Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Hispánský paradox: Proč žijí Latinoameričané déle?
Američané hispánského původu obvykle žijí nejdéle, a to i navzdory tomu, že jsou v průměru méně vzdělaní, chudší a mají horší přístup ke zdravotní péči.
Hispánci žijící ve Spojených státech jsou méně vzdělaní, jsou chudší a mají horší přístup ke zdravotní péči. Jsou prezentováni jako naprosté paradigma rozdílů ve zdravotní péči. Nejvyšší míra osob bez zdravotního pojištění, nejnižší míry preventivních prohlídek a poradenství v oblasti zdraví, nejnižší množství kontrol krevního tlaku, kontrol cukru v krvi a další měřítka nedostatečné kvality zdravotní péče. Hispánci žijící v USA musí mít asi dost neutěšené statistiky veřejného zdraví, že?
Podle posledních celonárodních údajů, byla průměrná délka života bílých mužů a žen 76 a 81 let. Životy černošské populace jsou o dva roky kratší. Jak jsou na tom Hispánci?
Je překvapivé, že všechny porazili! Hispánci žijí nejdéle. Říká se tomu hispánský paradox. Hispánci mají o 24 % nižší riziko předčasné smrti a nižší riziko devíti z hlavních patnácti příčin úmrtí, zejména méně rakoviny a srdečních onemocnění. To bylo poprvé zaznamenáno před 30 lety, ale pochopitelně se to setkalo s velkou kritikou. Možná byla data nespolehlivá? Ne, to se nezdálo. Možná migrují pouze nejzdravější lidé? Ukázalo se, že opak může být pravdou.
Pak je tady vždy teorie tzv. lososích tendencí, která přichází s tím, že se možná Latinoameričané vracejí do své vlasti zemřít, a tak se nezapočítávají do našich statistik úmrtí. Ale ani tato teorie neuspěla. Systematické studie potvrdily existenci tohoto hispánského paradoxu, a tak máme silné důkazy, které je na čase přijmout a zeptat se: „No, počkejte chvíli! Proč žijí tak dlouho?“ A zjistit příčinu.
Samotná existence hispánského paradoxu by mohla představovat velkou příležitost k identifikaci faktorů, které chrání před kardiovaskulárními onemocněními a možnost uplatnit je na zbytek populace. Koneckonců, to, co se děje, je dost silné, aby tím byly překonány znevýhodňující účinky chudoby, jazykové bariéry, nízké úrovně vzdělání, zdravotní negramotnosti, nízké kvality zdravotní péče a absence pojištění.
Před tím, než naše naděje příliš vzrostou, zeptejme se: Třeba je to jen genetika? Ne, protože když se Hispánci, kteří se narodili v cizině, kulturně začlení do Spojených států a přijmou také americký způsob života, jejich míra úmrtnosti stoupá. Takže, jakým pozitivním zdravotním návykům můžeme přičíst hispánskou dlouhověkost? Možná mají více pohybu? Ne, Hispánci mají evidentně ještě více sedavý způsob života. Hispánci méně kouří, paradox však přetrvává i po zohlednění této skutečnosti. Možná je to jejich strava. Jak se začlení, začnou jíst více zpracovaných potravin, potravin živočišného původu a méně potravin rostlinného původu a zejména jedné – fazolí. Možná důvod, proč Hispánci žijí déle, je ten, že jedí více luštěnin.
Ačkoli Hispánci představují jen asi 10 % populace, zkonzumují třetinu luštěnin ve Spojených státech. Individuálně pak jedí 4krát až 5krát více luštěnin na hlavu, což je pár kilo měsíčně, na rozdíl od několika kil ročně… A to může pomoci vysvětlit hispánský paradox, protože luštěniny, fazole, hrách, cizrna a čočka snižují systemický zánět. To je mechanismus, který vědci navrhují, pokud jde o zdraví plic.
