Lektinům se dává za vinu velký „incident bílých ledvinových fazolí“ z roku 2006, který se odehrál v Japonsku. Jeden sobotní večer jistý televizní pořad odvysílal novou hubnoucí metodu. Metoda byla jednoduchá: opražte suché syrové bílé ledvinové fazole na pánvi po dobu 3 minut, rozemelte fazole na prášek, a práškem si posypejte rýži. Během několika dní se udělalo špatně tisícům lidí. Někteří měli natolik závažný průjem a zvracení, že museli do nemocnice. Proč? Otrava lektiny. Tři minuty suchého tepla nestačí ke zničení toxických lektinů v ledvinových fazolích. Pokud je předem nenamočíte, musíte velké fazole vařit po dobu celé hodiny, abyste úplně zničili všechny obsažené lektiny. Nicméně pokud je namočíte přes noc, 98 % lektinů bude pryč po 15 minutách vaření, a všechny za 30 minut. Když odborníci testovali úpravu bílých fazolí pouhým pražením po 3 minuty, ukázalo se to neefektivním – není divu, že lidem z nich bylo špatně. Zato při vaření je 95 % lektinů deaktivováno po 3 minutách a všechny jsou deaktivovány za 10 minut. Není divu, že rada: „Nejezte syrové fazole“ je v Japonsku již tradičním doporučením, jak se vyhnout střevním problémům. Teď už víme proč. Konzervování může zcela eliminovat lektiny z většiny konzervovaných fazolí, přesto se občas může vyskytnout zbytek aktivních lektinů také ve fazolích z plechovky. Jak se však zdá, ne v takovém množství, aby mohly uškodit. Je to sice paradoxní, ale malé dávky lektinů mohou být přínosné – stimulují zažívání, omezují růst nádorů a zmírňují obezitu. Cože?! Myslel jsem, že lektiny jsou toxické. Celou tu dobu, co někteří lidé hloubali nad tím, jak jsou lektiny škodlivé, jiní se domnívali, že nám mohou pomáhat. Je-li tato teorie správná, adekvátní množství lektinů užívaných orálně by mohlo být využíváno v prevenci (a možná i léčbě) rakoviny tlustého střeva. Nebo bychom mohli jednoduše jíst dostatek zeleniny. Zájem o údajné protirakovinné vlastnosti rostlinných lektinů započal s objevem v roce 1963, kdy byla zjištěna schopnost lektinů rozlišovat mezi rakovinnými buňkami a normálními buňkami. Výzkumníci z Massachusettské výukové nemocnice našli látku v pšeničném klíčku – lektin v celozrnné pšenici schopný rozlišit nádorové buňky. Shlukoval je dohromady, zatímco normální buňky nechával prakticky zcela na pokoji. Je to natolik přesné, že můžete vzít něčí vzorek stolice, a na základě vazby lektinů na buňky střev, které se odlouply a dostaly do výkalů, efektivně předvídat přítomnost polypů a rakoviny. Následně bylo zjištěno, že lektin nejen rozeznává tyto dva druhy buněk, ale dokonce vymýtí rakovinné buňky. Naproti tomu normální zdravé buňky nechává většinou na pokoji. Například již zmíněný lektin z bílých ledvinových fazolí dokáže téměř kompletně potlačit u lidí růst rakovinných buněk v hlavě a krku, játrech, prsou a děložním čípku (přinejmenším většinu), a to během pouhých tří dnů. Jenže to byl pokus v Petriho misce. Většina z důkazů o protinádorové aktivitě rostlinných lektinů pochází z pokusů v Petriho misce. Jak vůbec víme, jestli jsou lektiny ze stravy naším tělem absorbovány? Kolorektální rakovina je jedna věc. Skutečnost, že lektiny umí zabít rakovinné buňky tlustého střeva v Petriho misce, může vypovídat o jejich použitelnosti, jelikož lektiny, které jíme, přicházejí do přímého styku s rakovinnými nebo předrakovinnými buňkami v tlustém střevě. To by nám pomohlo pochopit mechanismus, jakým způsobem konzumace fazolí pomáhá v prevenci a léčbě kolorektálního karcinomu. Ještě více vzrušující je potenciál pro účinnou nápravu rakovinných buněk. Ztráta diferenciace