Která koření působí proti zánětu?

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Která koření působí proti zánětu?

Šikovně navržený experiment zjišťoval, jak se projeví konzumace různých druhů koření – hřebíčku, zázvoru, rozmarýnu a kurkumy – na protizánětlivé kapacitě krve účastníků pokusu.

21. 8. 2015

Sdílet toto video

Jednou za čas narazím na studii, která je tak zajímavá, že o ní udělám celé video. Příkladem je mé video „Které ovoce působí proti rakovině nejlépe“ nebo „Nejlepší metody vaření,“ případně video o této studii, která porovnávala tisíce potravin. I teď tady mám jednu výjimečnou. Skupina vědců z University of Florida v Gainesville a Pennsylvania State University vytvořila vytříbený vědecký pokus. Už nějakou dobu víme, že na svou váhu mají bylinky a koření jedny z nejsilnějších antioxidačních aktivit, které známe. Nicméně pokusy probíhaly ve zkumavce. Než se budeme moci ptát, jestli má daná bylina nebo koření zdravotní přínosy, je nejprve nutné zjistit, zda jsou obsažené látky vůbec biologicky dostupné. Taková studie proběhla až nedávno. Mohli na to jít snadnou cestou, jednoduše měřit změnu v hladině antioxidantů v krvi před a po konzumaci koření. Jenže předpoklad, že antioxidační aktivita krve je ukazatelem biologické dostupnosti antioxidantů má svou slabinu. Možná se jich vstřebává více, než si myslíme, ale neukážou se při antioxidačních testech, protože se navážou na bílkoviny nebo buňky. Pokusili se proto měřit raději fyziologické změny v krvi. Zajímalo je, jestli vstřebané sloučeniny dokáží chránit bílé krvinky před oxidativním nebo zánětlivým poškozením. Chtěli zjistit, jestli ochrání řetězce DNA před rozpadáním po kontaktu s volnými radikály. Také je zajímalo, jestli by konzumace bylin a koření mohla mít vliv na buněčné zánětlivé reakce vznikající při vystavení významnému zánětlivému poškození. Co to všechno znamená? Vybrali skupinu lidí a každému z nich dali za úkol jíst nějaký druh koření po dobu jednoho týdne. Na této studii je mnoho prvků jedinečných, jedním je to, že množství konzumovaného koření odpovídalo běžnému množství obsaženému ve skutečných jídlech. Například oregánová skupina dostávala půl čajové lžičky denně. Dávkování je tedy umírněné, stejné množství si lidé skutečně občas do jídla dávají. Na konci týdne odebrali krev asi tuctu lidí, kteří si do jídel během týdne přidávali černý pepř, a srovnávali účinky jejich krve s účinky krve dalšího tuctu lidí konzumujících kájenský pepř, skořici, hřebíček nebo římský kmín. Měli asi 10 různých skupin lidí, kteří jedli asi 10 různých druhů koření. Poté nakapali jejich plazmu (kapalná část krve) na lidské bílé krvinky umístěné v Petriho misce. Tyto buňky byly vystaveny zánětlivému poškození. Chtěli zvolit něco opravdu hodně zánětlivého, proto vybrali oxidovaný cholesterol. Ten se nám dostává do krevního oběhu například po snědení smaženého kuřete. Bílé krvinky tedy vystavili působení oxidovaného cholesterolu a poté měřili, kolik TNF v reakci na něj vytvoří. Faktor nádorové nekrózy (TNF) je silný zánětlivý cytokin, neslavně proslulý svou rolí v autoimunitních útocích na tělo, například při chronických střevních zánětech. Našli nějaký rozdíl při srovnání krve těch, kteří týden nejedli žádné koření, s těmi, kteří jedli černý pepř? Dokázal pepř zmírnit zánětlivou odezvu? Nedokázal. A co ostatní druhy koření? Hřebíček, zázvor, rozmarýn a kurkuma významně potlačily zánětlivou odezvu. Nezapomeňte, že na lidské bílé krvinky nekapali přímo koření, ale krev lidí, kteří toto koření jedli. Výsledky proto mohou odpovídat skutečné situaci v našem těle, kdy jsou naše buňky vystaveny množství koření proudící v krvi po snědení běžných denních dávek těchto koření. Nepoužili obrovské dávky v pilulkách, použili stejné množství, jakým byste si ochutili například omáčku na špagety, dýňový koláč nebo kari omáčku. Existují léky, které dokáží totéž. Faktory nádorové nekrózy jsou takovými hlavními zprostředkovateli zánětu a onemocnění souvisejících se zánětem. Proto existují látky, které TNF potlačují. Tyto léky se využívají k léčení zánětlivých onemocnění, například osteoartitidy, chronických střevních zánětů, lupénky a ankylozující spondylitidy. Tyto léky dohromady vynášejí více než 20 miliard dolarů ročně, protože farmaceutické společnosti lidem účtují za roční léčbu lékem tohoto typu od 340 000 do 450 000 Kč. Vzhledem k takto vysoké ceně bych doufal, že vedlejšími účinky budou objetí a duhy. Jenže tak to není, tyto léky nesou varování v černém rámečku, protože mohou způsobit například rakovinu a srdeční selhání. Kdyby tak existovalo levnější a bezpečnější řešení. Kurkumin, žluté barvivo z kurkumy, tedy koření, které je levnější a bezpečnější než takovýto lék. Funguje však i mimo zkumavky? Existují důkazy, že může pomoci u všech onemocnění, při kterých se v současné době používají blokátory TNF. Vzhledem k tomu, že cena zdravotní péče a její bezpečnost patří mezi důležité prvky, zlatě zbarvená kurkuma nám může pomoci najít pro tuto situaci řešení.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to SteamDave, Pacific Northwest National Laboratory – PNNL, Paolovalde, and Riy via flickr, and Saxluvr via clker.com. Thanks to Ellen Reid for her image-finding expertise, and Jeff Thomas for his Keynote help.