Dozvěděli jsme se, že cvičení je srovnatelné s antidepresivy a hodí se jako první možnost při léčbě mírné až středně závažné deprese. Jak moc je to však vypovídající? Jak účinné jsou vlastně léky proti depresím? Nedávná metaanalýza vyvolala rozsáhlou vědeckou a veřejnou polemiku. Někteří tvrdili, že zjevná klinická účinnost antidepresiv může být vysvětlena placebo efektem. No počkat… Nemáme snad klinické studie poskytující přesvědčivé důkazy o účinnosti antidepresiv? Dokonce tisíce takových studií? Když metaanalýza shromažďuje jen nejlepší zveřejněné výzkumy, jak by z nich mohlo plynout, že léky neúčinkují o nic lépe než cukrová pilulka? Klíčovým je zde to slovo „zveřejněné.“ Co když se farmaceutická společnost rozhodne zveřejnit pouze studie, které ukazují příznivý účinek, ale v tichosti schová všechny studie ukazující, že lék nefunguje? Pokud se v tom tolik nevyznáte a podíváte se na zveřejněnou lékařskou literaturu, řeknete si: „Páni, tento lék je vážně skvělý.“ Jenže co když nás všechny farmaceutické společnosti takto oklamaly? Aby to výzkumníci zjistili, požádali FDA v rámci Freedom of Information Act o přístup ke všem, tedy i nezveřejněným studiím farmaceutických společností. Jejich zjištění bylo šokující. Podle zveřejněné literatury byly výsledky téměř všech pokusů s antidepresivy pozitivní. Naproti tomu analýza FDA z dat ze studií ukázala, že sotva polovina byla pozitivních. Jinými slovy, asi polovina studií ukázala, že léky nefungují. Když se tedy spojí dohromady zveřejněné i nezveřejněné výsledky výzkumu, léky se ukážou klinicky nedostatečně účinnými; jsou na tom podobně jako cukrové pilulky. Nezveřejňování nepříznivých výsledků podkopává medicínu založenou na důkazech a vystavuje miliony pacientů riziku z používání neúčinných nebo dokonce nebezpečných léků, a to se prošetřovala jen antidepresiva. Tato odhalení z roku 2008 ukázala, že léky Prozac, Serzone, Paxil a Effexor sice fungovaly, ale to i cukrové pilulky, rozdíl mezi lékem a placebem byl malý. To byl rok 2008. Kam jsme dospěli k roku 2014? Analýzy zveřejněných i nezveřejněných údajů, které farmaceutické společnosti skryly, ukázaly, že většina, ne-li všechny přínosy antidepresiv jsou způsobeny placebo efektem. A co je ještě horší, dokumenty Freedom of Information Act ukazují, že o tom FDA věděla. Výslovně se však rozhodla, že tyto informace neposkytne veřejnosti ani lékařům. Jak taková věc může farmaceutickým společnostem procházet? Farmaceutický průmysl je považován za jeden z nejvýnosnějších a politicky nejvlivnějších průmyslů ve Spojených státech. Duševní onemocnění jsou pro farmaceutický průmysl, dá se říci, zlatým dolem. Jsou totiž nevyléčitelné, běžné, dlouhodobé a často se léčí několika léky. Co může být lepší než tohle? Antidepresivní léky jsou předepisovány 8,7 % americké populace. Samotný trh s antidepresivy má hodnotu v miliardách dolarů. Když si to shrneme, tak máme sice silnou terapeutickou odezvu na antidepresiva, ale tato odezva není o moc silnější než v případě placeba. Antidepresiva skutečně nabízejí milionům lidí trpícím depresí značné příznivé účinky. Označovat je za neúčinné je nepřesné. Jen to, že něco neúčinkuje lépe než placebo pilulky, neznamená, že to nefunguje. Je to jako s homeopatií. Jen to, že homeopatický prostředek neúčinkuje lépe než placebo, neznamená, že homeopatie nefunguje. Placebo efekt je totiž skutečný a silný. V tomto psychofarmakologickém časopise jeden psychiatr financovaný Prozacem obhajuje léky. Jedna klíčová záležitost je však kritiky ignorována. Pokud pacient na antidepresivní léčbě prospívá, záleží pak na tom, jestli je účinků dosaženo léčivy či placebem? Ano, je to důležité! Mezi vedlejší účinky antidepresiv patří: sexuální dysfunkce až u tří čtvrtin uživatelů, dlouhodobý přírůstek hmotnosti, nespavost, nevolnost a průjem. Přibližně 1 z 5 vykazuje při pokusu o ukončení léčby abstinenční příznaky. A co je asi nejhorší, antidepresiva mohou zvýšit náchylnost k dalším depresím v budoucnu. Lidé léčeni antidepresivy podlehnou opakovaně depresi častěji než lidé léčeni jinými prostředky, včetně placeba. Takže pokud jsou lékaři ochotni dávat pacientům léčbu odpovídající placebu, možná by bylo lepší, kdyby pacientům lhali a dali jim přímo ty cukrové pilulky. Ano, je to podvod, ale není to lepší než podvod s vedlejšími účinky na zdraví? Možná zdravotnické orgány budou muset připustit, že malé množství klamu může léčit. Pokud jsou různé léčebné prostředky podobně účinné, neměla by volba zohledňovat i rizika a škody? Ze všech dostupných léčeb mohou antidepresiva patřit mezi ty nejrizikovější a nejškodlivější. Pokud mají být vůbec užívána, tak až jako poslední možnost, jakmile je deprese příliš závažná a ostatní metody léčby při zkoušce selhaly. Antidepresiva nemusejí účinkovat lépe než placebo v případě mírné až středně závažné deprese, ale při těžké depresi svým účinkem placebo překonávají. To se však týká jen malého zlomku lidí, kterým jsou antidepresiva předepisována. To znamená, že drtivé většině pacientů s depresí, až 9 z 10, jsou předepisovány léky, které pro ně mají jen zanedbatelné přínosy. Příliš mnoho lékařů se rychle rozhodne pro diagnózu deprese, aniž by nutně poslouchali, co jim pacient vlastně říká. Jednoduše jim předepíšou antidepresiva a alternativy vůbec nezvažují. Naštěstí existují účinné alternativy. Například fyzická aktivita může mít dlouhotrvající účinky. A i kdyby se ukázalo, že i toto je jen placebo efekt, alespoň jde o placebo se záviděníhodným seznamem vedlejších (příznivých) účinků. Vedlejší účinky antidepresiv přitom zahrnují sexuální dysfunkce a nespavost. Vedlejší účinky pohybu zahrnují větší libido a lepší spánek, snížení tělesného tuku, zlepšený svalový tonus a delší život.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to psyberartist via Flickr.

antidepresiva / délka života / deprese / dlouhověkost / dopady průmyslové výroby / duševní zdraví / FDA / iatrogenní / léky / nálada / nespavost / nevolnost / placebo efekt / pohyb / přibývání na váze / Prozac / průjem / sexuální dysfunkce / sexuální zdraví / tělesný tuk / vedlejší účinky / Zákon o svobodném přístupu k informacím / zdravé svaly