Je v mléce skutečně hnis?

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Je v mléce skutečně hnis?

Co nám „test mléčného hnisu“ říká o zásobách mléka v USA?

6. 10. 2025

Sdílet toto video

Dojné krávy by se normálně dožívaly zhruba dvaceti let, ale obvykle jsou poraženy na hamburgery již po několika málo letech, když začnou produkovat méně mléka a klesne jejich výnosnost. Jinou významnou příčinou utrácení dojnic je mastitida, zánět vemene s infekcemi, který postihuje 99,7 % všech mléčných farem ve Spojených státech amerických. Kvůli epidemii mastitidy v amerických mléčných stádech mléčný průmysl nadále požaduje, aby americké mléko mohlo obsahovat jednu z nejvyšších povolených koncentrací „somatických buněk“, téměř dvakrát tolik, co ve zbytku světa: 750 000 buněk na mililitr. Koncentrace v mléce ze zdravých kravských vemen by měla být nižší než 100 000. Tyto somatické buňky jsou tvořeny hlavně bílými krvinkami. Takže když se dostanete na zhruba 200 000 buněk, což je asi milion na čajovou lžičku, je vemeno pravděpodobně infikováno. Takže počty somatických buněk v cisternách s mlékem odrážejí úroveň infikování. Pokud je v cisterně mléka, ve které může být mnoho tisíc litrů, průměrná koncentrace 200 000 buněk, pak je 15 % přispívajících krav pravděpodobně infikováno. Při koncentraci 400 000 buněk, což cca odpovídá mezinárodním standardům, je třetina dojnic pravděpodobně infikována. A když těsně zůstaneme v limitu 750 000 pro americké mléko jakosti A, může to odrážet, že jsou až dvě třetiny dojnic infikovány. Somatické buňky nejsou synonymem k hnisovým buňkám. jak nám někdy bylo mylně předkládáno. Tak jako normální lidská krev a mateřské mléko obsahuje nízké počty bílých krvinek, tak i mléko od zdravých krav. To víme již přes sto let. Problémem je, že mnoho z našich krav není zdravých. Podle posledního průzkumu národní vlády zhruba jedna ze čtyř dojnic v USA trpí klinickou mastitidou, druhou nejčastější příčinou úmrtí na mléčných farmách. Proto průměrná koncentrace somatických buněk v americkém mléce odpovídá pravděpodobně infikovanému vemenu při koncentrací 204 000 buněk na mililitr. Jakému množství skutečného hnisu to odpovídá? Ačkoliv odvětví nerado mluví o hnisových buňkách, pravdou je, že hnis je nevyhnutelně v mléku ze zanícených mléčných žláz přítomen. Co vlastně představuje hnis v mléce? „Mléčný hnisový test“ byl představen před více než stoletím. Shromáždili mléko od nakažených krav, které mělo odhadem obsahovat až 2,5 % hnisu z celkového objemu. A my bychom opravdu rádi viděli maximálně 0,1 %. Takže těch 204 000 buněk na mililitr, tedy americký národní průměr, odpovídá kolika hnisu? Je to milion buněk na čajovou lžičku mléka. Milion buněk na lžičku zní jako hodně, ale hnis je velmi koncentrovaný. Takže kolik hnisu je ve sklenici mléka? Moc ne. Pokud vezmeme národní průměr a odečteme počet bílých krvinek přítomných v normálním mléku, dostaneme se asi na 100 000 zánětlivých bílých krvinek na mililitr, neboli 25 milionů na šálek mléka. Pak už to záleží na buněčné koncentraci hnisu. Ačkoliv čistý hnis muže mít 80 000 buněk na mikrolitr nebo méně, tak ať jsme konzervativní, nejkoncentrovanější hodnotu pro čistý hnis jsem našel okolo 150 000 buněk. Všimněte si, že je řeč o mikrolitrech, ne mililitrech. Takže jestli je v šálku zhruba 25 milionů buněk a mikrolitr hnisu obsahuje zhruba 150 000 buněk, vycházelo by to zhruba na 150 mikrolitrů hnisu ve sklenici mléka. V jedné kapce je asi 50 mikrolitrů, takže v jedné sklenici by v průměru bylo jen pár kapek hnisu. Nicméně rozdíl prý jde poznat na chuti. Jedním z hlavních problémů spojených s mastitidou jsou závady na chuti a textuře. Mléko s vysokými počty somatických buněk vypadá stejně, ale zřejmě nevoní ani nechutná tak dobře. Velké množství hnisu v mastitickém mléku může být esteticky nežádoucí, ale je důležité poznamenat, že nejde o bezpečnostní riziko díky používání pasterizace. Mléčný průmysl zdůrazňuje, že požití velkého množství kravských bílých krvinek nebylo shledáno škodlivým. Nehledě na to, jak moc zanícená a infikovaná vemena jsou, hnis projde tepelnou úpravou. Ale tak jako rodiče třeba nechtějí krmit své děti fekálními bakteriemi z masa, i když jde o mrtvé fekální bakterie, jak řekl ředitel Food Policy Institute: „Z ozářených výkalů sice neonemocníte, ale jsou to stále výkaly“, tak by rodiče možná byli raději, kdyby jejich děti nepopíjely pasterizovaný hnis.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org