 500 starších žen téměř 15 let. A ze všech typů zeleniny byl právě příjem cibulovité zeleniny, jako je cibule, pórek a česnek, nejsilněji spojen s nižším rizikem zlomenin kostí. Ve studii na běloškách starších 50 let měly ženy konzumující každý den cibuli celkovou minerální hustotu kostí o 5 % vyšší, než ženy, které ji skoro nejedly. Nemusí se to zdát jako mnoho, ale teoreticky se to může projevit jako snížení rizika zlomeniny kyčle o více než 20 %. A proč zrovna cibule? Možná kvercetin? Cibule jsou jedním z nejkoncentrovanějších zdrojů této fytoživiny, která dokáže stimulovat aktivitu buněk stavících kosti. Alespoň v Petriho misce. Také jde o silný inhibitor nových kosti požírajících buněk. Nebo jsou za tím fruktany, prebiotická vláknina obsažená v cibulích? Pokusná infuze zavedená do konečníku obsahovala mastné kyseliny s krátkým řetězcem vytvořené prospěšnou střevní mikroflórou živenou vlákninou. Ukázalo se, že dochází ke stimulaci vstřebávání vápníku až do té míry, že dospívající randomizováni k typu vlákniny obsaženému v cibuli, v množství jedné cibule denně po celý rok, měli značně zvýšenou minerální hustotu kostí oproti placebo skupině. Ve studii o zachování kostí na hlodavcích řada koření překonala sušené švestky a cibule, na vrcholu se ocitla další cibulovitá zelenina, česnek. A v prospektivní studii na lidech brukvovitá zelenina jako brokolice skončila hned na druhém místě za cibulovitými. Ačkoliv máme určité důkazy z Petriho misky podporující možné přínosy pro kosti také u sulforafanu obsaženém v brukvovité zelenině, kde potlačuje tvorbu kosti požírajících buněk a zjevně také chrání zdraví kostí u myší, tak důvodem, proč jsem vyzdvihl zrovna cibule, je to, že jde o jeden z pouhých dvou druhů, které byly skutečně otestovány i v klinických studiích. Ale jak vytvořit placebo cibuli pro kontrolní skupinu? Skupina inovativních čínských vědců na to šla tak, že lidem podali cibulovou šťávu nebo falešnou cibulovou šťávu. Nevím, co z toho zní hůř, ale pro vědu uděláme cokoliv! Lidé randomizovaní do skutečné cibulové skupiny pocítili zlepšení v ukazateli ztráty kostí oproti placebu. Studie však netrvala dost dlouho na to, abychom mohli pozorovat nějaké hmatatelné přínosy na kostech. Ovšem klinická studie s tou druhou zeleninou to dokázala. Příběh s rajčetem začíná stejně jako s cibulí. Máme epidemiologickou podporu. Ve studii Framingham Osteoporosis Study byl vyšší příjem lykopenu, červeného barviva z rajčat, spojen s ochranou před ztrátou kostní hmoty u starších mužů a žen během čtyřleté periody. Taktéž ochrana před zlomeninami kyčle v 17letém období. Mohlo by to snad vysvětlit, proč studie ukazují, že zvýšené dodržování jídelníčku středomořského typu bývá spojeno s asi o 20 % nižším rizikem zlomenin kyčle? Pak tu máme laboratorní důkazy. Lykopen potlačuje ztrátu kostí v Petriho misce a uchovává kostní hmotu u potkanů. Nicméně i výtažek ze zeleného rajčete to svede. Ten je zase bohatší na látky jako tomatin, na lykopen moc ne. Možná mají rajčata hned několik ochranných látek. V každém případě zkusme lidem podávat výrobky z rajčat a uvidíme, co se stane! Postmenopauzální ženy, randomizované k lykopenu v podobě 1 a 1/3 šálku obyčejné rajčatové šťávy každý den, pocítily značnou redukci ukazatele kostní ztráty už ve druhém měsíci. Přesný opak byl vidět už po měsíci ve skupině s omezenou konzumací lykopenu - žádná rajčata, vodní meloun nebo další červené ovoce, jako červené grepy. Naznačuje nám to, že pravidelný příjem ze stravy má ochranné účinky. Projeví se to však jako uchovávání značně více kostí v čase? Postmenopauzální ženy, které dostávaly asi dvě třetiny šálku rajčatové šťávy denně po tři měsíce, utrpěly významně menší úbytek kostí, než ženy stejného věku, které šťávu nekonzumovaly. Vypadá to však, že účastnice nebyly roztříděny náhodně, což může zkreslit výsledky. Měli bychom se tedy vyloženě snažit zahrnout konkrétní ovoce a zeleninu do naší stravy? Obyčejně bychom mohli jenom říci, že to nemůže ublížit, tak klidně. Skupina novozélandských výzkumníků se však rozhodla získat odpověď randomizovanou kontrolovanou studií. Vyvinuli speciální dietu Scarborough Fair Diet pojmenovanou po přítomnosti údajně kosti chránících bylinkách petrželce, šalvěji, rozmarýnu a tymiánu, jak se zpívá v písni zpopularizované Simonem a Garfunkelem. Strava zahrnovala sušené švestky, cibule a rajčata. Porovnali tuto stravu se stravou podobně nabitou, s devíti a více porcemi ovoce a zeleniny, ale s druhy, u kterých nečekali zvláštní účinky na kostru. Ukazatele změny kostní tkáně byly měřeny po třech měsících a speciálně navržená strava obsahující kosti chránící plodiny si nevedla významně lépe než strava nabitá plodinami bez těchto účinků na kosti nebo strava s pouhými šesti porcemi ovoce a zeleniny denně. Naznačuje nám to, že bychom se měli zaměřit na co největší příjem ovoce a zeleniny všech možných druhů.

© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org