Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Jsou ryby „potravinou pro mozek“ pro starší lidi?
Proč je konzumace ryb spojována s narušením kognitivních funkcí a ztrátou exekutivní funkčnosti mozku?
V přelomové studii Globální zátěž nemocemi sestavili žebříček 20 nejčastějších příčin úmrtí a zdravotního postižení.
Číslo jedna v seznamu byl vysoký krevní tlak, dva a tři souvisí s kouřením. Čtvrtou hlavní příčinou úmrtí a zhoršeného zdraví byla nedostatečná konzumace ovoce. Nedostatek pohybu byl číslo deset, dále pak příliš mnoho sodíku, pak nedostatečná konzumace ořechů a semen, nedostatečná konzumace celozrnných potravin a zeleniny a číslo 18 byl nedostatečný příjem omega-3 mastných kyselin s dlouhým řetězcem, jako EPA a DHA, které se nacházejí v mořských plodech – kvůli jejich údajnému ochrannému účinku proti srdečním chorobám.
Avšak už roky před tím, než byla tato studie publikována, byly zpochybňovány výhody těchto tuků obsažených v rybách, a to tím více, čím více randomizovaných kontrolovaných studií tyto tuky testovalo a ony v testech selhaly. Vyvrcholilo to nedávnou metaanalýzou, kterou jsem už dříve představil, a která, jak se zdá, celou záležitost jednou provždy vyřešila.
Ochrana kardiovaskulárního systému však není jediný důvod, kvůli kterému vzrostla konzumace ryb a rybího tuku. O omega-3 se také tvrdilo, že léčí depresi, ale po zohlednění všech negativních výsledků které NEBYLY PUBLIKOVÁNY, se zdá, že neexistují žádné jejich pozitivní účinky, které by pomáhaly při závažné depresi, nebo jako prevence sebevražd, což jsem zkoumal už dříve ve svém videu týkajícím se vlivu spotřeby ryb na sebevraždy. Ale co třeba jejich využití jako prevence poklesu kognitivních funkcí nebo demence?
Dostupné randomizované kontrolované studie neukazují žádný přínos doplňků s omega-3 pro kognitivní funkce. Tyto studie trvaly 6 až 40 měsíců a byly prováděny mezi staršími dospělými lidmi. Někdy dokonce mohou situaci ještě zhoršit. Vyšší spotřeba ryb je předpokladem pro ZHORŠENÍ kognitivních funkcí. Větší spotřeba ryb V MINULOSTI, v dětství, je předpokladem pro zpomalenou rychlost vnímání a reakční dobu.
To může být způsobeno neurotoxickými kontaminanty v rybách, jako je rtuť. Víme, že mozek ve vývoji je zvláště citlivý na škodlivé účinky rtuti, ale možná i stárnoucí mozek. To by vysvětlovalo výsledky, jako jsou tyto, kdy byly vyšší hladiny omega-3 spojeny s vysokou úrovní kognitivních poruch a demencí. Více EPA se objevilo u osob s kognitivním postižením, více DHA u těch, kteří trpěli demencí. To vše pravděpodobně kvůli znečišťujícím látkám, jako je rtuť a PCB v mořských plodech, které bývají spojovány s kognitivním poškozením nebo Alzheimerovou chorobu.
U dospělých byly narušeny stejné kognitivní funkce, jako třeba pozornost, jemné motorické funkce a verbální paměť. Jedná se o podobné funkce, o kterých bylo psáno už dříve v souvislosti s dětmi, které byly znečišťujícím látkám vystaveny v děloze.
U dospělých, kteří konzumují ryby a jsou tak vystaveni rtuti, se nejedná jen o nepatrné změny typu jemné odchylky mozkových vln na EEG nebo něco podobného, ale jsou to pozorovatelné deficity v měřítku neurobehaviorálního výkonu, například horší výkon v testech rychlosti jemné motoriky, obratnosti a koncentrace. Vystavení rtuti mělo také vliv na některé aspekty verbálního učení a paměti. Čím vyšší pak úrovně rtuti byly, tím horší byly výsledky. Ale podívejte, tato studie byla prováděna souběžně s činnostmi při těžbě zlata, což je proces, při kterém se používá spousta rtuti. Jiné takové studie byly provedeny u lidí, kteří jedli ryby poblíž chemických továren nebo míst, kde unikaly toxické látky, nebo u lidí, kteří jedli velrybí maso.
