Před desetiletími byla vznesena obava z toho, že v mléce dojných krav se často nachází virus způsobující leukémii. Řeč však byla o bovinní leukémii, nejvražednější rakovině mléčného skotu. Většina amerických stád dojnic je nakažena virem bovinní leukémie. Otázkou tedy je, jestli krávy uvolňují infekční virus do svého mléka. Něco, na co činitelé v oblasti veřejného zdraví musejí brát zřetel. Výzkumníci z Pennsylvánské univerzity se to tedy rozhodli podrobit testování. A skutečně, infekční virus byl prokázán v mléce 17 z 24 testovaných krav. Ukazuje to, že lidé jsou často orálně vystaveni viru bovinní leukémie (BLV). To, že jsme mu vystaveni, však automaticky neznamená, že způsobí nemoc i u lidí. Jak víme, že BLV může lidské buňky vůbec infikovat? Nevěděli jsme to. Až v roce 1976 bylo zjištěno, že virus bovinní leukémie může skutečně infikovat lidské, šimpanzí a opičí buňky. Dobře, ale to stále ještě neznamená, že nutně způsobuje u jiných živočišných druhů rakovinu. Nemůžete zavřít kojená miminka do klece a krmit je infikovaným mlékem, s šimpanzími kojenci to však udělat můžete. Šimpanzi Bwah a Roger byli krmeni infikovaným mlékem a skutečně dostali leukémii a zemřeli… My jsme ani nevěděli, že šimpanzi mohou dostat leukémii. Skutečnost, že mléko infikované BLV se ukázalo jako přenašeč nebo spouštěč leukémie u našich nejbližších žijících příbuzných primátů, určitě zvýšila rizika, nebo minimálně napadla bezpečnost steaků… Jenže lidské bytosti nejsou šimpanzi. Ano, naše DNA může být na 98 % shodná, ale s banánem také sdílíme 60 % našeho DNA. Potřebujeme studie na lidech. Kvůli „otravnému“ Norimberskému kodexu nemůžeme provést intervenční studie, ale co observační studie? Nemají například chovatelé skotu vyšší výskyt rakoviny? Zřejmě ano. Některé výzkumníky to vede k myšlence, že viry z mléka a vajec mohou hrát důležitou roli ve vývoji lidských leukémií a lymfomů. Jenže zemědělci mohou být vystaveni celé řadě dalších karcinogenů, např. pesticidům. Pomyslíte si – no vida, veterináři ošetřující velká zvířata mají více leukémie a lymfomů… Jenže někteří z nich jsou také laxnější v používání ochranných pomůcek při rentgenování. Takže to nutně nemusí mít nic společného se zvířecími viry. Potřebovali jsme tzv. sérologické studie, ty testují lidskou krev na protilátky proti viru, čímž by se dala prokázat expozice u lidí… A my je máme. Deset různých studií, které hledaly protilátky na BVL u pacientů s rakovinou i pacientů bez rakoviny. Šlo o zaměstnance továrny na smetanu i kancelářské zaměstnance, veterináře i konzumenty nepasterizovaného mléka. Zkrátka široká paleta lidí. Ani jedna studie však nenalezla jediného člověka s protilátkami proti BLV. Roku 1981 byl případ uzavřen: existují silné důkazy, že BLV není přenosný na lidi. Ale síla důkazů je jen tak silná, jak kvalitně je proveden test. Bwah a Roger si také nevyvinuli protilátky, a přesto kvůli BLV zemřeli. Tehdy nebyly testy tak citlivé. Otázka, zda bovinní virus leukémie představuje nebezpečí pro veřejné zdraví, si zjevně zaslouží důkladnější prošetření pomocí vysoce citlivých molekulárních sond. Trvalo to pár desítek let… Ale tady to je – průkopnická studie, o které si povíme v příštím videu.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image thanks to franzl34 via pixabay

farmářské postupy / hovězí maso / karcinogeny / leukémie / lymfom / mléčné výrobky / mléko / rakovina / rentgen / úmrtnost / vejce / virové infekce / virus bovinní leukémie / živočišné bílkoviny / živočišné produkty / zoonózy