Ačkoliv právě probíhá více než 400 klinických studií, stále nemáme specifickou a prokázanou léčbu COVID-19. Vznik vakcíny ani účinného antivirotika bychom neměli v nejbližší době očekávat. Přesto se na vývoji vakcíny proti COVID-19 usilovně pracuje. Jen pro představu, vývoj průměrné vakcíny trvá více než deset let a její průměrná míra selhání je 94 %.  Mnoho z vás se mě ptalo, co bych jim doporučil konzumovat, aby si tak posílili imunitní systém. „Jak nezemřít na infekci“ je koneckonců název kapitoly 5 z mé knihy Jak nezemřít. Navíc na internetu najdete více než 100 mých videí zabývajících se právě funkcí imunity - viz NutritionFacts.org. Máme také úžasné studie, například randomizovaná a dvojitě zaslepená studie ukazující, že konzumace brokolicových klíčků dokáže snížit virovou nálož při chřipce, zánět způsobený virem a posílit naši antivirovou aktivitu buněk přirozených zabijáků. A stačí jen sníst brokolicové klíčky! Jenže my nečelíme chřipce.  Rozhodně doporučuji všeobecné rozumné rady, jak během této krize zůstat v plném zdraví, které prosazují uznávané autority jako American College of Lifestyle Medicine. Mezi takové rady patří dopřát si dostatek spánku, 7-9 hodin, věnovat se pohybu, snížit stres a zůstat ve spojení, byť jen na dálku, s přáteli a rodinou. Také jíst zdravou stravu s převahou nezpracovaných rostlinných potravin. WHO souhlasí: ovoce, zelenina, luštěniny (fazole, hrách, cizrna, čočka), ořechy, celozrnné obiloviny a omezení cukrů, masa, mléčných výrobků, laskomin a soli.  „Optimální výživový status ke správnému fungování imunity je důležitým faktorem ochrany před virovými infekcemi.“ Člověk však musí odolat pokušení podlehnout prodejcům zázračných potravin k posílení imunitního systému, lidé totiž téměř úplně ignorují imunologické aspekty tohoto nového onemocnění. Posílení určitých součástí imunitního systému totiž hypoteticky může nemoc zhoršit. Dovolte mi to vysvětlit.  Jako příklad si vezměme tento manželský pár stejného věku, přijatý do nemocnice ve stejný den kvůli infekci COVID-19 provázené horečkou a dušností. Smutné je, že manželka byla imunokompromitovaná, protože postupovala léčbu rakoviny prsu chemoterapií. A jéje! Naproti tomu její manžel měl imunitní systém nedotčený. Nicméně manželka si vedla dobře, z nemocnice ji pustili ani ne za týden, zatímco její manžel skončil na jednotce intenzivní péče. Prosím, imunokompromitovaný pacient si vedl lépe? Jak je to možné? Protože na rozdíl o jiných běžných virů koronaviry nezpůsobují závažnější onemocnění u lidí s narušenou imunitou. Čím to je? Náš imunitní systém má totiž největší dopad na to, jak moc se plicní tkáně během infekce poškodí.  Zhruba druhý týden příznaků může virus spustit takzvanou cytokinovou bouři. Je to vlastně autoimunitní reakce, vaše tělo nadměrně reaguje a při útoku na koronavirus poškozuje i plíce. První týden onemocnění většinu příznaků vyvolává virus, ale poté, u vážných případů, je to právě naše vlastní zánětlivá odezva, která se stane největším ničitelem. Je pozoruhodné, že mnoho signalizačních cest vrozené imunity, jako cytokinoví chemičtí poslové, které naše imunitní buňky vylučují, je zaměřeno na zabíjení vlastních buněk. Dává to však smysl. Virus vlastně obrací naše buňky proti nám, dělá z nich továrny na vlastní replikaci. Součástí antivirové obrany je proto vybíjet vlastní buňky a zastavit tak replikaci viru. Viry se neumějí replikovat v mrtvých buňkách, sebevražda buněk je tedy jako přehrazení cesty požáru, aby se nešířil dále. Když však pálíme vesnici, abychom ji zachránili, nemusíme ten proces sami přežít.  Některé to přivedlo k nápadu, že by potlačení imunity mohlo být léčbou pro vážnou infekci COVID-19, ovšem potlačení imunity kvůli nadmíře zánětu při COVID-19 může být dvousečný meč. Když tedy víme, že brokolicové klíčky navyšují aktivitu NK buněk už během dvou dnů, je to dobrá nebo špatná věc, jde-li nám o infekci typu COVID-19? Při sezónní chřipce je to přínosem, ale kdo ví, jak u nového koronaviru.  Malé děti mají relativně nedovyvinutý imunitní systém a obvykle trpí disproporčně více na virové infekce, jako je chřipka, to však zřejmě neplatí pro COVID-19 nebo SARS a MERS, což jsou další dva smrtící koronaviry. Je to zajímavé. Jednou teorií snažící se vysvětlit ochranu u dětí, je jejich větší míra již existujícího vystavení koronavirům běžného nachlazení, což má dětem dopřávat jakousi zkříženou ochranu proti novému viru. Zvláštní je, že druhá teorie navrhuje úplný opak, nedostatek kontaktu s podobnými viry by měl být tím, co děti chrání. Existuje fenomén známý jako ADE, protilátkami zesílená infekce - fenomén popsaný poprvé před více než 50 lety. Ve většině případů protilátky vyráběné našimi těly cílí na patogeny, které neutralizují nebo je alespoň označí za určené k likvidaci. Občas však mohou protilátky usnadnit virovou infekci a nemoc naopak zhoršit.  To se může dít při SARS, kdy protilátky generované proti proteinovým výběžkům viru někdy podporují infekci. Na opicích byla otestována experimentální vakcína proti SARS, výsledkem bylo větší poškození plic. Vývojáři vakcín jsou si tohoto fenoménu dobře vědomi a pracují na tom, aby nehrozilo, že by budoucí komerční vakcína měla takový špatný účinek. Fenomén však posloužil k odvážnému odhadu, co stojí za neobvyklým věkovým rozložením vážných případů COVID-19.  Podobné koronaviry možná kolovaly po světě už před dekádami a dostatečně staří jedinci jim byli tehdy vystaveni a nyní zažívají přehnané reakce na infekci COVID-19. Mladí lidé se s nimi nikdy nesetkali, takže nereagují přehnaně. Neříkám, že je tato spekulace pravdivá. Používám ji, abych vám přiblížil komplexnost imunitních interakcí. Viry zaútočí, my jdeme do protiútoku a viry se pak někdy vyvinou tak, aby využily náš protiútok ve svůj prospěch.  Takové je mé varování před usilovnou snahou posílit nějakou součást našeho imunitního systému, aniž bychom znali plný rozsah nové hrozby. Vzhledem k nejistotám je tak nejlepší strategií. Snažit se vůbec nenakazit, zejména do té doby, než najdeme účinnou cílenou léčbu a budeme mít k dispozici funkční zdravotnictví.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Americká vysoká škola medicíny životního stylu / Asie / brokolicové klíčky / Čína / cizrna / čočka / COVID-19 / cukr / děti / fazole / hrách / imunitní funkce / koronavirus / luštěniny / maso / medicína životního stylu / nachlazeníne / ořechy / ovoce / pandemie / pohyb / rafinované potraviny / respirační infekce / spánek / vakcíny / virové infekce / zánět / zdravé jídlo / zdravé plíce / zelenina / živočišné produkty / zoonotická onemocnění / zrno