Fungují zákroky se srdečním stentem na bolesti na hrudi při angině pectoris?

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Fungují zákroky se srdečním stentem na bolesti na hrudi při angině pectoris?

Studie falešných operací dokazují, že zákroky, jako jsou neakutní stenty, nepřinášejí milionům pacientů žádný přínos při bolestech anginy pectoris, ale pouze rizika.

20. 10. 2021

Sdílet toto video

Angioplastika a stenty pro neakutní onemocnění koronárních tepen jsou jedním z nejčastějších invazivních zákroků prováděných ve Spojených státech. Ačkoli se zdálo, že u stabilních pacientů s ischemickou chorobou srdeční přináší okamžitou úlevu od bolestí na hrudi při angině pectoris, ve skutečnosti se neprojevuje nižším rizikem srdečního infarktu nebo úmrtí. Je to proto, že aterosklerotické pláty, které zužují průtok krve, nebývají ty, které prasknou a zabijí vás. Ale co, kontrola symptomů je důležitá - to je velká část toho, co v medicíně děláme. Ale kardiologie má špatné výsledky, pokud jde o provádění zákroků, které ve skutečnosti nakonec vůbec nepomáhají. Příklad: podvaz vnitřní mamární tepny. I když to z anatomického hlediska nedávalo moc smysl, proč by podvázání tepen na hrudní stěně a na prsou mělo nějak zlepšit prokrvení koronárních tepen, fungovalo to jako kouzlo. Okamžité zlepšení u 95 procent ze stovek pacientů. Mohl to být jen nějaký promyšlený placebo efekt a řezali do lidí zbytečně? Existuje jen jeden způsob, jak to zjistit. Do lidí se řeže zbytečně. Náhodně rozdělili lidi na skutečnou operaci nebo na falešnou operaci, při které vás rozříznou a dostanou se k poslednímu kroku, ale ve skutečnosti ty tepny nezavážou. A ... pacienti, kteří podstoupili falešnou operaci, pocítili stejnou úlevu. Podívejte se na posudky. „Okamžitě jsem se cítil lépe.“ „ ...o 95 procent lépe.“ „Žádné potíže s hrudníkem ani při cvičení.“ „ ... jsem vyléčen!“ A to jsou všechno lidé, kteří podstoupili fingovanou operaci. Takže to byl jen extravagantní placebo efekt. Přemýšlejte o tom. Nějaký vyděšený, špatně informovaný člověk s bolestmi na hrudi při angině pectoris, který se svíjí stále pevněji a citlivěji na každý záchvěv nepříjemných pocitů na hrudi, který pak přijde do prostředí skvělého lékařského centra a silné, pozitivní, paternalistické osobnosti a slyší, jak to bude skvělé, projde celou operací a odchází jako nový člověk se svou značkovou jizvou. Jeden fiktivní pacient byl však skutečně vyléčen. „Pacient je optimistický a říká, že se cítí mnohem lépe.“ Poznámka z ordinace následujícího dne: Pacient zemřel. Takže už žádná bolest na hrudi! To se dělo stále dokola. Mám nápad! Co kdybychom vypálili do srdečního svalu díry laserem a vytvořili tak kanálky pro průtok krve? Fungovalo to skvěle, dokud se neprokázalo, že to vůbec nefunguje. Přerušení nervů k ledvinám bylo vyhlášeno jako lék na těžko léčitelný vysoký krevní tlak, dokud se neprokázalo, že samotný zákrok je falešný. Nutnost placebem kontrolovaných studií byla v kardiologii několikrát znovuobjevena, obvykle ke značnému překvapení. Než byly vyvráceny, často se léčba považuje za natolik prospěšnou, že se placebem kontrolovaná studie považuje za zbytečnou a možná i neetickou. Tak tomu bylo v případě stentů. Ročně se provedou statisíce angioplastik a stentů, ale placebem kontrolované studie se nikdy neprováděly. Proč? Protože kardiologové si byli tak nepochybně jisti, že to funguje, že by bylo neetické provádět falešný zákrok, aby se prokázalo něco, o čem už víme, že je pravda. Když pacienti vědí, že jim byl voperován stent, je u nich zřejmé snížení anginy pectoris a zlepšení kvality života. Ale co když si toho nebyli vědomi? Fungovalo by to i tak? Vstupte do studie ORBITA. Koneckonců, léky proti angině pectoris jsou brány vážně pouze tehdy, pokud existuje zaslepený důkaz o zmírnění symptomů oproti placebo pilulce; tak proč nestavět stenty proti placebo proceduře. V obou skupinách lékaři provlékli katétr tříslem nebo zápěstím pacienta a pod rentgenovou kontrolou se dostali až k ucpané tepně a pak buď zavedli stent, nebo katétr jen vytáhli zpět. Problémy měli i s financováním studie. Bylo jim řečeno, že odpověď na tuto otázku už známe - stenty samozřejmě fungují - a to si mysleli i sami výzkumníci. Sami byli intervenčními kardiology. Chtěli to jen dokázat. Páni, jak byli překvapeni. Dokonce ani u pacientů se závažným zúžením koronárních tepen neprodloužila angioplastika a stenty dobu cvičení více než falešný postup. „Neuvěřitelné“, zněl titulek New York Times s poznámkou, že výsledky „ohromily přední kardiology tím, že odporují desítkám let klinických zkušeností“. V reakci na ohlasy vědci napsali, že soucítí s šokem a nedůvěrou všech. Ano, mohli jsme se to pokusit nějak překroutit, ale oni měli povinnost zachovat vědeckou integritu. Zatímco někteří je chválili za to, že zpochybnili stávající dogma kolem postupu, který se stal tak rutinním, zakořeněným a výnosným, jiní zpochybňovali jejich etiku. Vždyť čtyři pacienti v placebové skupině měli komplikace způsobené zavedením vodicího drátu a vyžadovali nouzová opatření k utěsnění trhliny, kterou v tepně vytvořili. Ve skupině s placebem došlo také ke třem závažným krvácivým příhodám, takže trpěli riziky, aniž by měli šanci na přínos. Ale „pokud jde o důkaz rizik falešných kontrolovaných studií, ukazuje to přesně to, čemu jsou pacienti běžně vystavováni“ zbytečně. Těch několik málo komplikací ve studii je trpasličí ve srovnání s tisíci, které byly v průběhu let při zákroku zabity nebo zmrzačeny. Chcete neetické? Co takhle skutečnost, že invazivní zákrok byl proveden na milionech lidí ještě předtím, než byl skutečně vyzkoušen? Možná bychom měli za větší nespravedlnost považovat absenci, nikoliv přítomnost falešných kontrolních studií. Když byl bývalý komisař FDA na zasedání Americké kardiologické asociace dotázán, zda by měly být při schvalování všech přístrojů vyžadovány fiktivní kontroly, odpověděl: „Chcete znát pravdu, nebo ne?“.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org