Zatímco kouření a znečištění ovzduší způsobují zánět plic, což zvyšuje riziko emfyzému a rakoviny plic, když jíme luštěniny, hodné bakterie v našich střevech zpracují vlákninu a odolný škrob a vytvoří mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které jsou vstřebány zpět do našeho organismu a zmenšují systemický zánět. Ten nejenže poukazuje na vývoj rakoviny plic, ale také dalších typů rakoviny v celém těle.
Zde jsou údaje o plicích Hispánců (červená barva) s nižšími úrovněmi COPD a rakoviny plic, a také mají tendenci mít nižší výskyt rakoviny močového měchýře, rakoviny krku, kolorektálního karcinomu, a to jak u mužů, tak i u žen. Tento celý koncept systemického zánětu je také podporován skutečností, že když Hispánci dostanou rakovinu plic rakovinu tlustého střeva nebo rakovinu prsu, mají vyšší míru přežití. Možná je to stejné i u srdečních záchvatů a přežití mrtvice. Snížení zánětu v celém těle může být důležité jak pro prevenci, tak pro přežití.
Američané asijského původu (zde v zelené) požívají také jistou ochranu, což může být proto, že rovněž jedí více luštěnin, a to ve formě tofu a dalších sójových potravin. Příjem sóji bývá spojován jak s prevencí rakoviny plic, tak i s jejím přežitím. Hispánci také jedí více kukuřice, rajčat a chilli papriček. Čtvrtina stravy v Mexiku je tvořena kukuřičnými tortillami, a mexičtí Američané narození v Mexiku, a mexičtí Američané narození v USA je i nadále jedí více než zbytek populace. Při pohledu na množství případů rakoviny na celém světě, to není jen konzumace luštěnin, co se pojí s nižším výskytem rakoviny tlustého střeva, prsu a prostaty. Také konzumace rýže a kukuřice se jeví jako ochranný faktor.
Samozřejmě, že od vzniku NAFTA se mexický jídelníček změnil. Je v něm dnes více limonád, zpracovaných potravin a potravin živočišného původu. Jejich výskyt obezity už rychle dohání ten náš. V USA jedí Hispánci více ovoce a zeleniny než jiné skupiny obyvatel, šest nebo sedm porcí denně, přesto však nedosahují doporučeného minima devíti porcí denně. Takže jejich stravování zaznamenalo určité zlepšení.
Ano, Hispánci mohou mít pouhou polovinu případů úmrtí na srdeční choroby, ale je to stále první příčina úmrtí mezi Hispánci. Proto by současné výsledky neměly být špatně interpretovány tak, že kardiovaskulární onemocnění je u Hispánců vzácné. Takže v ideálním případě by jedli ještě další potraviny rostlinného původu.
Ale jedna věc, kterou si můžeme z této hispánské záležitosti odnést, je to, že spolu s přeorientováním se na stravu, která je více rostlinného původu, mohou být luštěniny obecně mocným nástrojem při prevenci a léčbě chronických onemocnění.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- F Lopez-Jimenez, C J Lavie. Hispanics and cardiovascular health and the "Hispanic Paradox": what is known and what needs to be discovered? Prog Cardiovasc Dis. 2014 Nov-Dec;57(3):227-9.
- [No authors listed] Research in kidney disease: an acute and chronic history. Lancet. 2015 May 16;385(9981):1918.
- J Medina-Inojosa, N Jean, M Cortes-Bergoderi, F Lopez-Jimenez. The Hispanic paradox in cardiovascular disease and total mortality. Prog Cardiovasc Dis. 2014 Nov-Dec;57(3):286-92.
- M Cortes-Bergoderi, K Goel, M H Murad, T Allison, V K Somers, P J Erwin, O Sochor, F Lopez-Jimenez. Cardiovascular mortality in Hispanics compared to non-Hispanic whites: a systematic review and meta-analysis of the Hispanic paradox. Eur J Intern Med. 2013 Dec;24(8):791-9.
- R P Young, R J Hopkins. A review of the Hispanic paradox: time to spill the beans? Eur Respir Rev. 2014 Dec;23(134):439-49.
