Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Nejlepší dietní detoxikace
Tím, že se lidé, kteří volí rostlinnou stravu, stravují na nižších příčkách potravinového řetězce, jsou méně vystaveni průmyslovým škodlivinám, které se bioakumulují výše na žebříčku.
Chybí nám robustní data o bezpečnosti většiny s odhadem 30 000 chemikálií široce komerčně používaných a registrovaných dle U.S. Toxic Substances Control Act. Největší obavy nám však dělají dlouho zakázané starší chemikálie, které nadále kontaminují potravní řetězec. Říká se jim perzistentní lipofilní organické znečišťující látky (angl. zkratka PLOP). Patří mezi ně dioxiny, PCB a insekticidy jako DDT. Jak se zbavit PLOP? Dnes většina DDT pochází z masa, zejména z ryb. Oceány jsou prakticky stokou lidstva; všechno nakonec skončí v moři. Hexachlorbenzen je dalším zakázaným pesticidem, který může být karcinogenní, ale je rovnoměrněji rozprostřen napříč živočišnými potravinami, zatímco PCB jsou převážně záležitostí ryb.
PCB jsou dalším typem zakázaných chemikálií, které byly kdysi široce používané jako izolační tekutina v elektronice. Studie více než 12 000 vzorků potravin a krmiva napříč 18 zeměmi zjistila, že nejvyšší kontaminace PCB najdeme v rybách a rybím oleji, následují vejce, mléčné výrobky a jiné druhy masa. Losos má asi nejvyšší koncentraci (a losos chovaný na farmách má konzistentně vyšší hladiny kontaminantů než divoce žijící), následuje konzervovaný tuňák. Jelikož však lidé obvykle nejí moc ryb, může být pro většinu lidí největším zdrojem jiné maso. Nejnižší koncentrace byly nalezeny na dně potravního řetězce, v rostlinách. Ty mají v průměru 7-20x méně PCB a chemikálií podobných dioxinům než mořské a sladkovodní ryby.
Jde o jednu z výhod konzumace převážně rostlinné stravy v moderním světě. Když jíme z nejnižší příčky potravního řetězce, nejsme vystaveni tolika průmyslovým znečišťujícím látkám, které se v řetězci bioakumulují. Každý rok jsou v USA zpracovány miliardy kilogramů vedlejších produktů jatek a valná většina z nich je znovu zkrmena hospodářskými zvířaty, zejména kuřaty. Tím dochází k recyklaci toxických těžkých kovů a průmyslových chemikálií zpátky do potravního řetězce. Olovo se hromadí v kostech a rtuť se chytá na bílkovinu (proto mohou vaječné bílky obsahovat čtyřikrát více rtuti než žloutky). Většina olova z masokostní moučky projde skrze zvířata jako výkaly zase ven, ale producenti pak mohou vzít i tento odpad - kravské, prasečí a slepičí výkaly a zkrmit je zpátky zvířaty. Teď už víte, proč se hladiny kontaminantů hromadí v tělech zvířat, i když jsou dotčená zvířata přirozeně býložravá.
Nižší hladiny znečišťujících látek mohou pomoci vysvětlit, proč lidé na rostlinné stravě mají menší pravděpodobnost rozvoje všech typů rakoviny dohromady, jejich role v dlouhověkosti nám však zatím není známa. Těžké kovy jako olovo zřejmě urychlují stárnutí lidí a většina populačních studií naznačuje silnou spojitost mezi vystavením vyšším hladinám znečišťujících látek z prostředí a kratšími telomerami. Nicméně jen u několika studií nalezly významnou spojitost s předčasným úmrtím. Jedním takovým kontaminantem je dlouho zakázaný pesticid beta-hexachlorcyklohexan. Vyšší hladiny v krvi korelují s vyšší úmrtností na všechny příčiny.
Studie mateřského mléka dvou sester s odlišnými stravovacími návyky poskytla námět, jak lze snížit zátěž. Hladiny beta-hexachlorcyklohexanu, stejně jako PCB, DDT a dalšího zakázaného pesticidu dieldrinu, byly mnohem nižší v mateřském mléce matky vegetariánky, než v mléce její sestry, které kojila ve stejné době, ale ve své stravě měla maso. Studie znečišťujících látek v mateřském mléce vegetariánů datující se až 30 let nazpět zjistily, že průměrné hladiny některých látek byly 50-100x nižší u vegetariánek v porovnání s národním průměrem. Dokonce pro šest ze sedmi kontaminantů, na které se zaměřili, platilo, že se vůbec nepřekrýval rozsah jejich hladin. Nejvyšší vegetariánská hodnota byla nižší než nejnižší hodnota získaná z obecné populace.