A co poněkud více normálnější populace? Ve skutečnosti elitní skupina vysoce vzdělaných účastníků, opravdu vysoce vzdělaných – většina z nich byli vedoucí společností, jako jsou generální ředitelé, všichni žili na Floridě, a byli dost bohatí, aby si mohli dovolit tolik mořských plodů, že nejméně o 43 % překročili bezpečnostní limit EPA pro rtuť. A mělo to účinek. Nadměrný příjem mořských živočichů, který definovali jako více než tři nebo čtyři porcí ryb typu tuňák (nebo chňapal), zvyšuje hladinu rtuti a způsobuje kognitivní dysfunkci. Ne moc – kognitivní výkon poklesne jen asi o 5 %, ale je to snížení, které každý, komu záleží na zdraví a je zaměřený na dosahování úspěchu stěží uvítá.
Za zmínku stojí, jak je tato situace paradoxní. Skutečnost, že firemní manažeři, kteří se rozhodnou konzumovat plody moře ze zdravotních důvodů, se místo zlepšení dočkají ve výsledku POKLESU kvality svých výkonných funkcí. Přitom, pokud dojde k poklesu výkonných funkcí o 4,8 % kvůli nadměrné konzumaci ryb a mořských plodů u zdravých dospělých jedinců, s rozsáhlou kognitivní rezervou, je hlavním problémem, zda podobná zvýšení hladiny rtuti u jedinců, kteří již trpí poklesem kognitivních funkcí, nemohou vést k podstatně většímu poklesu. Zvláště pak v souvislosti s kognitivním poklesem, tedy demencí, a vzrůstající spotřebou produktů z ryb a mořských plodů.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- E Sydenham, A D Dangour, W S Lim. Omega 3 fatty acid for the prevention of cognitive decline and dementia. Cochrane Database Syst Rev. 2012 Jun 13;6:CD005379.
- V Danthiir, D Hosking, N R Burns, C Wilson, T Nettelbeck, E Calvaresi, P Clifton, G A Wittert. Cognitive performance in older adults is inversely associated with fish consumption but not erythrocyte membrane n-3 fatty acids. J Nutr. 2014 Mar;144(3):311-20.
- J W Chang, M C Pai, H L Chen, H R Guo, H J Su, C C Lee. Cognitive function and blood methylmercury in adults living near a deserted chloralkali factory. Environ Res. 2008 Nov;108(3):334-9.
- E M Yokoo, J G Valente, L Grattan, S L Schmidt, I Platt, E K Silbergeld. Low level methylmercury exposure affects neuropsychological function in adults. Environ Health. 2003 Jun 4;2(1):8.
- D Laurin, R Verreault, J Lindsay, E Dewailly, B J Holub. Omega-3 fatty acids and risk of cognitive impairment and dementia. J Alzheimers Dis. 2003 Aug;5(4):315-22.
- S C Masley, L V Masley, C T Gualtieri. Effect of Mercury Levels and Seafood Intake on Cognitive Function in Middle-aged Adults.
