Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Nejlepší poloha při spánku pro glymfatický tok v mozku
Co můžeme udělat, abychom zabránili poklesu glymfatické filtrace mozku s přibývajícím věkem?
Kromě zajištění dostatku spánku, co dalšího můžeme udělat pro zlepšení glymfatické očisty našeho mozku od odpadu? Poskytnutí běhacího kolotoče myším pro zajištění dobrovolného pohybu prokazatelně zlepšuje glymfatickou očistu u stárnoucích myší. Doprovázeno to bylo redukcí nahromaděných usazenin amyloidu a zlepšenou kognicí. Pozice při spánku také může hrát roli.
Studie na potkanech ukazují, že jejich přirozená pozice, schoulení do klubíčka na boku, umožňuje lepší glymfatický transport než spaní na zádech nebo na břiše. Lidé také obvykle stráví většinu času spaním na boku, více na pravém než levém, méně času tráví na zádech a břiše. Pomáhá to maximalizovat odtok krve z mozku. Když spíme na pravém boku, naše pravá vnitřní hrdelní žíla, hlavní krevní céva v krku odvádějící krev z hlavy, je zcela otevřená. A naše levá hrdelní žíla, je částečně stažená. A naopak. Jelikož většina lidí má dominantní pravou hrdelní žílu, může spaní na pravém boku maximalizovat drenáž z mozku. A záleží na tom? Lidé s neurodegenerativní nemocí, zejména lehkým narušením kognice a Alzheimerovou chorobou, obvykle spí na zádech více, než lidé s normální kognicí. Asi 72 % procent jich tráví nejméně dvě hodiny za noc na zádech. U lidí se zdravějším mozkem je to 37 %. Z čehož vyvstává „zajímavá možnost, že by pozice hlavy ve spánku mohla ovlivňovat odplavování neurotoxických proteinů pryč z mozku“.
Při syndromu náhlého úmrtí kojenců (SIDS) může správné polohování pro spaní zachránit život. Vznikla kampaň „spánek - jedině na zádech“ i s poněkud morbidním sloganem „tváří vzhůru, ať je ještě někdy vzhůru“. Pro dospělé je ještě brzy něco vymýšlet, ale co třeba „na boku se vyspi a máš čisto v mysli“. Charakteristická pozice špatných spáčů je však na zádech. Možná je to spíše špatné spaní, než pozice jako taková, co vede ke kognitivnímu úpadku. Příčinnost může být opačná. Demence může překazit zdravé spací návyky. I kdyby na pozici při spaní záleželo, bylo by zapotřebí strávit noc ve spánkové laboratoři, aby byly pohyby zaznamenány. Ukazuje se, že vlastní úsudek o spací pozici je často mylný. Kdyby se mozkové přínosy spaní na boku někdy prokázaly, můžeme se vytrénovat pomocí „polohové terapie“, například „technikou tenisového míčku“. Spočívá v nošení noční košile s náprsní kapsou naopak. Do kapsy si vložíte míček, abyste se nepřevalovali.
Nejistoty nekončí u spacích pozic. Glymfatický mechanismus samotný byl rychle přijat vědeckými kruhy i populárním tiskem, nicméně jej obklopují kontroverze. Teprve v roce 2019 byly vydány první důkazy o tom, že glymfatický systém objevený u hlodavců vůbec v lidském mozku existuje. I vztah mezi spánkem a Alzheimerovou chorobou je asi nejlépe shrnut v nedávném neurologickém posudku nazvaném „Je to komplikované“. Ano, lidé se spánkem kratším sedmi hodin sice mají vyšší výskyt Alzheimerovy choroby, ale lidé spící přes osm hodin také. Spíše to vypadá, že podle populačních studií je delší doba spánku, více než osm nebo devět hodin, silněji spjata s Alzheimerovou chorobou a demencí obecně, než spánek kratší pěti nebo šesti hodin.
Spojitost mezi demencí a delším spánkem může být reverzní příčinnost, kdy prodromální změny v mozku celé roky před diagnózou Alzheimerovy choroby způsobují prodloužení spánku. Dlouhá doba spánku může být jenom přidruženým faktorem, ukazatelem nějakého jiného problému, který je skutečným viníkem. Nadměrné vyspávání může být například znakem deprese, která je sama o sobě uznaným rizikovým faktorem pro demenci. Existuje však věrohodný biologický mechanismus vysvětlující, jak delší doba spánku může přímo zvyšovat riziko demence. Delší doba spánku, obvykle definovaná jako déle než osm hodin za noc, je spojena se známkami systémového zánětu, zvýšenými hladinami C-reaktivního proteinu a interleukinu 6. Oba tyto zánětlivé ukazatele jsou pak spojeny se zvýšeným rizikem demence. O glymfatickém systému se toho musíme ještě tolik dozvědět a dopátrat, než budeme moci učinit vědomé snahy o jeho vyladění.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
Nejnovější videa
Zpomaluje zvýšení příjmu bílkovin úbytek svalové hmoty související s věkem?
Má astragalus přínos pro prodloužení života a boj s rakovinou?
Způsobuje hliník Alzheimerovu chorobu?