Chlorované PCB jsou také spojovány se zvýšeným rizikem úmrtí, což nám říká, že bychom měli minimalizovat vystavení, a to prakticky znamená omezit živočišné tuky. Krev lidí konzumujících výhradně rostlinnou stravu byla dle rozboru „výrazně méně znečištěná“ z hlediska celé řady PCB, včetně těch, u kterých studie zjistila spojitost se zvýšenou úmrtností. Jejich nižší hladiny beta-hexachlorcyklohexanu však nedosáhly statistické významnosti. Lidé na rostlinné stravě taktéž mívají výrazně nižší hladiny dioxinů v těle i sníženou kontaminaci chemikáliemi zpomalujícími hoření známými pod zkratkou PBDE. Není divu, když se podíváme, jaký je zdroj zpomalovačů hoření v potravě. Znovu platí, že i když byly nejvyšší hladiny zpomalovačů hoření v americké stravě nalezeny v rybách, hlavním zdrojem je pro většinu Američanů drůbež. Jíme zkrátka hodně kuřat. A hned za drůbeží je zpracované maso. Z nějakého důvodu jsou americká kuřata 10-20x více zamořená, než kuřata otestovaná v některých dalších zemích. Čím déle lidé nejedí maso, tím níže jejich hladiny klesnou.
Konzumace zdravější stravy také dokáže zredukovat koncentrace těžkých kovů ve vašem těle. Hladiny olova ve vlasech lidí konzumujících více rostlinné stravy byly dle testu až desetkrát nižší než u konzumentů ryb. Jestli jde o příčinný vztah, však zjistíme až otestováním. Během tří měsíců od přechodu na rostlinnou stravu hladiny rtuti, olova a kadmia naměřené v rostoucích vlasech významně poklesly. (Po opětovném zařazení masa a vajec do stravy hned zase stouply.) Na rozdíl od těžkých kovů však některé organochlorové chemikálie přetrvávají desítky let.
Ministerstvo zemědělství Spojených států amerických zjistilo, že hladiny dioxinům podobných látek v americkém mase včetně drůbeže, naznačují možné ohrožení zdraví americké veřejnosti, zejména dětí. Typické vystavení u dospělého Američana z masa za den bylo dost pod bezpečnostním limitem stanoveným EPA. Pouze děti pravidelně konzumující průměrné denní porce masa a drůbeže s nejvyššími hladinami mohou limit překročit.
Když vezmeme v potaz všech 33 chemických kontaminantů v mase s prokázaným karcinogenním potenciálem, tak dle některých evropských toxikologů bychom měli omezit konzumaci hovězího, vepřového a kuřecího masa u dětí na celkově ne více než pět porcí za měsíc. Takže v průměru ne více než jedna porce masa zhruba každých šest dní. V Evropě je nejvíce kontaminováno jehněčí maso a doporučení pro dospělé zní nejíst více než jednu porci každé čtyři až pět měsíců.
Překvapivě, jak už jsem rozebíral v předchozím videu, konzumace bio masa nepomáhá zmenšit rakovinotvorný potenciál spojený s PLOP v mase. Všechny vzorky byly kontaminovány a mezi bio a konvenčním masem byly minimální rozdíly.
Co můžeme udělat, abychom snížili zátěž? Jíst potraviny bohaté na vlákninu, jelikož vláknina na sebe váže některé kontaminanty a vyplaví je zase z těla ven. Cvičit, jelikož krevní hladiny perzistentních znečišťujících látek byly nižší u lidí fyzicky aktivních, snad kvůli pocení nebo možná potenciálním posílením detoxikačních enzymů, případně zvýšeným vylučováním skrze žluč, alespoň u potkanů.
Vzhledem k současným hladinám kontaminantů by „konzumace masa obecně měla být významně zredukována, a to co nejvíce a co nejdříve“. Než k tomu dojde, konzumenti mohou snížit zátěž dioxiny a podobnými chemikáliemi jako jsou PCB například odkrajováním tuku při přípravě masa a dalším odkrajováním a řádným odkapáváním tuku po tepelné úpravě. Nejlepším výživovým detoxem je do svého těla žádné toxiny v prvé řadě nedostat.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org