- J M Ruiz, P Steffen, T B Smith. Hispanic mortality paradox: a systematic review and meta-analysis of the longitudinal literature. Am J Public Health. 2013 Mar;103(3):e52-60.
- J T Lariscy, R A Hummer, M D Hayward. Hispanic older adult mortality in the United States: new estimates and an assessment of factors shaping the Hispanic paradox. Demography. 2015 Feb;52(1):1-14.
- G Yang, X O Shu, H L Li, W H Chow, W Wen, Y B Xiang, X Zhang, H Cai, B T Ji, Y T Gao, W Zheng. Prediagnosis soy food consumption and lung cancer survival in women. J Clin Oncol. 2013 Apr 20;31(12):1548-53.
- K S Markides, J Coreil. The health of Hispanics in the southwestern United States: an epidemiologic paradox. Public Health Rep. 1986 May-Jun;101(3):253-65.
- G Yang, X O Shu, W H Chow, X Zhang, H L Li, B T Ji, H Cai, S Wu, Y T Gao, W Zheng. Soy food intake and risk of lung cancer: evidence from the Shanghai Women's Health Study and a meta-analysis. Am J Epidemiol. 2012 Nov 15;176(10):846-55.
- A M Miniño. Death in the United States, 2011. NCHS Data Brief. 2013 Mar;(115):1-8.
- K D Kochanek, S L Murphy, J Xu, E Arias. Mortality in the United States, 2013. NCHS Data Brief. 2014 Dec;(178):1-8.
- G X Ayala, B Baquero, S Klinger. A systematic review of the relationship between acculturation and diet among Latinos in the United States: implications for future research. J Am Diet Assoc. 2008 Aug;108(8):1330-44.
- U Colón-Ramos, F E Thompson, A L Yaroch, R P Moser, T S McNeel, K W Dodd, A A Atienza, S B Sugerman, L Nebeling. Differences in fruit and vegetable intake among Hispanic subgroups in California: results from the 2005 California Health Interview Survey. J Am Diet Assoc. 2009 Nov;109(11):1878-85.
- J W Anderson, B M Smith, C S Washnock. Cardiovascular and renal benefits of dry bean and soybean intake. Am J Clin Nutr. 1999 Sep;70(3 Suppl):464S-474S.
- G Lucier, B-H Lin, J Allshouse, L Scott Kantor. Factors Affecting Dry Bean Consumption in the United States.
- C Batis, L Hernandez-Barrera, S Barquera, J A Rivera, B M Popkin. Food acculturation drives dietary differences among Mexicans, Mexican Americans, and Non-Hispanic Whites. J Nutr. 2011 Oct;141(10):1898-906.
- C A Reyes-Ortiz, H Ju, K Eschbach, Y F Kuo, J S Goodwin. Neighbourhood ethnic composition and diet among Mexican-Americans. Public Health Nutr. 2009 Dec;12(12):2293-301.
- P Correa. Epidemiological correlations between diet and cancer frequency. Cancer Res. 1981 Sep;41(9 Pt 2):3685-90.
- S E Clark, C Hawkes, S M Murphy, K A Hansen-Kuhn, D Wallinga. Exporting obesity: US farm and trade policy and the transformation of the Mexican consumer food environment. Int J Occup Environ Health. 2012 Jan-Mar;18(1):53-65.
- N Schneiderman, D A Chirinos, M L Avilés-Santa, G Heiss. Challenges in preventing heart disease in hispanics: early lessons learned from the Hispanic Community Health Study/Study of Latinos (HCHS/SOL). Prog Cardiovasc Dis. 2014 Nov-Dec;57(3):253-61.
Image thanks to Robert Judge via flickr.
Nejnovější videa
Zpomaluje zvýšení příjmu bílkovin úbytek svalové hmoty související s věkem?
Má astragalus přínos pro prodloužení života a boj s rakovinou?
Způsobuje hliník Alzheimerovu chorobu?