buněk a neřízený růst jsou charakteristické znaky zhoubných útvarů. Znamená to, že buňka má přeměnou na rakovinnou buňku tendenci ztrácet svou specializaci. Buňky rakoviny prsu se stávají méně „prsními“; buňky rakoviny tlustého střeva se stávají méně „střevními“. A tito výzkumníci vůbec poprvé ukázali, jak může lektin z bobu obecného změnit buňky rakoviny tlustého střeva a vrátit jim zpátky podobu zdravých buněk. Toto je obrázek před pokusem. Buňky rostly v chaotickém shluku. Tady vidíte ty stejné buňky po dvou týdnech vystavování lektinům z bobu obecného. Buňky začaly znovu růst ve správných žlázovitých strukturách, jako normální buňky střeva. Z toho důvodu mohou lektiny ze stravy, nebo ve formě doplňků zpomalit vývoj rakoviny tlustého střeva. To by pomohlo vysvětlit, proč konzumace fazolí, hrachu, cizrna a čočky snižuje riziko kolorektálního karcinomu. Tvrdí to dokonce 14 studií zahrnujících téměř dva miliony účastníků. Dobře, jenže co rakoviny mimo zažívací trakt? Přestože lektin obsahující potraviny jako jsou fazole a celozrnné obiloviny se často konzumují vařené nebo jinak zpracovávané, takový proces nemusí lektiny vždy zcela inaktivovat. Lektiny byly detekovány například v pražených arašídech. Arašídy patří mezi luštěniny a většinou je nejíme uvařené, ale jen opražené nebo dokonce syrové. Dobře, jenže jsme vůbec schopni ty lektiny vstřebávat do těla? Ano, jsme. Během jedné hodiny po konzumaci syrových nebo pražených arašídů jsme schopni naměřit arašídové lektiny v krvi většiny lidí. To stejné platí u rajčat. Některé z netoxických lektinů v rajčatech také zvládnou cestu do střev i do krevního oběhu. Pšeničný lektin známý jako WGA (wheat germ aglutinin) – aglutinin z pšeničných klíčků, se však asi není schopen dostat až do krevního oběhu. Ani kdybyste snědli množství odpovídající více než 80 plátkům chleba. Kdybyste snědli těstoviny, kvůli vaření by lektiny byly již dávno pryč. Pokud jde o fytochemikálie v boji proti rakovině, lektiny jsou schopné odolat trávení, což vede k vysoké biologické dostupnosti. Teoreticky je tak buněčným mechanismům hostitele umožněno naplno využít potenciál silných protirakovinných účinků, jež nám lektiny mohou nabídnout. Tyto významné přínosy ještě potřebujeme prokázat přímo na lidech. Každopádně víme, že populační studie nám ukazují silnou vazbu mezi rostlinnou stravou a sníženým rizikem rozvoje některých typů rakoviny. Možná lidé na rostlinné stravě konzumují méně karcinogenů, ale i tak rostliny obsahují také aktivní látky chránící nás již před těmi nejranějšími stádii rakoviny, a pomáhají i v těch pokročilých. Lektiny by mezi tyto ochranné látky snadno mohly patřit. Podívejte, my víme, že lidé konzumující více luštěnin a celozrnných obilovin mají celkově méně rakoviny; jen zkrátka nevíme přesně proč. Můžete si říct: “No a co, koho to vlastně zajímá?“ Zajímá to velké farmaceutické firmy. Na zdravých potravinách nemůžete vydělat tolik jako na lécích založených na lektinu.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credit: Kristina DeMuth. Image has been modified. Image credit: Kristina DeMuth. Image has been modified.

aglutinin / arašídy / Asie / cizrna / čočka / dopady průmyslové výroby / Dr. Steven Gundry / fava fazole / fazole / hrách / hubnutí / Japonsko / konzervy / lektiny / luštěniny / metody vaření / obezita / průjem / pšenice / rajčata / rakovina / rakovina děložního čípku / rakovina jater / rakovina prsu / rakovina tlustého střeva / rostlinná strava / Rostlinný paradox / těstoviny / vegani / vegetariáni / zdravá žena / žebříček potravin / zelenina / zrno