Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Lekce z paleolitu
Evoluční argument pro rostlinnou stravu – kontrast vůči „paleo“ stravě v její nyní tak populární podobě.
Nedávno zveřejněný odborný posudek dal světu evoluční argument ve prospěch stravy založené na rostlinách. Lidský druh totiž během svého vývoje konzumoval obrovské množství celistvých rostlinných potravin. Odhaduje se, že před 200 000 lety jsme denně přijímali okolo 600 miligramů vitamínu C. To je množství vitamínu C, jaké najdeme v 10 pomerančích. Jedli jsme také množství vitamínu E, jaké nalezneme ve dvou šálcích ořechů. Množství přijatého vápníku pak odpovídalo 5 šálkům listové kapusty. Tito lidé přitom nedojili mamuty ani jiné zvíře. Všechno to pocházelo z divokých zelených rostlin. Jedli přes 100 gramů vlákniny denně! Dneska máme štěstí, když se dostaneme na 20 gramů.
Byli jsme vystaveni tak velkému množství zdravých rostlinných potravin, že jsme jako druh kvůli tomu dokonce přišli o schopnost vyrábět si vlastní vitamín C. Gen pro syntézu vitamínu C ve svém DNA ve skutečnosti stále máme, ale naše tělo ho vyřadilo z provozu, protože nevidí důvod, proč se s tím namáhat. Proč plýtvat energií? Konzumovali jsme obrovské dávky každý den, celý den. Jenže co se asi stane, když vezmete dědictví naší evoluce, tělo skvěle vyladěné uplynulými tisíciletími vývoje, a uvrhnete ho do života v zemi, kde se jí spousty masa a bramborových lupínků?
Zastánci tzv. paleostravy mají rozhodně pravdu v tom, že je dobré brojit proti rafinovaným a zpracovaným nezdravým jídlům. Jenže oni to tak nějak využívají k tomu, aby si obhájili nadměrnou konzumaci masa zvířat, která se už jen zdánlivě podobají jejich divokým pravěkým předkům. I kdybychom se na to dívali jen z pohledu kontaminace, nedávno byl v časopise Journal of American Meat Science Association zveřejněn odborný posudek, v němž je uveden vyčerpávající výčet škodlivin: arzén, rtuť, olovo, kadmium, polycyklické aromatické uhlovodíky, konzervační látky, veterinární léčiva, rezidua antibiotických látek. Vzhledem k tom, co je nyní obsaženo například v rybách, „by bylo nemožné dodržovat paleolitickou dietu, a přitom se vyvarovat rizik spojených s konzumací rtuti v množstvích, které překračují hranici navrhovanou EPA.“ Lidé na paleostravě, se kterými jsem se ve své praxi setkal, nejedli plevel a nepřijímali 100 gramů vlákniny denně. Jedli hamburgery, ne hmyz.
S ohledem na dějiny našeho vývoje máme dostatečné vědecké důkazy pro to, aby politika veřejného zdraví podporovala stravu bohatou na rostliny, jelikož vede k lepšímu zdraví.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- Andrée S, Jira W, Schwind KH, Wagner H, Schwägele F. Chemical safety of meat and meat products. Meat Sci. 2010 Sep;86(1):38-48.
- Benzie IF. Evolution of dietary antioxidants. Comp Biochem Physiol A Mol Integr Physiol. 2003 Sep;136(1):113-26.
- Jew S, AbuMweis SS, Jones PJ. Evolution of the human diet: linking our ancestral diet to modern functional foods as a means of chronic disease prevention. J Med Food. 2009 Oct;12(5):925-34.
- Benzie IF, Wachtel-Galor S. Vegetarian diets and public health: biomarker and redox connections. Antioxid Redox Signal. 2010 Nov 15;13(10):1575-91.
Images thanks to GrahamIX via flickr