Jsou environmentální toxiny nižší u volně žijících ryb nebo u ryb z farmy?

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Jsou environmentální toxiny nižší u volně žijících ryb nebo u ryb z farmy?

Nežádoucí účinky průmyslových znečišťujících látek v mořských plodech mohou vyvažovat přínosy živin obsažených v rybách.

2. 1. 2026

Sdílet toto video

Přestože hladiny průmyslových znečisťujících látek jako jsou dioxiny a PCB nadále v potravním řetězci klesají, v jídelníčku najdeme jeden zdroj, který nadále představuje významnou hrozbu: ryby. Všechno nakonec dopluje do moře. Ano, dioxiny můžeme získat třeba i z koňského masa, ale většina vystavení pochází z konzumace ryb. Podle U.S. Environmental Protection Agency je horní tolerovatelný limit příjmu dioxinu na kilogram tělesné hmotnosti 0,7 pikogramů, což je méně než jedna biliontina gramu, denně. Takže ve stravě bychom měli denně přijímat méně než tolik. Jak vidíte v grafu, už konzumací mléčných výrobků se dostáváme k maximu. S rybami jsme přes limit i při umírněné konzumaci. Takže nežádoucí účinky chemického znečištění ryb a mořských plodů mohou působit proti přínosům živin obsažených v rybách. A to do té míry, že mnoho výživových doporučení již radí nekonzumovat více než jednu porci ryb a mořských plodů týdně, abychom snížili vystavení toxickým chemikáliím. Která možnost je horší? Ryby divoké lovené nebo ryby z farmového chovu? Jako příklad si vezměme lososa. Losos měl nejvyšší toxické ekvivalenty PCB, hned za ním konzervovaný tuňák, stejně tak nejvyšší neurotoxické ekvivalenty PCB. Když porovnáte hladiny PCB v lososovi chovaném v Maine nebo Kanadě s divokým lososem uloveným na Aljašce a lososem z bio chovu v Norsku, tak v porovnání s divokým lososem měl ten z farmy, ať už konvenční nebo bio, výrazně vyšší hladiny PCB. Zdá se, že to platí i pro další kontaminanty. Na základě testování doslova celých tun vzorků lososa z celého světa vyšlo u všech toxinů testovaných výzkumníky, že vzorky z farmových chovů lososa obsahovaly vyšší hladiny než z divokých lovených lososů. Vyšší hladiny DDT a ostatních zakázaných pesticidů. Více než 10x tolik PCB v lososech z farem a více než 10x tolik dioxinů. Abychom nepřekročili bezpečné hladiny stanovené EPA, neměli bychom jíst lososa ze supermarketu více než jednou za dva týdny, bydlíme-li v Denveru nebo New Orleans. Více než jednou za měsíc, bydlíme-li v LA, Vancouveru, DC, Seattlu, Chicagu nebo New Yorku. Jen jednou za dva měsíce, když jsme z Edinburghu, Paříže, Londýna, Osla, Bostonu, San Francisca nebo Toronta. A jen párkrát do roka, když jsme z Frankfurtu v Německu. Chemikálie můžeme vysledovat z oceánu až na stůl, dostávají se tam z rybího oleje. Rybí olej používaný v krmivu ryb chovaných na farmách přenáší kontaminanty do ryb, a ryby pak přenáší kontaminanty do lidí konzumujících tyto ryby. Takže sice platí, že losos obsahuje zdravé omega-3 mastné kyseliny, ale zároveň i vysoké hladiny toxických chemikálií, a nejen zmíněné PCB, dioxiny a pesticidy. Losos z farem má pozitivní testy také na rezidua antibiotik. Obsahuje více tzv. věčných chemikálií, zpomalovačů hoření. Dále je pozitivní na látky působící jako endokrinní disruptory, narušitele hormonů, například BPA. Takové látky nenajdete ve vzorcích mořské zeleniny, řas, nejspíše proto, že obsahují málo tuku. Losos z farem také může mít více rtuti než divoký losos, ačkoliv u tuňáka z farem to může být spíše naopak. S arzénem je to také různé, více arzénu najdeme v divoké pražmě než v té z farem, ale divoký mořský okoun má méně než chovaný. Nicméně všechny hladiny arzénu byly problematické, překračovaly mezní hodnotu naznačující střední riziko vzniku rakoviny z konzumace ryb. Některé analýzy sice naměřily dioxiny a PCB v podobném množství napříč všemi vzorky, ale obecně bychom mohli na ryby z akvakultury nahlížet jako na nebezpečnější než lovené v přírodě kvůli vyšším hladinám většiny škodlivin. Proto výzkumníci zdůrazňují důležitost správného označování, aby se konzumenti mohli vyhnout zbytečnému vystavení vysoce kontaminovaným rybám. Naneštěstí je široce rozšířené nesprávné označování. Proto může být otázka, zda jsou lepší divoké nebo chované ryby spíše akademického rázu vzhledem k rozsahu podvodů a chyb ve značení původu ryb a mořských plodů. Vyšetřování vedené generálním prokurátorem New Yorku zjistilo, že konzumenti, kteří si koupili rybu označenou jako „divoký“ losos často ve skutečnosti obdrželi lososa z farmového chovu. Až 43 % testovaných lososů napříč Spojenými státy bylo špatně označeno. Nejčastěji se losos z farem vydával za divokého lososa.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org