Nebezpečné účinky heavymetalové hudby

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Nebezpečné účinky heavymetalové hudby

Jak bychom mohli zmírnit vzácné, ale velmi reálné riziko potřesy hlavou?

2. 3. 2022

Sdílet toto video

Když v National Library of Medicine vyhledáte heavy metal, najde vám to, kvůli shodě názvů v angličtině, hlavně informace o kontaminaci ryb těžkými kovy. Kvůli nim je těžké jasně stanovit místo ryb ve zdravém jídelníčku. Možná lze kontaminací ryb vysvětlit pětinásobné riziko autoimunitních onemocnění, jako je artritida u mladých osob. Vyhledání „hazards of heavy metal“ vede ale také k nálezům, jako je tento: „rizika heavy metalové hudby“. Zde je řeč o zraněních vznikajících při zběsilém tancování na koncertu. S větší pravděpodobností se však zraníte na koncertu alternativního rocku. Obavy mějte z kapely Goo Goo Dolls, ne Nine Inch Nails. Dobře, jasně, ztráta sluchu z hudby je vážným problémem, ale ta může být vyvolána jakýmkoliv žánrem hudby. Je to zajímavé, klinická doporučení zahrnují „pravidlo 80-90“, tedy ne více než 80 % hlasitosti ve sluchátkách a reproduktorech a ne déle než 90 minut denně. Věda nám však ukazuje jiná čísla „Nepřekračujte 60 % maxima hlasitosti“, to je rada s lepším důkazním základem. Jenže je napadlo, že mladiství by to ignorovali, proto přišli raději s „přijatelnějším“ limitem. Čekal jsem ve výsledcích více případů nesmyslné ďábelské paniky z osmdesátých let, kdy rodiče truchlící po dětech, které spáchaly sebevraždu, žalovali heavy metalové tvůrce. S jakými důkazy rodiče přicházeli? Měli jsme jen málo odborného výzkumu, než se tato studie pokusila dát do korelace počet předplatitelů heavy metalových časopisů s množstvím sebevražd mladistvých v daném státě. To si děláte legraci. Vážně šílené to začalo být, když výzkumníci volali do psychiatrických ústavů a předstírali, že jsou rodiče mající obavy o svého syna, který začal poslouchat heavy metal. Ačkoliv jasně řekli, že jejich syn nevykazuje žádné projevy psychického onemocnění, neužívá drogy, nepije alkohol a ve škole prospívá. Deset z dvanácti ústavů se domnívalo, že jejich syn potřebuje být hospitalizován na psychiatrii. Představte si, co by to s dítětem udělalo! Ukazuje se, že když se k nim o pár dekád později vrátíte, zjistíte, že fanoušci metalové muziky byli v mládí výrazně šťastnější a působí psychicky vyrovnanější než jejich vrstevníci. Některé studie byly vyloženě prapodivné. Chodí pacienti s Parkinsonovou chorobou lépe při poslechu „Yellow Submarine“ nebo „Master od Puppets“? Jiné studie byly prostě jen zbytečné. Heavy metaloví hudebníci mají vyšší srdeční tep než tvůrci moderní křesťanské hudby. Žádné překvapení. Některé studie byly docela milé. Vliv hudby na podporu pacientovy bezpečnosti během operace - veterinární pacienti. Kočky podstupovaly kastraci s malými sluchátky na hlavě. Ukázalo se, že „Adagio for Strings“ může být více relaxační než AC/DC. Posudek hudební terapie u lidských pacientů upozorňuje na potřebu obezřetnosti při provádění pacientů výběrem hudby, jelikož „chaotická hudba“ jako hip-hop a heavy metal není pro lidské buňky léčivá. Uvádějí zde tři citace. Jenže dvě z nich nic neříkají a třetí je nějaký ošetřovatelský newsletter citující něčí názor. Hledal jsem ještě hlouběji a zjistil, že buňky rakoviny žaludku mají rády metal. Když jim zahrajete „Cannibal Corpse“ místo Beethovena, po 12 hodinách metalu dojde ke zrychlení růstu v Petriho misce. Ale kdo si přikládá sluchátka na žaludek? Nebo třeba na hruď, když už jsme u toho? Ačkoliv v jedné studii Mozart zneškodnil jeden typ buněk rakoviny prsu a jiný ne, v