Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Hnilobné proteiny a ‚toxifikující‘ enzymy
Některé střevní bakterie dokáží „retoxikovat“ karcinogeny, které vaše játra úspěšně detoxikovaly. Tyto bakterie však lze účinně potlačit jednoduchou úpravou jídelníčku.
Rakovina tlustého střeva je nejvražednějším typem rakoviny, ale v Africe existuje paradox. Tamější obyvatelé onemocní touto nemocí jen zřídka, dokonce i v moderní době, kdy už nejedí svou tradiční stravu, obsahující nezpracované potraviny. Nejedí už tedy hodně vlákniny a čerstvé ovoce a zeleninu, je proto pravděpodobné, že jejich nízká prevalence rakoviny tlustého střeva – 50krát nižší než naše – souvisí s jejich nízkým příjmem živočišných bílkovin a tuků, což jsem zkoumal již dříve. Ale proč by živočišné bílkoviny a tuky zvyšovaly riziko rakoviny?
Jak jsem poznamenal v jiném videu, když sníte například vejce, část bílkovin není strávena, není absorbována a končí v našem tlustém střevě, kde podstoupí proces zvaný zahnívání. Když se živočišná bílkovina rozkládá ve střevě, může to vést k produkci plynu ze zkažených vajec, sirovodíku, který kromě toho, že nepříjemně páchne, vede také ke vzniku změn, které zvyšují riziko rakoviny. Hnijící bílkoviny produkují také amoniak. Během života na standardní západní stravě mohou bakterie v našem tlustém střevě uvolnit takové množství amoniaku, který obsahují tisíce litrů Windexu. Při koncentracích, zjišťovaných každodenně uvnitř tlustého střeva při konzumaci běžné západní stravy, amoniak ničí buňky, mění syntézu DNA, podporuje množení buněk, může podpořit vznik virových infekcí, podporuje růst buněk rakoviny a prokazatelně zvyšuje nárůst sekundárních virových infekcí. A na vině jsou látky vznikající při trávení tuků a bílkovin.
Takže tím, že budete jíst hodně masa, můžete zdvojnásobit koncentraci amoniaku v tlustém střevě. Pokud však nasadíte lidem dietu založenou na potravinách rostlinného původu, aktivita enzymů vytvářejících amoniak během jediného týdne rapidně poklesne. Ovlivní to i další bakteriální enzymy. Vzpomínáte si, jak dokáží brokolice a jí příbuzné rostliny podpořit detoxikační enzymy v játrech? Tyto tzv. dvoufázové enzymy, UDP-glukuronosyltransferázy, detoxikují drogy a chemikálie tím, že na ně aplikují chemickou svěrací kazajku, zde zobrazeno červeně. Deaktivují vliv drogy GHB, nebo stáhnou z masa karcinogeny, jako je třeba benzopyren, a přemění je na neškodné dříve, než je pošlou zpátky do střev k likvidaci. Ale jestliže jej naše játra umí detoxikovat, proč je benzopyren obsažený v mase stále spojován s rakovinou konečníku?
Některé bakterie v našich střevech totiž obsahují opačný enzym, „toxifikační“ enzym, který odstraňuje chemickou svěrací kazajku a tak dovoluje karcinogenům, aby před tím, než opustí tělo, způsobily ještě trochu zmatku. Ale během jednoho týdne na stravě rostlinného původu můžeme tuto enzymovou aktivitu v našem tlustém střevě snížit asi o 30 %. Takhle to ale fungovalo při raw „extrémní“ veganské stravě. A co běžná vegetariánská strava? Ve srovnání s každodenní konzumací masa, ti, kteří konzumovali celý měsíc bezmasou stravu, zaznamenali pokles „toxifikační“ aktivity o 70 %, což může snížit množství karcinogenů v tlustém střevě. A u dlouhodobých vegetariánů se ukázal v porovnání s těmi, kteří konzumovali standardní americkou stravu, pouhý zlomek aktivity, která uvolňuje karcinogeny.