- S S Lim, T Vos, A D Flaxman, G Danaei, K Shibuya, H Adair-Rohani, M Amann, H R Anderson, K G Andrews, M Aryee, C Atkinson, L J Bacchus, A N Bahalim, K Balakrishnan, J Balmes, S Barker-Collo, A Baxter, M L Bell, J D Blore, F Blyth, C Bonner, G Borges, R Bourne, M Boussinesq, M Brauer, P Brooks, N G Bruce, B Brunekreef, C Bryan-Hancock, C Bucello, R Buchbinder, F Bull, R T Burnett, T E Byers, B Calabria, J Carapetis, E Carnahan, Z Chafe, F Charlson, H Chen, J S Chen, A T Cheng, J C Child, A Cohen, K E Colson, B C Cowie, S Darby, S Darling, A Davis, L Degenhardt, F Dentener, D C Des Jarlais, K Devries, M Dherani, E L Ding, E R Dorsey, T Driscoll, K Edmond, S E Ali, R E Engell, P J Erwin, S Fahimi, G Falder, F Farzadfar, A Ferrari, M M Finucane, S Flaxman, F G Fowkes, G Freedman, M K Freeman, E Gakidou, S Ghosh, E Giovannucci, G Gmel, K Graham, R Grainger, B Grant, D Gunnell, H R Gutierrez, W Hall, H W Hoek, A Hogan, H D Hosgood 3rd, D Hoy, H Hu, B J Hubbell, S J Hutchings, S E Ibeanusi, G L Jacklyn, R Jasrasaria, J B Jonas, H Kan, J A Kanis, N Kassebaum, N Kawakami, Y H Khang, S Khatibzadeh, J P Khoo, C Kok, F Laden, R Lalloo, Q Lan, T Lathlean, J L Leasher, J Leigh, Y Li, J K Lin, S E Lipshultz, S London, R Lozano, Y Lu, J Mak, R Malekzadeh, L Mallinger, W Marcenes, L March, R Marks, R Martin, P McGale, J McGrath, S Mehta, G A Mensah, T R Merriman, R Micha, C Michaud, V Mishra, K Mohd Hanafiah, A A Mokdad, L Morawska, D Mozaffarian, T Murphy, M Naghavi, B Neal, P K Nelson, J M Nolla, R Norman, C Olives, S B Omer, J Orchard, R Osborne, B Ostro, A Page, K D Pandey, C D Parry, E Passmore, J Patra, N Pearce, P M Pelizzari, M Petzold, M R Phillips, D Pope, C A Pope 3rd, J Powles, M Rao, H Razavi, E A Rehfuess, J T Rehm, B Ritz, F P Rivara, T Roberts, C Robinson, J A Rodriguez-Portales, I Romieu, R Room, L C Rosenfeld, A Roy, L Rushton, J A Salomon, U Sampson, L Sanchez-Riera, E Sanman, A Sapkota, S Seedat, P Shi, K Shield, R Shivakoti, G M Singh, D A Sleet, E Smith, K R Smith, N J Stapelberg, K Steenland, H Stöckl, L J Stovner, K Straif, L Straney, G D Thurston, J H Tran, R Van Dingenen, A van Donkelaar, J L Veerman, L Vijayakumar, R, Weintraub, M M Weissman, R A White, H Whiteford, S T Wiersma, J D Wilkinson, H C Williams, W Williams, N Wilson, A D Woolf, P Yip, J M Zielinski. A D Lopez, C J Murray, M Ezzati, M A AlMazroa, Z A Memish. A comparative risk assessment of burden of disease and injury attributable to 67 risk factors and risk factor clusters in 21 regions, 1990-2010: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2010. Lancet. 2012 Dec 15;380(9859):2224-60.
- A C Tsai, M Lucas, O I Okereke, E J O'Reilly, F Mirzaei, I Kawachi, A Ascherio, W C Willett. Suicide mortality in relation to dietary intake of n-3 and n-6 polyunsaturated fatty acids and fish: equivocal findings from 3 large US cohort studies. Am J Epidemiol. 2014 Jun 15;179(12):1458-66.
- M H Bloch, J Hannestad. Omega-3 fatty acids for the treatment of depression: systematic review and meta-analysis. Mol Psychiatry. 2012 Dec;17(12):1272-82.
- M H Bloch, J Hannestad. Response to critiques on ‘Omega-3 fatty acids for the treatment of depression:systematic review andmeta-analysis’ . Molecular Psychiatry 17, 1163-1167 (December 2012).
- Evangelos C. Rizos, MD, PhD; Evangelia E. Ntzani, MD, PhD; Eftychia Bika, MD; Michael S. Kostapanos, MD; Moses S. Elisaf, MD, PhD, FASA, FRSH. Association Between Omega-3 Fatty Acid Supplementation and Risk of Major Cardiovascular Disease EventsA Systematic Review and Meta-analysis
Image thanks to samkerridge via Pixabay