Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Fytáty v prevenci osteoporózy
Ženy konzumující nejvíce potravin bohatých na fytáty (celozrnné potraviny, luštěniny a ořech) zjevně mají lepší minerální hustotu kostí.
„Zdravotnické orgány z celého světa nám bez výjimky doporučují zvýšit konzumaci celozrnných obilovin a luštěnin: fazolí, hrachu, cizrny a čočky, abychom podpořili své zdraví.“ Jenže co fytáty?
Fytát je přirozeně se vyskytující sloučenina přítomná ve všech rostlinných semenech. Z botanického hlediska to znamená, že je ve všech luštěninách, listové zelenině, ořeších a semínkách. Po desetiletí byl fytát očerňován, jelikož se mělo za to, že zabraňuje vstřebávání minerálů. To je ostatně důvod, proč někdy slýcháváme, že bychom měli opražit, naklíčit, nebo namočit ořechy před konzumací – abychom se zbavili fytátů. Údajně z nich pak budeme moci vstřebat více minerálů, například vápníku.
Obavy, že fytáty škodí našim kostem, pramení z řady pokusů provedených na štěňatech. Výsledky byly zveřejněny v roce 1949 a naznačovaly, že vysoký příjem fytátů ze stravy změkčuje a odvápňuje kosti. Následné studie na potkanech, krmených denně dávkou fytátů, jakou bychom nalezli v deseti bochnících chleba, potvrdily zařazení fytátů mezi takzvané „antinutriční látky.“ Nicméně ve světle novějších důkazů ze studií provedených na lidech prodělala pověst fytátů značnou proměnu.
Pokud účastníkům nasadíte stravu s vysokým obsahem fytátů a měříte jejich vápníkovou rovnováhu, zjistíte, že jejich těla si časem na vysoký příjem fytátů zvyknou a vše funguje správně. Tato studie však byla provedena pouze na třech lidech. Byl jsem proto rád za zveřejnění této studie, která si položila jednoduchou otázku: „Mají lidé, kteří se vyhýbají potravinám s vysokým obsahem fytátů, tedy luštěninám, ořechům a celozrnným obilovinám, vyšší minerální hustotu kostí?“ Nemají! Ve skutečnosti je to naopak. Ti, kteří konzumovali více potravin s vysokým obsahem fytátů, měli silnější kosti, což bylo doloženo změřením hustoty kostí v patě, páteři a kyčli. Vědci dospěli k závěru, že „fytát z potravy má příznivé účinky proti osteoporóze a nízká konzumace fytátů může být proto považována za rizikový faktor osteoporózy.“ To je v souladu s dalšími zprávami o fytátu, které říkají, že může zabránit rozpouštění kostí. Účinkuje podobně jako léky proti osteoporóze, jakým je například Fosamax.
Následná studie zjistila totéž: vyšší minerální hustota kostí u lidí, kteří ze stravy přijímali nejvíce fytátů. Toto je však nejpřesvědčivější dosud provedená studie, ve které skutečně měřili množství fytátů proudící v tělech žen a sledovali vývoj jejich kostní hmoty po delší dobu Ženy s nejvyššími hladinami fytátů měly nejnižší ztráty kostní hmoty v páteři i kyčli.
Není tedy žádným překvapením, že ženy konzumující nejvíce fytátů měly výrazně nižší riziko vzniku zlomenin a zejména pak nižší riziko zlomeniny kyčle. Zčásti je tomu tak proto, že fytáty pomáhají zabraňovat vzniku buněk odbourávajících kostní tkáň a také jim v této činnosti brání. Zde můžete vidět, o kolik více kostní hmoty je odbouráno vlevo, ve skupině s nízkým příjmem fytátů.
Lék Fosamax sice může mít podobný příznivý účinek, ale fytáty nemají vedlejší účinky spojené s touto skupinou léčiv nazývaných bisfosfonáty. Jejich nežádoucí účinky zahrnují například osteonekrózu.
Existuje vzácný vedlejší účinek této třídy léků, který se nazývá osteonekróza čelisti. A přitom jediným důvodem, proč lidé tyto léky užívají, je snaha své kosti chránit. Nicméně když tyto léky užíváte, riskujete, že vám kosti uhnijí.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- A. M. Eckardt, J. Lemound, D. Lindhorst, M. Rana, N. C. Gellrich. Surgical management of bisphosphonate-related osteonecrosis of the jaw in oncologic patients: a challenging problem. Anticancer Res. 2011 31(6):2313-2318.
- R. Greiner, U. Konietzny, K. D. Jany. Phytate-an undesirable constituent of plant-based foods? Journal fur Ernahrungsmedizin 2006 8(3):18 - 28.
