Čím by se dalo vysvětlit vážné ischemické onemocnění u někoho, kdo patří do nízkorizikové skupiny a žije zdravým životním stylem? Mladý muž skončil na pohotovosti se srdečním infarktem, zjistilo se, že má pokročilou ischemickou chorobu srdeční. Přitom podle jeho věku, krevního tlaku a cholesterolu by měl mít 10leté riziko infarktu jen 2 %. Měl však vysokou hladinu lipoproteinu (a), jinak také Lp(a), hodnota 80 už je dost vysoká, takže tím by se to dalo vysvětlit. To stejné můžeme pozorovat také u žen. Sedmadvacetiletá žena prodělala srdeční infarkt a měla vysoký Lp(a). Co je ten Lp(a) a co s ním můžeme udělat? Lp(a) je podceňovaný kardiovaskulární rizikový faktor. Způsobuje ischemickou chorobu srdeční, infarkty, mrtvice, periferní cévní onemocnění, kalcifikaci aortální chlopně a srdeční selhání. A k tomu může dojít i u lidí bez vysokého cholesterolu, protože je to také cholesterol. Jde v podstatě o molekulu LDL cholesterolu spojenou s dalším proteinem, který, tak jako LDL, přepravuje cholesterol do výstelky našich cév, a tím přispívá k zánětu v aterosklerotických placích. U praktikujících lékařů si však zatím nezískal uznání.  Hlavní příčinou omezeného klinického využívání Lp(a) je tradiční nedostatek účinné a specifické terapie k jeho snížení. Koncentrace Lp(a) jsou přibližně z 90 % podmíněné geneticky, takže běžnou představou je, že se s vyššími nebo nižšími hladinami rodíme a moc s tím dělat nemůžeme. I kdyby to byla pravda, stále by bylo dobré o tom vědět, jelikož pokud byste měli vysokou koncentraci, měli byste ještě o důvod víc dávat si pozor na všechny ostatní rizikové faktory, které lze ovlivnit. Mít co nejlepší hodnoty. Například byste přestali kouřit. Dělali byste všechno proto, abyste co nejvíce snížili LDL cholesterol.  Koncentrace Lp(a) v krvi se mohou mezi jednotlivci lišit až 1000násobně, někdo má méně než 0,1 mg/dL, někdo 100 a více. Zde je graf ukazující riziko srdečního onemocnění při různých hladinách. Méně než 20 je nejspíš ideální, 30-50 už je považováno za zvýšenou. I s použitím konzervativní hranice, tedy nad hodnotu 50, se to týká zhruba 10-30 % světové populace, odhadem 1,4 miliardy lidí. Takže pokud jsem ten 1 z 5 lidí se zvýšenou hladinou, co s tím?  My víme, že Lp(a) způsobuje aterosklerózu díky tomu, že jsme jej podrobili náročnému testu. Existuje tzv. aferéza, při které se použije něco jako přístroj na dialýzu, který vám odebere krev, oddělí Lp(a), a pak vám krev vrátí. Když to uděláte, můžete zvrátit postup onemocnění. Ateroskleróza se v kontrolní skupině nadále zhoršovala, ale ve skupině podstupující aferézu se zlepšovala. Skvělý způsob, jak prokázat roli Lp(a), ale klinické využití je omezené vzhledem k ceně, dostupnosti a časové náročnosti účasti na 2-4hodinových terapiích každý druhý týden. Dokážeme tak sice výrazně snížit hladiny Lp(a), ale ony zase brzy vystoupají. Musíte tedy chodit neustále, což vás bude ročně stát přes 50 tis. dolarů (1,23 mil. Kč). Musí existovat lepší způsob. Roli, jakou může sehrát strava, spolu prozkoumáme v příštím videu.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

ateroskleróza / bílkoviny / cholesterol / fakta o zdraví / kardiovaskulární onemocnění / LDL cholesterol / mrtvice / onemocnění periferních tepen / otázky a odpovědi / srdeční onemocnění / srdeční selhání / zánět / zdravé srdce / zdravý životní styl