Rakovina tlustého střeva je naším druhým nejčastějším rakovinným zabijákem, ale v některých oblastech světa, například na africkém venkově, je její výskyt více než 10x nižší. Jak víme, že to není genetikou? Protože „studie na migrantech, například na Japoncích žijících nyní na Hawaji, prokázaly, že trvá pouze jednu generaci, než se výskyt rakoviny tlustého střeva u migrantů vyšplhá na čísla hostitelské západní populace.“ Nejpravděpodobnější příčinou se jeví být změna stravování. Při přestěhování a změně kultury však dochází k celé řadě dalších změn. Jiná míra kuřáctví, jiný kontakt s chemickými látkami, jiné infekce, jiná antibiotika a četnost jejich užívání. Nemůžeme vědět, jestli je to skutečně stravou… Dokud to neotestujeme. Obvykle nedělám celé video o jedné studii, ale myslím, že jak sami uznáte, tato za to rozhodně stojí. Tato mezinárodní skupina výzkumníků se snažila zjistit, proč je výskyt rakoviny tlustého střeva řádově vyšší u Afroameričanů a Kavkazanů než u obyvatel venkovských oblastí Afriky. Když se podíváte na americká tlustá střeva, vypadají vážně špatně: polypy, divertikulóza, a to nemluvíme o hemoroidech. Tlustá střeva Afričanů naopak vypadala pozoruhodně nedotčeně. A co je ještě důležitější, rychlost proliferace (růstu) epitelu tlustého střeva u nich byla sedmkrát nižší, jde přitom o charakteristický rys předrakovinných stavů. Vědci zaznamenávali vše, co účastníci jedli. Dospěli k závěru, že vyšší riziko kolorektálního karcinomu a míra proliferace byla nejtěsněji „spjata s vyšším příjmem živočišných výrobků,“ který mohl vést k „přemnožení střevních populací těchto bakterií, které vytvářejí potenciálně toxickou kyselinu a žlučové soli.“ Jisti si však být nemůžeme… Dokud to neotestujeme. S vyšším příjmem živočišných bílkovin a živočišných tuků, nižším příjmem vlákniny, větším množstvím škodlivých žlučových kyselin a menším množstvím prospěšných mastných kyselin s krátkým řetězcem (například butyrátu), se pojí vyšší proliferace slizničních buněk střeva. Jak však víme, že je to zrovna strava, co škodí střevu? To vlastně nemůžeme vědět… Dokud neprovedeme intervenční studii. Co kdybychom účastníkům navzájem prohodili jídelníčky? Američanům můžeme podávat stravu s vysokým obsahem vlákniny inspirovanou tradiční africkou stravou a nebohým Afričanům můžeme podávat standardní americkou stravu (SAD). SAD zahrnuje například konzumaci uzenin nebo lívanců z bílé mouky k snídani, hamburgeru s hranolky k večeři a třeba sekané s bílou rýží k večeři. Tak vypadal den jedna pokusného jídelníčku, který dostali venkovští Afričané. Američané zase byli nuceni jíst ovoce, zeleninu, kukuřici a luštěniny. Aby jim pomohli tuto změnu zvládnout, přidali jim výzkumníci do jídelníčku nějaká povědomější jídla, například vegetariánskou verzi párků. Nejednalo se sice o veganskou stravu, ale rostlinné potraviny převažovaly. Výměna jídelníčků netrvala roky, nýbrž jen dva týdny. Lze vůbec za tak krátkou dobu pozorovat změny? Změny ve stravě vedly k pozoruhodně vzájemným změnám ve výstelce tlustého střeva; změny se týkaly rizika rakoviny a skladby střevní mikroflóry. Přechod na stravu s rostlinným základem posílil fermentaci vlákniny ve střevě a potlačil syntézu karcinogenních žlučových kyselin. Podívejme se na pár snímků zachycujících stav před a po. Výzkumníci odebrali vzorky tkáně z výstelky střev. Střevní výstelka Afroameričanů vypadala pod mikroskopem takto. Tyto hnědé tečky označují dělící se buňky; jejich výstelka tlustého střeva se dělila na plné obrátky. Buňky se dělily velmi rychle, což je jev ukazující na možnost budoucího zhoubného bujení a rizikový faktor pro rakovinu. Pouhé dva týdny zdravějšího stravování však jejich střevní buňky krásně uklidnilo. Původní Afričané z venkovských oblastí na začátku pokusu vykazovali jen mírné známky proliferace, ale na běžné americké stravě se dělení jejich buněk o dost zrychlilo. Toto je zase jiný ukazatel, který měří zánět. Každá z hnědých teček představuje zánětlivou buňku. Takto rozbujelý byl zánět před změnou stravy. Stačily dva týdny a zánět se utišil. U těch, kteří dostávali nezdravou stravu, došlo k opaku. Víme, že když naše prospěšná střevní mikroflóra fermentuje vlákninu, vytváří prospěšné sloučeniny jako butyrát; ten je protizánětlivý a protinádorový. Výsledky pokusu byly působivé, „poafričtění“ stravy Američanům více než zdvojnásobilo tvorbu butyrátu. Naopak „pozápadění“ stravy ji zmenšilo na polovinu. Pokud jde o toxické metabolity, na zdravějším typu stravy došlo k výraznému úbytku. Strava plná masa naopak během dvou týdnů zvýšila množství těchto karcinogenů o 400 %. A co z toho plyne? Názorně jsme předvedli, že pouhou změnou stravy můžete pozoruhodně změnit své riziko. Tak nějak to ostatně vyjádřil i vedoucí výzkumník: „Změňte svůj jídelníček, změňte riziko rakoviny!“ Nikdy nemusí být příliš pozdě začít jíst zdravěji. Na základě těchto zjištění lze říci, že „osvojení si celistvé veganské stravy, nebo dokonce jen stravy tomu blízké, tedy bohaté na ovoce a zeleninu,“ může společně s dalšími zdravými návyky mít ohromně pozitivní dopad na rizika rakoviny nejen u Afroameričanů, ale také u všech dalších lidí.“ „Ačkoliv může být nerealistické očekávat od široké veřejnosti takto zásadní změny životosprávy, alespoň máme jasné a účinné rady, které můžeme poskytovat těm, již se rozhodnout podniknout kroky k optimalizaci svého zdraví a dlouhověkosti.“
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credit: Kristina DeMuth. Image has been modified. Motion graphics by Avocado Video

Afrika / Afroameričané / antibiotika / butyrát / divertikulitida / fazole / hranolky / karcinogeny / kouření / kukuřice / maso / mastné kyseliny s krátkým řetězcem / mikrobiom / ovoce / polypy / rakovina / rakovina tlustého střeva / rostlinná strava / rýže / standardní strava / střevní flóra / vegani / vegetariáni / vláknina / zánět / zdravé tlusté střevo / zelenina / živočišné bílkoviny / živočišné produkty / živočišné tuky / žlučové kyseliny