- A. P. Rickard, M. D. Chatfield, R. E. Conway, A. M. Stephen, J. J. Powell. An algorithm to assess intestinal iron availability for use in dietary surveys. Br. J. Nutr. 2009 102(11):1678 - 1685.
- M. del Mar Arriero, J. M. Ramis, J. Perelló, M. Monjo. Inositol hexakisphosphate inhibits osteoclastogenesis on RAW 264.7 Cells and human primary osteoclasts. PLoS ONE 2012 7(8):e43187.
- B. Venn, F. Thies, C. O'Neil. Whole grains, legumes, and health. J Nutr Metab 2012:903767.
- Q. Xu, A. G. Kanthasamy, M. B. Reddy. Neuroprotective effect of the natural iron chelator, phytic acid in a cell culture model of Parkinson's disease. Toxicology 2008 245(1 - 2):101 - 108.
- A. A. López-González, F. Grases, N. Monroy, B. Marí, M. T. Vicente-Herrero, F. Tur, J. Perelló. Protective effect of myo-inositol hexaphosphate (phytate) on bone mass loss in postmenopausal women. Eur J Nutr 2013 52(2):717 - 726.
- A. A. López-González, F. Grases, P. Roca, B. Mari, M. T. Vicente-Herrero, A. Costa-Bauzá. Phytate (myo-inositol hexaphosphate) and risk factors for osteoporosis. J Med Food. 2008 11(4):747 - 752.
- G. Urbano, M. Lopez-Jurado, P. Aranda, C. Vidal-Valverde, E. Tenorio, J. Porres. The role of phytic acid in legumes: antinutrient or beneficial function? J Physiol Biochem. 2000 56(3):283 - 294.
- N. T. Davies. Anti-nutrient factors affecting mineral utilization. Proc Nutr Soc. 1979 38(1):121 - 128.
- S. Khosla, D. Burr, J. Cauley, D. W. Dempster, P. R. Ebeling, D. Felsenberg, R. F. Gagel, V. Gilsanz, T. Guise, S. Koka, L. K. McCauley, J. McGowan, M. D. McKee, S. Mohla, D. G. Pendrys, L. G. Raisz, S. L. Ruggiero, D. M. Shafer, L. Shum, S. L. Silverman, C. H. Van Poznak, N. Watts, S.-B. Woo, E. Shane. Bisphosphonate-associated osteonecrosis of the jaw: report of a task force of the American Society for Bone and Mineral Research. J. Bone Miner. Res. 2007 22(10):1479 - 1491.
- U. Schlemmer, W. Frolich, R. M. Prieto, F. Grases. Phytate in foods and significance for humans: Food sources, intake, processing, bioavailability, protective role and analysis. Mol Nutr Food Res. 2009 53(Suppl 2):S330 - S375.
- D. Siegenberg, R. D. Baynes, T. H. Bothwell, B. J. Macfarlane, R. D. Lamparelli, N. G. Car, P. MacPhail, U. Schmidt, A. Tal, F. Mayet. Ascorbic acid prevents the dose-dependent inhibitory effects of polyphenols and phytates on nonheme-iron absorption. Am. J. Clin. Nutr. 1991 53(2):537 - 541.
- E. Mellanby. The rickets-producing and anti-calcifying action of phytate. J. Physiol. 1949 109(3 - 4):488 - 533.
- H. W. Kaufman, I. Kleinberg. Effect of pH on calcium binding by phytic acid and its inositol phosphoric acid derivatives and on the solubility of their calcium salts. Arch. Oral Biol. 1971 16(4):445 - 460.
- B Harland, E. R. Morris. Phytate: A good or a bad food component? Nutr Res. 1995 15(5):733-754.
- A. R. P. Walker, F. W. Fox, J. T. Irving. Studies in human mineral metabolism; the effect of bread rich in phytate phosphorus on the metabolism of certain mineral salts with special reference to calcium. Biochem. J 1948 42(3):452 - 462.
- W. A. House, R. M. Welch, D. R. Van Campen. Effect of phytic acid on the absorption, distribution, and endogenous excretion of zinc in rats. J. Nutr. 1982 112(5):941 - 953.
- A. A. Lopez-Gonzalez, F. Grases, J. Perello, F. Tur, A. Costa-Bauza, N. Monroy, B. Mari, T. Vicente-Herrero. Phytate levels and bone parameters: A retrospective pilot clinical trial. Front Biosci (Elite Ed) 2010 2:1093 - 1098.
Images thanks to Cookbookman17 via flickr, and John W. Hellstein, University of Iowa College of Dentistry and Hardin MD, University of Iowa. Thanks to Ellen Reid for her image-finding expertise, and Jeff Thomas for his Keynote help.