Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Nežádoucí účinky 3-MCPD v Braggových tekutých aminokyselinách
Chlorohydrin kontaminuje výrobky z hydrolyzovaných rostlinných bílkovin a rafinované oleje.
Po přečtení názvu videa si asi řeknete, co je ten 3-MCPD zač? Zkratka pro chlorhydrin. Sloučenina, kterou najdeme v Bragg's liquid aminos (aminokyselinová omáčka) a v sójové omáčce. Je bezpečný? Uvidíte.
V roce 1978 byly chlorhydriny objeveny v bílkovinných hydrolyzátech. Co to znamená? Bílkoviny lze rozložit na jednotlivé aminokyseliny pomocí chemického procesu zvaného hydrolýza. Volné aminokyseliny, jako třeba glutamát, umí zvýrazňovat chuť jídla. Tak vznikají levné sójové omáčky a aminokyselinová omáčka od Bragg's. Proces vyžaduje vysokou teplotu, vysoký tlak a kyselinu chlorovodíkovou k rozložení bílkoviny. Problémem je, že při vystavení zbytkového tuku těmto podmínkám mohou vznikat toxické sloučeniny zvané chlorhydriny. Když říkám toxické, je řeč o toxicitě pro myši a potkany.
Chlorhydriny jako 3-MCPD jsou považovány za celosvětový problém v odvětví potravinářské chemie, nicméně dosud nebyly provedeny žádné studie účinků těchto látek na lidi. Obavy vzbuzují škodlivé účinky na ledviny a plodnost. Jednu dobu byla sloučenina dokonce zvažována jako potenciální antikoncepce pro muže právě kvůli silnému vlivu na tvorbu spermií. Financování výzkumu však bylo zrušeno po výskytu nepřijatelných vedlejších účinků u primátů. U potkanů se dočkali prázdných varlat, což byl cíl, ale u opic látka zanechala neurologické jizvy.
Co máme dělat, když nemáme žádné studie vlivu na lidské tělo? Jak lze stanovit bezpečnou dávku? Jednoduché to rozhodně není. Obvykle se vezme spodní hranice výskytu nežádoucích účinků u zvířat, v tomto případě poškození ledvin, a pak se přidá korekční koeficient a dospěje se k odhadovanému dennímu tolerovatelnému příjmu. V případě 3-MCPD to znamená, že náruživí konzumenti sójové omáčky mohou překračovat limit. Tedy v případě mimořádné vysoké úrovně kontaminace výrobku. Od té doby v Evropě zavedli regulaci omezující obsah 3-MCPD v rostlinných bílkovinných hydrolyzátech - sójová a aminokyselinová omáčka - na maximálně 20 částic na miliardu. V USA jsou limity mnohem laxnější, výrobky mohou obsahovat 50x více: 1 000 částic na miliardu.
Zavolal jsem výrobci Bragg's, abych zjistil, jak dopadli v testu. Pozitivní je, že provádějí nezávislou analýzu svých tekutých aminokyselin na obsah 3-MCPD. Špatná zpráva je, že navzdory prosbě o plnou transparentnost mi nedovolili s vámi sdílet detailní výsledky analýzy. Osobně jsem je však viděl. Smím jen potvrdit, že omáčka se pohodlně vejde do amerických limitů, do těch evropských však nikoliv.
Toto je jen začátek příběhu o 3-MCPD. Když otestujete lidskou moč na 3-MCPD a jeho metabolity, 100 % lidí vyjde pozitivních. Tím se potvrzuje široká kontaminace potravin. 100 % lidí rozhodně nehltá denně sójovou nebo aminokyselinovou omáčku. Nezapomínejme, že chemikálie vzniká při reakci reziduí rostlinného oleje. Při samotné rafinaci rostlinného oleje, deodorizaci a bělení podobné podmínky také vedou ke vzniku 3-MCPD.
Ve skutečnosti již roky víme, že kontaminovaná je celá řada potravin. V jakých potravinách byly podobné chemikálie nalezeny a naměřeny? Jestliže vznikají z olejů a tuků, pak je najdeme v tučných potravinách jako je margarín, pečivo, fritované jídlo, bramborové a kukuřičné chipsy a umělá kojenecká výživa.
Zde je limit dle FDA pro sójovou omáčku. Tisíc částic. Americké koblihy mohou mít i přes 1 200, salámy přes 1 500, šunka skoro 3 000 a hranolky i 6 000.
Většina lidí si nemusí dělat starosti, pokud nejsou konzumenty smaženého jídla. Například člověk vážící 68 kg při snědení 116 gramů koblihy překročí maximální denní příjem, i kdyby to byl jeho jediný zdroj. To jsou zhruba dvě americké koblihy. Stejně však překročíte limit denního příjmu 3-MCPD už pěti hranolky.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- Velísek J, Davídek J, Hajslová J, Kubelka V, Janícek G, Mánková B. Chlorohydrins in protein hydrolysates. Z Lebensm Unters Forsch. 1978;167(4):241-4.
- Jędrkiewicz R, Kupska M, Głowacz A, Gromadzka J, Namieśnik J. 3-MCPD: A Worldwide Problem of Food Chemistry. Crit Rev Food Sci Nutr. 2016;56(14):2268-77.
- Bakhiya N, Abraham K, Gürtler R, Appel KE, Lampen A. Toxicological assessment of 3-chloropropane-1,2-diol and glycidol fatty acid esters in food. Mol Nutr Food Res. 2011;55(4):509-21.
- Heywood R, Sortwell RJ, Prentice DE. The toxicity of 1-amino-3-chloro-2-propanol hydrochloride (CL88,236) in the rhesus monkey. Toxicology. 1978;9(3):219-25.
- Tritscher AM. Human health risk assessment of processing-related compounds in food. Toxicol Lett. 2004;149(1-3):177-86.
- EFSA Panel on Contaminants in the Food Chain (CONTAM), Knutsen HK, Alexander J, et al. Update of the risk assessment on 3-monochloropropane diol and its fatty acid esters. EFSA J. 2018;16(1):e05083.
- Larsen JC. 3-MCPD esters in food products. Brussels: ILSI Europe; 2009.
- Food and Drug Administration Office of Regulatory Affairs, Center for Food Safety and Applied Nutrition. CPG Sec. 500.500 Guidance Levels for 3-MCPD(3-chloro-1,2-propanediol) in Acid-Hydrolyzed Protein and Asian-Style Sauces. Issued: March 14, 2008.
- Andreoli R, Cirlini M, Mutti A. Quantification of 3-MCPD and its mercapturic metabolite in human urine: validation of an LC-MS-MS method and its application in the general population. Anal Bioanal Chem. 2015;407(16):4823-7.
- Svejkovska B, Novotny O, Divinova V, Réblová Z, Doležal M, Velisek J. Esters of 3-chloropropane-1,2-diol in foodstuffs. Czech J Food Sci. 2004;22:190-6.
- BfR, Bundesinstitut für Risikobewertung. Frequently asked questions regarding the contamination of foods with 3-MCPD, 2-MCPD and glycidyl fatty acid esters. BfR, Bundesinstitut für Risikobewertung website. July 7, 2016.
- Arisseto AP, Marcolino PF, Vicente E. 3-Monochloropropane-1,2-diol fatty acid esters in commercial deep-fat fried foods. Food Addit Contam Part A Chem Anal Control Expo Risk Assess. 2015;32(9):1431-5.