Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Minerál roku – hořčík
Navzdory slibným poznatkům z pitev a populačních studií naznačujících, že nedostatečný příjem hořčíků představuje rizikový faktor pro náhlé srdeční selhání, došlo teprve nedávno k potvrzení těchto poznatků v prospektivních studiích.
Navzdory slibným pitevním a ekologickým (populačním) poznatkům, které jsem zmínil minule a jež naznačují určitou spojitost mezi nízkými hladinami hořčíku a náhlým úmrtím na infarkt myokardu, existují pouze dvě studie sledující tuto spojitost v průběhu času.
Máme tuto studii Harvard Nurses’ Study, která byla zveřejněna v roce 2011, a pak tuto z roku 2010: „Riziko aterosklerózy v komunitách.“ Studie zahrnuje multietnickou populaci tisíců mužů a žen. Vysoké hladiny hořčíku v krvi byly spojeny „s téměř 40% snížením rizika náhlé srdeční smrti, přičemž kvartil žen s nejvyšším množstvím hořčíku ve stravě a v krvi měl v porovnání s kvartilem s nejnižším množstvím hořčíku ve stravě a v krvi o 34 % a 77 % nižší“ riziko náhlé srdeční smrti.
Další studie z roku 2011 uvádí: „Hořčík je esenciálním minerálem obsaženým v celozrnných obilovinách, zelené listové zelenině, luštěninách (fazole, hrách, čočka, sója), ořechách a semínkách. Působí jako kofaktor ve stovkách enzymatických reakcí v lidském těle. Značný počet důkazů naznačuje, že vyšší příjem hořčíku ze stravy může příznivě ovlivnit skupinu metabolických a zánětlivých onemocnění,“ včetně mnoha našich největších zabijáků, jako je cukrovka a srdeční onemocnění.
Takže účastníkům dali za úkol jíst celozrnné obiloviny, listovou zeleninu, luštěniny a ořechy? Ne, dali jim pilulku. Randomizovaná, dvojitě zaslepená, kontrolovaná, zkřížená studie. A skutečně, tablety s obsahem hořčíku zlepšily některé biomarkery v tělech sledovaných jedinců s nadváhou. Ale no tak. Jenže dokonce i studie Harvard Nurses’ study uznala porážku. Vzhledem k tomu, že „většina Američanů nedosáhne na DDD,“ ani když užívají pilulky, potřebujeme více pilulek a k tomu začít uměle přidávat hořčík do vodovodní sítě a potravin.
Víte, ono asi není reálné, že by Američané začali jíst špenát nebo něco podobného. Je vskutku pravda, že většina Američanů jí tak špatně, že se nedostanou ani na ten bídný doporučený denní příjem. Toto je denní hodnota pro příjem hořčíku, 400 mg. Průměrný Američan příjme tolik. Kolik si myslíte, že přijme průměrný americký vegetarián?
Toto bylo nedávno zveřejněno v časopise Journal of the American Dietetics Association: „Vegetariánský typ stravování jakožto přístup k úpravě hmotnosti založený na potravinách s vysokou hustotou živin.“ Změřili příjem hořčíků u vegetariánů a zjistili, že ani oni nejedí dostatek zelené listové zeleniny. Nevegetariáni konzumovali v průměru 0,1 šálku tmavě zelené listové zeleniny denně. Vegetariáni jedli 0,15 šálku. Vedli si lépe, ale přesto stále konzumovali nedostatek listové zeleniny, luštěnin, celozrnných obilovin, ořechů a semen.
Nestačí jíst rostlinnou stravu. Potřebujeme jíst zdravou rostlinnou stravu.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- Chiuve SE, Korngold EC, Januzzi JL Jr, Gantzer ML, Albert CM. Plasma and dietary magnesium and risk of sudden cardiac death in women. Am J Clin Nutr. 2011 Feb; 93(2):253-60.
- Chacko SA, Sul J, Song Y, Li X, LeBlanc J, You Y, Butch A, Liu S. Magnesium supplementation, metabolic and inflammatory markers, and global genomic and proteomic profiling: a randomized, double-blind, controlled, crossover trial in overweight individuals. Am J Clin Nutr. 2011 Feb; 93(2):463-73.
- Peacock JM, Ohira T, Post W, Sotoodehnia N, Rosamond W, Folsom AR. Serum Magnesium and Risk of Sudden Cardiac Death in the Atherosclerosis Risk in Communities (ARIC) Study. Am Heart J. 2010 Sep; 160(3):464-70.
- Farmer B, Larson BT, Fulgoni VL 3rd, Rainville AJ, Liepa GU. A vegetarian dietary pattern as a nutrient-dense approach to weight management: an analysis of the national health and nutrition examination survey 1999-2004. J Am Diet Assoc. 2011 Jun; 111(6):819-27.
Images thanks to David T Jones and USDAgov / flickr