jiné studii fungovala jenom Beethovenova 5. symfonie a Mozart propadl, když byly Petriho misky visící na malé platformě rovnoměrně obklopeny reproduktory. Jak se jim vůbec podařilo něco takového vydat? Jdeme dále. Hlavním nebezpečím heavy metalu je švihání hlavou (headbanging). „Headbanging je moderní tanec sestávající z rychlých flexních a extenzních pohybů hlavou do rytmu hudby,“ často viděný u posluchačů heavy metalu. Počty vášnivých přívrženců nejsou známy, ale někteří fanoušci mohou být v ohrožení, když hlavou švihají nadměrně. Ačkoliv je praktika obecně považována za neškodnou, zdravotní komplikace zahrnují natržení krční tepny, protrhnutí plíce, zranění krku hyperflexí, zlomeniny krční páteře, nebo jako v tomto případě subdurální hematom. Tento muž na koncertě Motörhead švihal hlavou do rytmu a prudké pohyby vpřed i vzad vedly k natržení přemosťujících žil a následně krvácení do lebky. Přemosťující žíly překlenují prostor mezi mozkem a výstelkou, která pokrývá vnitřek lebky. Když se tyto žíly utrhnou, krev se může začít hromadit pod lebkou a utlačovat mozek. Takové porušení překlenujících žil bylo demonstrováno šviháním hlav u lidských mrtvol. Vskutku drsná studie. Následky se podobají syndromu třeseného dítěte, jen u dospělých. Vědci dospěli k závěru, že jejich pokus slouží jako důkaz podporující drsnou reputaci rock 'n' rollu kapely Motörhead. Podle mě z toho spíše plyne, že potenciálně nebezpečná komplikace může vzniknout i při této zdánlivě neškodné aktivitě. Některé případy krvácení do mozku mohou být velmi rozsáhlé. Hm, proč měl muž bolesti hlavy po rytmickém švihání hlavou na večírku? Zde je jeho CT sken. Toto vše je krev utlačující mozek. Je zázrakem, že přežil. Jiný pacient to štěstí neměl. Utrhnout si můžete více než žíly. Toto jsou dva páry tepen vedoucích do lebky. Krční tepny vepředu a obratlové tepny vzadu. Utrhnout si můžete oba páry. Patnáctiletý mladík si užíval švihání hlavou a natrhl si krční tepnu. To vedlo k rozsáhlé mrtvici, do nemocnice se dostal napůl ochrnutý, nemohl mluvit a do týdne v kómatu zemřel. A jak je to s těmi obratlovými tepnami vzadu? Jsou vklíněny do lebky na těsno, což je činí náchylnými k poškození během extrémního vychýlení krku. A přesně na to došlo: heavy metalový bubeník si natrhl stěnu tepny. Všechno jsou to pochopitelně vzácné případy, zraní se zřejmě méně než jeden z tisíce. Co fanoušci metalové muziky mohou udělat pro snížení rizika? Pro prevenci zranění prudkými pohyby hlavou bychom měli rozsah švihů omezit. Metal nahradit pomalejší hudbou (s tím hodně štěstí), frekvence švihů by neměla přesáhnout 1 švih za dvě doby (to není špatný nápad), a používat osobní ochranné prostředky (myslí krční límec?). Provedeno bylo jen málo formálního výzkumu zranění při celosvětovém fenoménu headbangingu. Vědci proto zkonstruovali teoretický model švihání hlavou s dostatkem fyzikálních pojmů k uspokojení každého šprta: úhlová dráha, sinusoidní pohyb v sagitální rovině, amplituda křivky posunu. Účastníci studie: švihači. A k tomu kontrolní skupina: posluchači pohodové hudby. Zde jsou křivky zranění hlavy a křivky zranění krku v závislosti na tempu a úhlu švihání. Při průměrném tempu švihání se snažíme držet rozsah pohybu pod 75 stupni, zhruba takto. Za účelem minimalizace rizika zranění hlavy a krku by metaloví tanečníci měli zmenšit rozsah pohybu hlavou a krkem. A zde zase zmiňují „osobní ochrannou výbavu“. „Naneštěstí je těžké, ne-li nemožné, změnit návyky skalních fanoušků heavy metalu.“ Možná potřebujeme stylové kožené chrániče s kovovými ostny.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org