Během posledních let se oblíbenost kosmetických výrobků zvýšila úctyhodnou měrou díky neutuchajícímu úsilí o zkrášlení sebe sama. Na tom není nutně nic špatného, pokud tedy tyto výrobky neobsahují složky spojené s onemocněními. Takovými složkami mohou být například těžké kovy, třeba olovo. Olovo bylo nalezeno v široké škále kosmetických přípravků, od očních stínů přes pleťový krém po makeup a tvářenku. Již dříve jsem hovořil o henně. Podívejme se však na vědecké poznatky. Máme tady důležité varování před olovem v rtěnkách, které je opodstatněné, jelikož k neúmyslnému požití malého množství rtěnky dochází i při běžném použití. Odhadem žena může během svého života spolknout až 1,3 kg rtěnky. Rtěnky navíc mohou používat i těhotné ženy, nebo ženy v plodném věku. Nepovídejte, kdo by to byl řekl. Ano, olovo je vysoce toxické, ale kolik ho tak může být v rtěnce? Samozřejmě jde o okrajový zdroj olova. Neměli bychom však opomenout skutečnost, že olovo se v našem těle hromadí. Opakované nanášení rtěnky s olovem tak může vést k příjmu znatelného množství. Jistí si však můžeme být až tehdy, jakmile to podrobíme testování. Testováno bylo třicet dva rtěnek a lesků na rty. Olovo bylo nalezeno ve třech čtvrtinách výrobků. To svědčí o možném nebezpečí pro zdraví veřejnosti. Kolik olova v nich našli? Asi polovina překročila maximální doporučený limit stanovený FDA pro cukrovinky. Jenže to je přece něco jiného. Tato hranice je stanovena pro něco, co dost možná dítě konzumuje každý den. Děti nehodlají denně hodovat na celých tubách rtěnek. Nicméně je obecně přijímáno, že vlastně neexistuje žádná bezpečná hranice pro příjem olova. V ideálním případě bychom hladiny těchto škodlivých látek chtěli mít na nule. Navíc, jak poukázalo sdružení spotřebitelů, čtvrtina rtěnek byla bez olova, takže víme, že je to proveditelné. Možná bychom tedy měli lépe regulovat přítomnost toxických kovů v kosmetice a chránit tak zdraví amerických žen, tak jako to již učinili v Evropě. To zní rozumně. Miliardové odvětví výroby rtěnek z toho však nebylo nadšené. V článku, který se snažil zlehčovat rizika, dospěla firma nabízející vědce k pronájmu (ta, která hrála roli padoucha v případě Erin Brosckovich) k názoru, že i přes možný obsah olova v rtěnkách jsou jeho koncentrace tak nízké, že nemohou představovat žádné nebezpečí pro dospělé ani pro děti. Hladiny olova v krvi u dětí jsou ovlivněny více vystavením olovu z životního prostředí (vzduchu, prachu, vody, potravy) než vystavením olovu ze rtěnky. Dobře, ale to, že je naše prostředí olovem tak hodně kontaminováno, přece neznamená, že bychom měli problém vědomě ještě zhoršovat. To, že je okolo nás tolik částic olova naopak dává další důvod k tomu, abychom co nejvíce omezili jakékoliv dodatečné vystavení olovu. Jenže zde je provedený výpočet, který ukazuje, že by člověk musel rtěnku denně nanést nejméně 30x, aby se krevní hladina olova dostala na úroveň alespoň těch nejpřísnějších limitů. Pokud bychom chtěli dosáhnout skutečně znepokojujících hladin, museli bychom rtěnku nanést dokonce 695x denně. Jenže tento výpočet byl založen na předpokladu, že rtěnka bude obsahovat asi 1 částici olova na milión částic. V krajním případě pak možná 2 nebo 3. K roku 2016 však bylo otestováno již desetkrát tolik rtěnek a lesků na rty a průměrný obsah olova v nich činil takřka 500 částic na milión. Deset procent výrobků přesáhlo 1 000 částic, nejvyšší naměřená hodnota byla dokonce 10 000 částic na milión. Více než pětina výrobků překročila limit stanovený FDA a dokonce i čínský bezpečností limit pro kosmetiku. Lesk na rty byl horší než rtěnka. Oranžové a růžové odstíny měly více olova než hnědé, červené a fialové. Všechny z těch nejvíce kontaminovaných výrobků patřily mezi ty nejlevnější, tedy s cenou pod 5 dolarů (cca 110 Kč). Počkat, oni v některých našli 10185 miligramů olova? To je 10 gramů na kilogram. To znamená, že daná rtěnka byla z 1 % čisté olovo. V tom případě jediné nanesení takového výrobku může dospělou ženu vystavit dvanáctinásobku přijatelného denního příjmu olova. Pokud má žena zájem pořídit si děti, představuje používání takové rtěnky obzvlášť velký problém, jelikož olovo se hromadí v kostech a během těhotenství se může opět uvolňovat do krevního oběhu. Tak se může olovo dostat do těla dítěte skrz placentu nebo mateřské mléko. Dobrou zprávou je, že FDA zvažuje snížení maximálního povoleného množství olova v rtěnkách z 20 na 10 částic na milión (ppm). To je krok, který Kanada učinila již před 10 lety. Pokud však dodržování limitu nebude nijak vynucováno, pak na tom moc nezáleží. Přesunout zákonné omezení z 20 na 10 ppm by znamenalo jen to, že namísto 23 % by 27 % kosmetických výrobků překračovalo právně stanovený limit pro obsah olova. Právě teď je limit nastaven na 20 ppm, ale co na tom záleží, jestliže jsou v regálech obchodů dostupné výrobky, jako jsou tyto.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credit: rawpixel via Unsplash. Image has been modified. Motion graphics by Avocado Video

děti / dopady průmyslové výroby / FDA / olovo / těžké kovy / zdravá žena