Takže tohle všechno může vysvětlit zvýšené riziko rakoviny ve Spojených státech. Vědci to však také testovali tím, že porovnali biopsie střevní výstelky Američanů a Afričanů, aby změřili proliferační hodnoty, tedy to, jak rychle se buňky dělí, což je ukazatelem zvýšeného rizika rakoviny a snížené šance na její přežití. Zjistili následující. Černé tečky označují proliferující buňky, které lze nalézt ve střevech bílých Američanů a Afroameričanů. V biopsiích obyvatel Afriky jich však bylo vidět jen pár. Dramaticky nižší míra proliferace. Celkově bylo vyšší riziko rakoviny tlustého střeva spojeno s vyšší konzumací živočišných produktů a s větším množstvím bakterií produkujících potenciálně toxické vodíkové a žlučové soli.
A zatímco byli zaměstnáni získáváním biopsií, vědci se trochu rozhlédli. Ze všech vzorků od africké populace zjistili jen v případě čtyř z nich problémy se střevy. Ale u 17 vzorků ze střev Afroameričanů a bílých Američanů zjistili 21 problémů: polypy, divertikulóza, spousta hemoroidů. Pozoruhodně nepoškozená střeva našich afrických dobrovolníků dále podporují náš dojem, že střeva Afričanů byla celkově mnohem zdravější než střeva Američanů.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- K Windey, V De Preter, K Verbeke. Relevance of protein fermentation to gut health. Mol Nutr Food Res. 2012 Jan;56(1):184-96.
- SJ O'Keefe, M Kidd, G Espitalier-Noel, P Owira. Rarity of colon cancer in Africans is associated with low animal product consumption, not fiber. Am J Gastroenterol. 1999 May;94(5):1373-80.
- SJ O'Keefe, D Chung, N Mahmoud, AR Sepulveda, M Manafe, J Arch, H Adada, T van der Merwe. Why do African Americans get more colon cancer than Native Africans? J Nutr. 2007 Jan;137(1 Suppl):175S-182S.
- P Evenepoel, D Claus, B Geypens, M Hiele, K Geboes, P Rutgeerts, Y Ghoos. Amount and fate of egg protein escaping assimilation in the small intestine of humans. Am J Physiol. 1999 Nov;277(5 Pt 1):G935-43.
- SJ O'Keefe, et al. Products of the colonic microbiota mediate the effects of diet on colon cancer risk. J Nutr. 2009 Nov;139(11):2044-8.
- JH Cummings, MJ Hill, ES Bone, WJ Branch, DJ Jenkins. The effect of meat protein and dietary fiber on colonic function and metabolism. II. Bacterial metabolites in feces and urine. Am J Clin Nutr. 1979 Oct;32(10):2094-101.
- WH Ling, O Hänninen. Shifting from a conventional diet to an uncooked vegan diet reversibly alters fecal hydrolytic activities in humans. J Nutr. 1992 Apr;122(4):924-30.
- BS Reddy, EL Wynder. Large-bowel carcinogenesis: fecal constituents of populations with diverse incidence rates of colon cancer. J Natl Cancer Inst. 1973 Jun;50(6):1437-42.
- BS Reddy, JH Weisburger, EL Wynder. Fecal bacterial beta-glucuronidase: control by diet. Science. 1974 Feb 1;183(4123):416-7.
- WJ Visek. Diet and cell growth modulation by ammonia. Am J Clin Nutr. 1978 Oct;31(10 Suppl):S216-S220.
- TR Tephly, B Burchell. UDP-glucuronosyltransferases: a family of detoxifying enzymes. Trends Pharmacol Sci. 1990 Jul;11(7):276-9.
- I Nymann Petersen, J Langgaard Kristensen, C Tortzen, T Breindahl, D Sejer Pedersen. Synthesis and stability study of a new major metabolite of γ-hydroxybutyric acid. Beilstein J Org Chem. 2013 Apr 2;9:641-6.
- PE Miller, P Lazarus, SM Lesko, AJ Cross, R Sinha, J Laio, J Zhu, G Harper, JE Muscat, TJ Hartman. Meat-related compounds and colorectal cancer risk by anatomical subsite. Nutr Cancer. 2013;65(2):202-26.
Images thanks to Macro Windex via Flickr.